Bezpečnost na stavbách pozemních komunikací
Galerie(9)

Bezpečnost na stavbách pozemních komunikací

Partneři sekce:

Vzhledem ke stále se zvyšující potřebě označování pracovních míst na pozemních komunikacích (např. dálnicích, silnicích, místních komunikacích, veřejně přístupných účelových komunikacích apod.) je třeba tato opatření realizovat velice uvážlivě, aby nedocházelo ke zbytečným dopravním nehodám. Pracovním místem se pro účely tohoto článku rozumí ta část pozemní komunikace, vedle ní nebo nad ní, která se využívá pro umístění přenosných dopravních značek, světelných signálů nebo přenosných dopravních zařízení a pro stavební práce.

Musíme se ve zvýšené míře starat o to, aby pracovníci byli při všech stavebních pracích probíhajících za provozu maximálně chráněni. Problematika týkající se bezpečnosti pracovníků stavby je tedy stále aktuální. Na prvním místě jsou nutná dopravní opatření.

Dopravní opatření v průběhu stavebních prací

K oddělení protisměrných jízdních pruhů se používají vodicí stěny pouze v případech, kdy je to vyloženě účelné. To znamená, kdy je vysoká pravděpodobnost čelního střetu vozidel, a současně v těch případech, kdy je k dispozici potřebný prostor na vybočení vozidla. Pokud není možné zachovat počet jízdních pruhů, je třeba provoz usměrnit pomocí podélných a příčných uzávěr, řízením provozu nebo vytyčením objížďky. Podélná uzávěra na dálnici se umísťuje na hranu jízdního pruhu. Mezi podélnou uzávěrou a staveništěm se ponechává boční odstup šířky minimálně 1 m při maximální rychlosti vozidel 80 km/h. Tento boční odstup od staveniště může být výjimečně zmenšen na 0,5 m v případě rychlosti 60 km/h. U dálnic se změna ve vedení jízdního pruhu při vybočení o šířku pruhu vyznačuje v délce 100 m až 120 m. Současně platí zásada, že rychlost na přejezdu přes střední dělicí pás se řídí délkou přejezdu a počtem převáděných jízdních pruhů.

Doprava přes přejezd se vede rychlostí 60 km/h nebo 80 km/h. U pozemních komunikací s malým dopravním zatížením a s minimálním podílem těžké dopravy se připouští při obousměrném provozu zbývající šířka vozovky minimálně 5 m. Řízení provozu světelnými signály může být v odůvodněném případě nahrazeno pokyny zaměstnance stavby, který má oprávnění k zastavování vozidel a je řádně označen. Osoba oprávněná zastavovat vozidla musí mít oblečení zářivé barvy (např. oranžové, žlutozelené apod.) doplněné retroreflexními pásy šířky minimálně 50 mm. Během operativních prací se na běžné vozovce pracovní místa označují dopravními kužely minimální výšky 500 mm. Dopravní kužely umístěné v řadě za sebou vlastně nahrazují souvislou podélnou čáru. Je jimi vymezeno území, do kterého je zakázáno vjet. To se týká i chodníků a stezek pro chodce nebo cyklisty. Pokud se zde provádějí krátkodobé výkopové práce, musí být takové místo opatřeno ochranným zařízením.

Pokládka živičných vrstev

Pokládka živičných vrstev

Dopravní značky

Dopravní značky se používají pro označování pracovních míst jako stálé nebo přenosné svislé značky a přechodné vodorovné značky. Vodorovné dopravní značky je možné doplnit nebo nahradit sestavou dopravních knoflíků žluté barvy.

Světelné signály

Mezi světelné signály patří výstražná světla, soupravy výstražných světel a světelných režimů, světelné šipky, světelné kříže a světelná signalizační zařízení.

Uzávěrová zařízení

Uzávěrová zařízení se aplikují při příčných a podélných uzávěrách v oblasti pracovního místa. Nejznámější jsou dopravní kužely, zábrany pro označení uzavírky, směrovací desky a pojízdné uzavírkové tabule. V případě pojízdných uzavírkových tabulí se jedná o obdélníkovou sestavu dopravních značek, dopravních zařízení a výstražných světel.

Výstražná zařízení

Jedná se o prvky, které doplňují především uzávěrová zařízení. Patří k nim světelné zábrany, světelné vodicí tabule, světelné rampy, zařízení předběžné výstrahy, zařízení předběžné výstrahy uvádějící provozní informace a výstražné pásky. Světelné rampy se umísťují na vozidla. Jejich úkolem je zvýraznění činnosti pracovních vozidel a pracovních strojů v provozu. Zařízení předběžné výstrahy jsou zpravidla mobilní a upozorňují na pracovní místo. Bývají umístěna na zpevněné krajnici. Výstražné pásky se používají k ohraničení pracovních míst mimo vozovku (např. na veřejně přístupných pěších komunikacích a plochách, stezkách pro cyklisty, parkovištích apod.). Mají šířku 60 mm až 100 mm. Využity mohou být i pro označení skládky materiálu (např. hromady písku apod.). Nesmí však být použity samostatně jako jediné označení například pro ohrazení výkopů, dešťových vpustí apod.

Vodicí zařízení

Vodicí zařízení slouží zejména k vedení a usměrnění dopravy a k optickému oddělení protisměrných jízdních pruhů v místě pracoviště stavby. Používají se vodicí tabule, velké zvýrazňující desky, malé zvýrazňující desky, vodicí desky, vodicí prahy a vodicí stěny. Vodicí tabule se používají pro zvýraznění změny směru jízdy. Mají výšku 0,5 m a délku 1,5 m až 3 m. Velké zvýrazňující desky se používají zejména na dálnicích. Připevňují se většinou stejným způsobem jako dopravní knoflíky. Jsou konstruovány tak, že při opakovaném přejetí vozidlem nedojde k jejich poškození. Malé dopravní desky jsou doplňkem přechodného dopravního značení knoflíky.

A opět jsou konstruovány tak, že při opakovaném přejetí vozidlem nedojde k jejich poškození. Vodicí desky usměrňují provoz ve směru sklonu pěti šikmých pruhů na nich umístěných. Vodicími deskami je možné nahradit použití dopravních kuželů. Vodicí prahy se používají především v těch situacích, kdy by vedení provozu pouze pomocí přechodného dopravního značení (např. dopravních knoflíků) nebo zvýrazňujících desek nestačilo. Mají výšku 80 mm až 120 mm. Vodicí stěny se používají stabilní nebo mobilní (plastové). Vodicí stěny jsou vysoké minimálně 500 mm. Vodicí stěny nelze použít pro vytvoření příčné uzávěry a k vymezení oblasti převádění jízdních pruhů například do protisměrného jízdního pásu.

Aplikace vodicích desek

Aplikace vodicích desek

Ochranná zařízení

K ohraničení a vymezení pracoviště stavby se používají ochranná zařízení (např. zábradlí, ploty, svodidla apod.). Používají se k ochraně chodců nebo cyklistů před pádem do výkopů, jam a otevřených dešťových vpustí. Na vozovkách se ochranná zařízení používají výjimečně. Zábradlí se uplatňuje především u výkopů hlubších než 0,8 m. Zábradlí má být upevněno v podkladních deskách nebo ve vlastní nosné konstrukci. A to tak, aby jeho horní hrana byla ve výšce 1,0 m až 1,1 m. Plot se aplikuje tam, kde je potřeba zajistit, aby nedošlo k pádu osob do výkopu, šach­ty, kanalizačního vstupu a otevřené deš­ťové vpusti, které jsou hlubší než 1,4 m. Plot musí mít výšku minimálně 1,1 m.

Svodidla se používají tam, kde je potřeba oddělit prostor, kde se pohybují pracovníci stavby, a tam, kde je nebezpečí pádu vozidla do výkopu nebo z mostu. Doporučuje se používat betonová svodidla. Betonová svodidla mohou chránit například sloup veřejného osvětlení v místě převádění provozu na protisměrný jízdní pás v obci. Zakončení svodidel musí být provedeno se šikmým náběhem. Betonové svodidlo současně slouží jako vodicí stěna. V odůvodněných případech je možné takto provedené ohrazení zdvojit nebo použít svodidla s vyšší úrovní zadržení.

Rozmístění mobilních zábran

Rozmístění mobilních zábran

Práce spojené s výstavbou komunikací

K pracím a činnostem, které vystavují fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života nebo poškození zdraví, patří podle nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, práce vystavující zaměstnance riziku sesuvu uvolněné zeminy ve výkopu o hloubce větší než 5 m, práce, při kterých hrozí pád z výšky nebo do volné hloubky větší než 10 m, a práce spojené s montáží těžkých konstrukčních stavebních dílů určených pro trvalé zabudování do stavby. Nesmíme zapomenout ani na práce vykonávané v ochranných pásmech energetických vedení, popřípadě zařízení technického vybavení. Zhotovitel musí vždy zajistit, aby byly plněny požadavky na organizaci práce a pracovní postupy, zejména pokud se na staveništi realizují technologie, které se týkají prací na mostech, při provádění opěrných a zárubních zdí, při montáži protihlukových stěn, při instalaci konstrukcí pro dopravní značení a pro informační systémy apod.

Práce v ochranných pásmech

Popis ochranných pásem, jejich podrobných podmínek a stanovených omezení by měl být v projektové dokumentaci vždy součástí Souhrnné technické zprávy a zejména Zásad organizace výstavby, které stanovují podmínky pro provádění stavby. Totéž se týká i zátopových území, která mohou zejména po nedávných zkušenostech zásadním způsobem ovlivnit průběh výstavby.

Povinnosti zhotovitele stavby

Zhotovitel stavebních prací musí provést na pozemní komunikaci označení pracovního místa, které musí být snadno a jednoznačně rozeznatelné a pochopitelné. Zhotovitel musí dodržovat podmínky související s ochrannými pásmy, bezpečnostními pásmy a pásmy obdobného významu. Zhotovitel zajistí, aby zaměstnanci, kteří vykonávají práce spojené s výstavbou pozemní komunikace, jejími opravami nebo souvisejícím měřením, měli oděv s vysokou viditelností a s retroreflexními pásy šířky minimálně 50 mm. Zhotovitel může zahájit stavební práce, pokud jsou instalovány všechny značky, světelné signály a dopravní zařízení. Zhotovitel musí zajistit, aby značky, které mají význam pouze v pracovní době, byly mimo tuto dobu zrušeny škrtnutím, zakrytím nebo zcela odstraněny.

Literatura
1. Nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích.
2. Technické podmínky TP 66 – Zásady pro označování pracovních míst na pozemních komunikacích (3. vydání), ministerstvo dopravy,
Ředitelství silnic a dálnic, Praha, 2015.
3. Archiv autora.

Článek byl uveřejněn v časopisu Realizace staveb.