Výzvy pro ostravské brownfields

Projekt Nová Karolina za 15 miliard korun je v režii skupiny Multi Development, vítěze soutěže developerů, vyhlášené magistrátem města Ostrava. Na území někdejší koksovny, hutní a chemické výroby vyroste prakticky kompletní nové centrum města.

Vlajkovou lodí projektu se stane obchodně zábavní komplex, navržený týmem světově uznávaného architekta Rema Koolhase. Postaví se i nová náměstí, ulice, parky či komunikace spojující nové centrum s okolím. Lávku pro pěší a cyklisty například navrhl ateliér uznávané architektky Evy Jiřičné.

„Nová Karolina nemá srovnatelný vzor. Ostravané budou mít jedinečnou, historickou šanci sledovat, jak se jim jejich město vyvíjí před očima. Současně se stanou účastníky tohoto dění, protože mohou navrhnout jména náměstí, ulic, mostu i lávky na Nové Karolině,“ říká náměstek primátora pro majetek a finance Lukáš Ženatý, který od počátku za město koordinuje spolupráci s developerskou skupinou.

Začínat se bude nejsložitějším prvkem, infrastrukturou. Vzniknou zde nové silnice, tramvajové i trolejbusové tratě. Město se zavázalo, že dopravních napojení postaví hned několik, a to po etapách časovaných tak, jak má podle harmonogramu pokračovat výstavba na Karolině. Celkové náklady na infrastrukturu ze strany města se podle náměstka Ženatého vyšplhají na 900 milionů korun.

Právě zahájená první etapa výstavby zahrnuje bytový dům, kancelářské objekty, centrální náměstí i rekonstrukci historického objektu – takzvaného dvojhalí. První etapa má skončit v roce 2010. Celá výstavba je rozdělena do čtyř etap, a pokud vše půjde podle stanoveného harmonogramu, skončí v roce 2016. Tendry na dodavatele projektu vypisuje skupina Multi Development, případně vybraní architekti, část výběrových řízení už proběhla.

Dalším, neméně významným ostravským projektem jsou takzvané Nové Vítkovice. Podobně jako u Karoliny jde z velké části o brownfield v Dolní oblasti Ostravy-Vítkovic: stojí tu těžní věže dolu Hlubina, bývalá koksovna a vysoké pece Vítkovických železáren, soubor prohlášený za národní kulturní památku – musí proto zůstat zachován. Další technickou památkou je budova VI. energetické ústředny. Památky se staly majetkem bývalých železáren společnosti Vítkovice Holding díky privatizaci a firma podle slov ředitele počítá s jejich postupnou obnovou ve spolupráci s historiky a odborníky. „Bylo by přinejmenším hloupé památku zakonzervovat do skanzenu a z jejího okolí vyhnat život. My proto půjdeme jinou cestou – propojení a skloubení rozdílných urbanistických řešení,“ říká Jan Světlík, generální ředitel společnosti Vítkovice Holding. Na stole má vize projektů za 12 miliard korun.

V severní části by Jan Světlík nejraději viděl vědecko-výzkumné a vývojové centrum pro odborníky nejen z oblasti strojírenství a univerzitní kampus včetně ubytovacích prostor. Počítá zde také s brzkou rekonstrukcí budovy ředitelství firmy.

Vítkovice holding si troufá i na developerské projekty. Ve střední části Dolních Vítkovic mají letos začít stavět nové bytové domy a stohektarová plocha na jihu – halda Hrabůvka – má po v současné době zahájené sanaci ekologické zátěže a rekultivaci sloužit jako golfové hřiště. V návrhu je i varianta s fotbalovým stadionem.

I přesto, že sanaci ekologických zátěží vzniklých před privatizací v roce 2003 se zavázal financovat stát, monstrózní projekt se neobejde bez dalších investic, ať už z veřejných, či soukromých zdrojů. Jedná se o plochu větší než 250 hektarů. Vedení vítkovického holdingu si to uvědomuje.

„Budeme usilovat o to, abychom společně s krajskou a městskou reprezentací předkládali kvalitní projekty, na jejichž základě budeme moci žádat o část peněz z Bruselu. Myslím si, že Nové Vítkovice jsou tak rozsáhlým zásahem do městského celku, že do vytipovaných lokalit a projektů pustíme i renomované developery a realitní kapitál,“ připouští Jan Světlík účast dalších investorů.