Rekonstrukce keramických obkladů v modernistické vile Stiassni
Galerie(11)

Rekonstrukce keramických obkladů v modernistické vile Stiassni

Partneři sekce:

Důležitým zdrojem informací se při rekonstrukci brněnské vily Stiassni, významné památky meziválečné architektury, staly mimo jiné také fotografie a akvarely někdejší paní domu, jimiž dokumentovala jak exteriér, tak interiéry objektu.

Luxusně zařízená vila manželů Stiassni v prominentní brněnské čtvrti Pisárky, která se po komplexní tříleté rekonstrukci otevřela pro veřejnost v prosinci 2014, plnila obytnou, reprezentativní i společenskou funkci. Kromě ní se na pozemku rozsáhlém více než tři hektary nacházel i dům zahradníka a vstupní objekt s bytem řidiče a stájemi.

Rodinná vila textilního továrníka Alfreda Stiassniho podle návrhu Ernsta Wiesnera působí na venek záměrně prostě. Wiesner objekt usadil hluboko do svahu a svažitost pozemku využil ve prospěch vily. Půdorys má tvar obráceného písmene L. I zde byl, jako u ostatních Wiesnerových vil, prostor racionálně rozdělen podle funkce. Větší křídlo, jehož delší strana je orientována k jihu, sloužilo jako obytná část pro rodinu.

Přízemí mělo především reprezentativní a společenskou funkci, patro sloužilo pro klidné soukromí rodiny. S prostým vnějškem budovy silně kontrastuje zařízení interiéru připomínající spíše zámecké sídlo. Mramorové krby, štuková výzdoba stropů a stěn, tmavé obklady, historický mobiliář, starožitnosti. Styl interiérů byl zvolen na přání paní domu Hermine Stiassni.

Původní technologie

Repliky keramických obkladů pro takzvanou vládní vilu vyrobila, podobně jako v případě známější vily Tugendhat, společnost Lasselsberger, výrobce keramických obkladů RAKO, a to i díky „zazděným“ úlomkům střepu původních obkladů, které se jinak vůbec nedochovaly. „V osmdesátých letech byly interiéry koupelen zrekonstruovány nešetrným způsobem,“ říká Petr Miklíček, restaurátor keramiky s licencí MK ČR.

S prostým vnějškem budovy kontrastuje její historizující interiér.

 S prostým vnějškem budovy kontrastuje její historizující interiér.

„Původní umyvadla byla nahrazena novodobými a keramické obklady byly nahrazeny mramorovými. Po snětí nových obkladů byly na svém místě pouze úlomky střepu v původní vápenocementové pokládkové vrstvě. Úkolem výrobce keramiky bylo přiblížit se co nejvíce původní technologii výroby. Tato technologie spočívala hlavně v použití olovnaté glazury na předem vypálený kalibrovaný střep. Vysoký lesk a pokládka beze spár dávaly tehdejším stěnám charakteristický rys, který ještě dnes můžeme spatřit v objektech nezasažených modernizací interiéru. Přitom je paradoxem, že vývoj designu v oblasti keramiky se začíná vracet k počátku minulého století a většina světových firem má ve své nabídce vzory vycházející právě ze stylu dvacátých a třicátých let.“

Žlutá a tyrkysová

Obklady pro sociální zařízení, na zakázku připravené ve světle žlutém odstínu, se vyráběly ve formátu 200 × 200 mm, následně byly opracovány vodním paprskem na požadovaný formát 149 × 149 mm v tloušťce 7 mm. Takto bylo vyrobeno 80 m2 obkladaček. Pro hrany stěn, vany či parapetů byly obklady vyráběny i se zaoblenou hranou. Na pozemku kolem vily Stiassni se svého času nacházel nejen bazén, ale také tenisový kurt, skleníky, užitková zahrada a sad.

Společnosti Lasselsberger se podařilo vyrobit věrohodné repliky původních obkladů RAKO.

 Společnosti Lasselsberger se podařilo vyrobit věrohodné repliky původních obkladů RAKO.

Vysoký lesk a pokládka téměř beze spár.

 Vysoký lesk a pokládka téměř beze spár.

Výroba obkladů pro rekonstrukci venkovního bazénu probíhala podobně jako v případě koupelen – podle střípků původního obkladu. Bylo vyrobeno 180 m2 obkladů RAKO ve speciální světle tyrkysové barvě, ve formátu 97 × 97 mm. Dalších 1350 kusů se zaoblenou hranou bylo výsledkem ručního opracování hrany s následným glazováním.

Výroba obkladů pro rekonstrukci bazénu probíhala podobně jako v případě koupelen – podle střípků původního obkladu.

 Výroba obkladů pro rekonstrukci bazénu probíhala podobně jako v případě koupelen – podle střípků původního obkladu.

Napříč dvacátým stoletím

Vila byla domovem rodiny Stiassni pouhých devět let. V roce 1938 odešli z obav před okupací Alfred, Hermine i jejich dcera Susanne do Londýna. V následujících letech měla vila mnohé využití: gestapo zde mělo „Offizierskasino“, přebývali zde ruští kozáci, dvakrát zde pobýval prezident Beneš. Byly zde ubytovány významné státní návštěvy, jako například první indonéský prezident Sukarno, egyptský prezident Násir a kubánský prezident Fidel Castro. Po druhé světové válce byl dům zkonfiskován. Na seznam nemovitých kulturních památek byl areál zapsán v roce 1982. Nyní Vila Stiassni slouží studijním a badatelským účelům a jako sídlo Centra obnovy památek architektury 20. století.

 

TEXT: RED, FOTO: RAKO

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB 4/2017.