Dřevodům je šetrný k přírodě i majitelům
Galerie(8)

Dřevodům je šetrný k přírodě i majitelům

Architekt Ivan Jarina je zastáncem tzv. Slow architecture – tedy přístupu, kdy klient ve spolupráci s architektem hledají prostor pro svou tvořivost. Je to zážitek společného vytváření jedinečného prostoru na míru, který se promítl i do dřevostavby rodinného domu v obci Zálesí.

Dům je na pozemku, který bezprostředně sousedí s tokem Malého Dunaje. Je za zástavbou v obci, stojí sám a bez rušivých vlivů – jediným diskutér v rozhovoru s ním je příroda. Rozmanitá, divoká, ale zejména inspirující. Z východní strany je řeka s lužním lesem, z jižní zase rozlehlé pole. To vše hrálo architektovi do karet. Rozhodl se přírodu vtáhnout do stavby a stavbu do přírody. Začal hledat individuální příběh budoucích uživatelů a spolu s nimi prožívat radost z tvorby.

„Celkem jsme hledali hodnoty, které se měly promítnout do stavby,“ říká Ivan Jarina. „Vyselektovali jsme opravdové potřeby majitelů od představ a nakonec jsme se shodli na dřevostavbě v nízkoenergetickém standardu. Proč? Chtěli jsme vytvořit lehký, rychle adaptovatelný dům, který by byl úsporný. Navíc, dřevo je dostupné na Slovensku, snadno technologicky zpracovatelné, obnovitelné, nezatěžuje životní prostředí, a přitom je voňavé a krásné.“

Od projektu k provozu

Samotná příprava projektu trvala 8 měsíců. Původně majitel požadoval zděný dům středomořského typu a podstatně větší. Postupně se však škrtalo, přemístilo, zreálňovala se představa, měnily se materiály. „Při koncipování jsme se snažili, abychom nebyli otroky domu, ale aby nám sloužil,“ přibližuje majitel domu. „I při jeho výstavbě jsme dbali, abychom v budoucnu na něm nemuseli nic předělávat. Použité materiály by měly vydržet mnoho let, podobně i nátěry, podlahy, dřevěné obklady…“


Logika budoucího provozu začala vytvářet kompozici rodinného domu. Té dominuje tzv. „shedová střecha“ (nebo také pultová), která výrazně překrývá tělo domu. Tím se na východní straně vytvořily světlíky, kterými se toto „chladné“ světlo vtáhlo do interiéru. Na jihozápadní straně zase střecha překryla terasu, která prostřednictvím velkých okenních tabulí opticky rozšířila vnitřní prostor domu. Podobný efekt má i zimní zahrada, která pohledově ukončuje velkorysý obývák.

Její mohutný „nádech“ v podobě velkého loftu vytvářejí dřevěné pohledové příhradové nosníky ve výši přes čtyři metry. Dům je nastaven na potřeby mladé čtyřčlenné rodiny, nechybí pracovna, rozlehlá komora a stylová kuchyně, která je od obývacího pokoje s jídelnou oddělena konstrukcí z lícových cihel. Jejich historický punc kultivovaně koresponduje se strukturovanou dubovou podlahou. Technická část je od obývací jednoznačně oddělena vstupní verandou, kterou se hosté dostanou do zakryté terasy. Všechny technické části domu jsou na chladné severní straně, kterou není třeba vytápět.

S úsporností

Dům má nízkoenergetický standard blížící se k pasivnímu, přičemž pro potřeby pasivního domu je zde dokonce připravena rekuperace. Přestože z inženýrských přípojek je zde pouze elektřina, handicap se ukázal jako výhoda. „Neplatíme žádné poplatky za vodu,“ usmívá se majitel.

„Máme vlastní studnu i žumpu a dům vytápíme tepelným čerpadlem. To je sice na elektřinu, ale má velmi výhodný poměr 1: 4,8 – čili jeden kilowatt spotřebuje a 4,8 kilowattu vyrobí. Navíc, v obýváku máme výborný krb s výhřevností 11 kW, který během hodiny vytopí i jeho velký objem. Dům i po prvních třech letech provozu funguje podle nízkoenergetických kritérií.“


Vzhledem k tvaru a sklonu střechy není v domě nutná ani klimatizace. Střecha totiž odráží sluneční záření, je několikrát provětrávaná, přičemž použita těžká keramická krytina mediteránského typu absorbuje přes den množství tepla a během noci ho vyzáří do okolí. Část objektu je překryta plochou střechou, která bude vegetačně intenzivní s 35 cm tloušťkou hlíny.

Dřevostavba u Malého Dunaje je dalším potvrzením ambice ateliéru VAN Jarina, že dřevo jako stavební materiál lze nejlépe uplatnit při tvorbě udržitelné architektury. Je to další krok ateliéru na cestě k prosazení dřevostavby z pozice alternativy na mainstreamový trend.

Text: Ľudovít Petránsky
Foto: Dano Veselský, Soňa Sadloňová