Dřevostavby nabraly vysoký kurs

Dřevostavby nabraly vysoký kurs

Žila byla tři prasátka. Jedno si postavilo chaloupku ze slámy, druhé ze dřeva, třetí z cihel a kamení. Ta  jediná vydržela útok zlého vlka. Proč? Protože ty první dva domky byly odfláknuté. Kdyby se stavěly se stejnou pečlivostí…

Ještě na konci 90. let se v ČR dokončila sotva stovka dřevostaveb rodinných domů ročně. V roce 2012 to bylo už 1700 domů, tedy skoro každý desátý dokončený rodinný dům.

„Úspěch dřevostaveb jako stavební technologie a rostoucí zájem o ně v České republice v posledních deseti letech má více důvodů. Jedním z nich je změna myšlení a postojů zákazníků,“ vysvětluje Vratislav Blaha, předseda Asociace dodavatelů montovaných domů (ADMD), v rozhovoru pro ASB. „Jedním z dalších důvodů vzrůstající obliby dřevostaveb u nás jsou pozitivní reference lidí, kteří si dřevostavbu pořídili a své zkušenosti a pocity z kvalitního bydlení v kvalitní dřevostavbě předávají dál.  Také z hlediska použitých nových moderních materiálů, skladeb konstrukcí, technologie výroby a způsobu montáže jde tento segment výstavby dopředu.“
Zákazníci, většinou se jedná o mladou generaci ve věku 30 až 40 let, kteří si už pořídili dřevěný montovaný dům, oceňují hlavně tyto čtyři prokazatelné výhody:
1) Výbornou kvalitu (dřevostavby jsou většinou vyráběny v moderních krytých halách bez negativních povětrnostních vlivů kvalifikovanými pracovníky).
2) Vynikající tepelně izolační vlastnosti (téměř všechny domy se dnes již staví v nízkoenergetickém nebo pasivním standardu).
3) Rychlost výstavby (od jednoho týdne po jeden měsíc, podle stupně dokončení domu).
4) Příznivý poměr ceny a kvality a výhodné podmínky financování, např. hypotékami.

Z pečlivě sledovaných fyzikálních parametrů připomeňme velmi dobré tepelně-izolační vlastnosti moderních dřevostaveb. Díky skladbě stěn se již dnes pohybují  na  hranici nízkoenergetických  nebo  pasivních domů. Dřevostavby vyhovují současnému energetickému standardu z hlediska spotřeby tepla na vytápění, který se pohybuje u pasivních domů v průměru mezi 12 až 16 W/m2.K. Podobně zvukově-izolační vlastnosti dřevostaveb snesou nejpřísnější měřítka.

„Renomovaní výrobci dřevostaveb disponují všemi potřebnými zkouškami a certifikacemi včetně zahraničních,“ zdůrazňuje V. Blaha. „Z hlediska materiálů jsou u nás v poslední době stále častěji využívány dřevovláknité izolační materiály, a to zejména lidmi s citlivějším vnímáním k životnímu prostředí. Používají se zejména v konstrukcích stěn, stropů a střech. Izolační materiály na bází dřeva se v moderních dřevostavbách objevují hlavně v tzv. difuzně otevřených konstrukcích. K dispozici jsou i propracované fasádní systémy.

Dalším méně rozšířeným využitím je dřevovláknitá izolace do podlah, kde přispívá ke snížení přenosu hluku. Tepelně izolačními vlastnostmi jsou izolační materiály na bází dřeva srovnatelné s izolacemi na jiných bázích, cenově se však jedná o dražší alternativu. Základním rozdílem mezi běžnou izolací a dřevovláknitou izolací je její lepší tepelná kapacita. U dřevovláknité izolace je zhruba třikrát větší a proto, zejména v podstřešních prostorech, může významně přispívat k tepelné stabilitě.“

Dřevěné domy tedy nemusejí být vždy výrazně levnější než domy zděné nebo z jiných tradičních materiálů. Pokud někdo takové dřevostavby nabízí, je zapotřebí si ohlídat kvalitu materiálu, propracovanost detailů, robustnost, spolehlivost a trvanlivost nosných konstrukcí a odbornost montáže domu. „U firem, které jsou sdruženy v Asociaci dodavatelů montovaných domů (ADMD), je kvalita kontinuálně auditována a proto doporučuji potencionálním investorům, aby se obraceli prioritně na tyto firmy. Každému, kdo si chce pořídit svůj nový dům a rozhodne se pro dřevostavbu, doporučuji, aby se pečlivě seznámil s referencemi a ověřil si historii, zázemí a celkovou kvalitu firmy, u které si dům objedná. V tomto směru dělá ADMD bezplatné poradenství,“ říká ing. Blaha.

Ze dřeva se dnes již běžně v zahraničí staví také vícepodlažní administrativní budovy, hotely, bytové domy a jakékoliv stavby občanské vybavenosti. U nás byla již také řada těchto staveb realizována, ale ve srovnání např. s Rakouskem, Německem anebo Švýcarskem jsme zatím výrazně pozadu. Důvodem je to, že dřevostavba je pro developery, kteří takové objekty stavějí, resp. financují, zbytečně „kvalitní“ a tím i drahá. Kromě toho komplikuje výstavbu vícepodlažních objektů také legislativa, hlavně požární předpisy, která u nás zatím neumožňuje stavět vyšší objekty než o 3 až 4 podlažích. „Věřím, že v nejbližších deseti letech i ve výstavbě bytových domů a staveb občanské vybavenosti ze dřeva dojde k dynamickému růstu a počet objektů postavených na bázi dřeva se bude počítat na desítky za rok,“ uzavírá Vratislav Blaha.

Jan Tesař

Foto: Nízkoenergetický dům Zilvar, ASGK Design