Takhle vypadá ideální místo pro zimní radovánky. Pozemek pod lesem, na rozhraní přírodní rezervace. Zalesněný svah na konci vsi, se sklonem, který přeje jen odvážnějším sáňkařům. Kopec, na nějž si i v létě troufá jen pohyblivější turista v dobré obuvi. Postavit dům by si zde dovolil jen skutečný odvážlivec.
Je dřevo stavebním materiálem budoucnosti? Jaké jsou výhody a nevýhody dřevěných konstrukcí? Vyplatí se developerům investovat do dřevostaveb? Kdy bude dřevěná výstavba dotována? Na tyto a další otázky odpovídali oborníci z řad architektů, developerů i stavebníků v rámci diskuze Vícepodlažní dřevostavby. Tu připravila společnost Envi A, podporující vývoj a realizace environmentálně vyspělých staveb a udržitelného rozvoje lidských sídel.
Zatímco v severských zemích je dřevo jako jediný obnovitelný zdroj ve stavebnictví naprosto běžné, v našich končinách je stále v menšině – staví se zde pouhá 2 % dřevostaveb ročně z celkového počtu novostaveb. Požární předpisy existují všude, v České republice však blokují udržitelný způsob stavění přímo hasiči svým postojem či příliš přísným uplatňováním norem. Není divu, že pokud se objeví realizace dřevostavby průmyslové budovy, vzbudí patřičný zájem veřejnosti.
Nízkoenergetické stavění se dnes stalo jakýmsi zaklínadlem a také heslem na propagačních letácích. Ale kolikrát mají takováto hesla skutečný obsah? Jak pečlivě jsou takové domy navrhovány a stavěny? Do jaké míry jsou investoři takovýchto staveb dostatečně poučeni? O tom bychom se mohli rozepisovat poměrně zeširoka, a tak se podívejme na to, jak zabezpečit skutečný obsah slovu nízkoenergetický v kombinaci se slovem dřevostavba.
Když se rozhodujeme o výstavbě rodinného domu, zelená cesta může začít prakticky výběrem pozemku. Nejde přitom jen o parcelu, která by neměla ležet na kontaminované půdě. Při zodpovědném výběru pozemku uvažujeme o celkové lokalitě – příliš odlehlé místo zbytečně zvyšuje energetické nároky na výstavbu – tedy pokud se nepustíte do dřevěnice či srubu pod lesem, kde je jedinou využívanou energií síla lidských rukou. A na druhé straně je třeba z úvah o vhodné lokalitě vyloučit urbanisticky nová území satelitních čtvrtí, které nemají prakticky žádnou kontinuitu s původní výstavbou. Už ze své podstaty jsou jizvou na tváři příměstské krajiny – vybudované na úředně proměněné zemědělské půdě.
20. října 2009 byla v Ostravě oficiálně zahájena Soutěž o nejlepší dřevěný dům roku 2010 a i třetí ročník tohoto projektu podporuje v pozici hlavního partnera společnost Fermacell. Předmětem soutěže je zpracování architektonického návrhu domu pro bydlení s podstatným použitím technologie skládané z dřevěných prvků, výrobků z aglomerovaného dřeva, nebo stavebnicových systémů na bázi dřeva, včetně srubových a roubených.
Pod patronací Ministerstva zemědělství ČR a České komory architektů zástupci Nadace dřevo pro život, Moravskoslezského dřevařského klastru a Asociace dodavatelů montovaných domků zahájili třetí ročník architektonické soutěže Dřevěný dům. Cílem soutěže je vybrat nejlepší realizace a návrhy dřevěných domů z hlediska architektonického, ekologického, úspor energií a dalších kritérií. Bydlení ve dřevě se stává celosvětovým trendem, protože vychází vstříc nárokům na moderní bydlení a zároveň požadavkům na úsporné využívání přírodních obnovitelných zdrojů.
Koncem února příštího roku se otevřou brány pražského veletržního areálu v Letňanech pro další ročník veletrhu, jehož cílem je prezentovat laické i odborné veřejnosti možnosti a novinky v oboru využití dřeva ve stavebnictví s přiléhavým názvem Dřevostavby 2010. Po čtyřech letech konání je to největší veletrh využití dřeva ve stavebnictví v České republice.
Při současných opravách historických staveb jsou krovy stále jednou z nejohroženějších konstrukcí. Obecně jsou považovány za technicistní konstrukci bez historických hodnot a kromě hradů, zámků, klášterů a kostelů jim v návrzích oprav není věnována dostatečná pozornost a úcta.
V současnosti již stavebníka nepřekvapí, když najde v literatuře článek o montovaných domech. Montovaných staveb je více typů. Pro lepší orientaci bychom si měli alespoň některé z nich blíže představit. Montované domy je možno dělit především na základě použitých materiálů.
Nedávno odstartovaný program Zelená úsporám podnítil firmy k vlastní propagaci prostřednictvím ekologicky příznivého stavebnictví. Mnozí investoři na toto slyší. Především je oslovuje nabídka dřevostaveb s difuzně otevřenou konstrukcí, která nabízí mnoho výhod – například rychlou realizaci a finančně méně náročný provoz realizované stavby.
„Dům se staví alespoň na 50 let a je dobré si spočítat, jestli budu schopen jeho náklady na provoz pokrýt i v důchodovém věku,“ říká Michal Navrátil, spolumajitel stavební firmy RIGI a jeden z tvůrců projektu Sluneční ulice, se kterým jsme si popovídali nejen o tomto projektu, ale i obecně o výhodách a úskalích nízkoenergetické výstavby v České republice.
Počet aktivních architektů na kilometr čtvereční naší země se rok od roku zvyšuje. Tento přírodní úkaz jistě souvisí s bující výstavbou, ale i s ochotou stavbychtivých našinců dát si poradit. Někteří investoři se dokonce ptají i na energetickou náročnost vysněného hnízda...
„Nešlo nám o to postavit první pasivní dům,“ vysvětluje architekt. „Chtěli jsme postavit pasivní dům v našich podmínkách, které jsou odlišné od těch v Rakousku či v Německu. Chtěli jsme s našimi projektanty, se slovenskou stavební firmou a s u nás dostupnými materiály a technologiemi uplatnit ověřené principy, splnit kritéria a zásady uznávané v zahraničí a podat o tom zprávu – aby se ti, kteří u nás chtějí stavět pasivní domy (a nezáleží na tom, jestli proto, aby snížili své náklady na bydlení, nebo proto, aby udělali něco pro životní prostředí), mohli inspirovat a poučit z našich zkušeností.“
Během uplynulých čtyř ročníků se stal Salon dřevostaveb prestižní a v Česku ojedinělou akcí, která formou výstavy, přednášek, projekcí a odborné literatury představuje nejlepší tuzemskou architekturu ze dřeva i zahraniční trendy. Salon nabízí pohled na dřevostavby nejen jako na alternativu technologickou či materiálovou, ale ukazuje je jako součást alternativního životního stylu.
