Profil společnosti ARCADIS Geotechnika, a. s.

Profil společnosti ARCADIS Geotechnika, a. s.

Stavby spojené se zemí pevným základem – tento suchý právní výraz nabývá ve společnosti geologů a geotechniků mnoha důležitých­ významů. Co je obsahem vysoce specializované práce geotechniků a jak se tato práce prodává na stavebním trhu, o tom hovoří Ing. Václav­ Hořejší, MBA, ředitel a předseda představenstva akciové společnosti ARCADIS Geotechnika, která na trhu působí více než 80 let a doposud byla odborné veřejnosti známa pod názvem Stavební geologie – Geotechnika, a. s.


Pane řediteli, jak si vaše společnost vymezuje svůj okruh činnosti, jak definujete svou práci?
Geotechnika je inženýrská disciplína, která řeší vzájemné působení mezi horninovým prostředím a stavební konstrukcí, případně problematiku samotného horninového prostředí, je-li konstrukčním prvkem stavby. Vždy ale platí, že horninové prostředí tvoří se stavební konstrukcí jeden jediný statický systém. Naším úkolem je vyřešit, jak se budou vzájemně napětí a přetvoření obou součástí systému ovlivňovat. Náročnost úkolu pak spočívá v tom, že je obtížné stejně spolehlivě určit mechanické chování obou těchto částí.

Naše činnost ve stavebním průmyslu se může rozdělit zhruba na dvě zásadní oblasti. Za prvé se jedná o přípravu stavby, kdy získáváme potřebné údaje o horninovém prostředí, vyhodnocujeme je a investorovi vydáme doporučení, jak je zahrnout do projektu stavby. Druhá oblast se týká samotné výstavby, kdy kontrolujeme její průběh nebo objednateli poskytujeme konzultace a řešení, neboť při každé stavbě vzniká celá řada problémů. Specifickým oborem naší práce je řešení krizových situací a havárií.

K jakým problémům může docházet při realizaci staveb?
Může jich být řada, ale nejčastěji jsou to málo únosná podloží, nevhodné geologické a geotechnické podmínky pro stavbu, stabilita svahů a mnoho dalších. Většina chyb projektů a z nich vyplývajících zbytečných nákladů na jejich odstranění vzniká jako důsledek nedostatečného řešení spolupůsobení stavební konstrukce a horninového prostředí. Zatímco mechanické chování materiálů, ze kterých se skládá stavební konstrukce, je dobře známo a můžeme si je vybírat podle požadovaných vlastností, případně tyto jejich vlastnosti výrobním postupem posilovat, mechanické chování zemin a hornin je poznatelné podstatně méně.

Jejich přetvárné a pevnostní vlastnosti jsou výsledkem složitých přírodních procesů probíhajících milióny let. V důsledku toho se tyto vlastnosti mění podle místa, mění se v i čase a také vlivem lidského zásahu při realizaci stavebního díla. Důkladný geotechnický průzkum a návrh řešení stavby má za úkol možným problémům předejít.

Jak je to drahé? Vyplatí se to investorovi?
Určení správných vlastností zemin a podloží je, pravda, velmi složité, potřebuje určitý čas, speciální postupy, laboratorní vybavení, speciální výpočetní techniku včetně softwaru a matematických nástrojů, značnou dávku zkušeností a samozřejmě peníze. Čím větší stavba, tím náročnější je geotechnický průzkum, ale tím nižší procento z celkových investičních nákladů na něj obvykle připadne. Riziko investora spočívá na jednu stranu v tom, že výsledný návrh řešení může být předimenzovaný, zbytečně robustní, a tedy pro realizaci také zbytečně drahý.

Nebo na druhou stranu v podcenění některých veličin a rizik, jež si však při realizaci stavby, a někdy dokonce i po dokončení či několika letech provozu, vyžádají dodatečná řešení. Nemluvím o havárii, to je extrémní důsledek. Neduhem současného českého prostředí je snaha příliš šetřit náklady v přípravném procesu investiční výstavby. Tedy i náklady na geotechnický průzkum. Jenže předimenzované i poddimenzované řešení se může ukázat pro investora nakonec jako mnohonásobně dražší. Náklady na kvalitní geotechnický průzkum se tak vracejí v ušetřených nákladech na nevhodná nebo dodatečná řešení.

Problém je v tom, že si jako investor zpravidla nemůžete vybírat mezi více řešeními. Zjednodušeně řečeno, máte jen jeden pokus. Když vše dopadne dobře, stavba stojí, funguje, nemáte obvykle možnost posoudit, zda by jiné řešení bylo lepší. Poněkud odlišná situace nastává v okamžiku, kdy stavba dobře nedopadne, potřebuje dodatečné úpravy, zásahy a změny. V takových případech se obvykle zjistí, že chyba byla v práci geotechniků, ale to bývá pozdě. Obvyklým důsledkem je v lepším případě „jenom“ zpoždění stavby, v horším případě i její prodražení.

Podle čeho tedy investor pozná spolehlivou, nepředraženou geotechnickou firmu?
Nemá to jednoduché. U podobně zaměřených inženýrských firem neexistuje „sériově“ ověřené řešení, každá stavba představuje unikátní situaci. Řídit se pouze podle referencí na webu může být zavádějící. Vodítkem může být tradice, odbornost zaměstnanců, technické zázemí a řada dalších indicií. Ale ani to není spolehlivé. Jsou velké firmy s vysokým ročním obratem, které produkují řešení silně vzdálená od optimálních. A jsou malé inženýrské kanceláře, které mají za sebou velice kvalitní projekty. Investor by neměl volit jen podle ceny. To je v našem oboru velmi ošidné. Minulá praktická zkušenost s prací firmy se však v soutěžích o veřejné zakázky nezhodnocuje, a tak do každého výběrového řízení na zakázku i my vstupujeme z bodu nula.

Společnost ARCADIS Geotechnika patří na českém trhu k těm největším i nejlepším v oboru. Čím si to podle vašeho názoru zasloužila?
Toho lze dosáhnout jediným způsobem – nabízet zákazníkům nejlepší poměr výkonu a ceny. Objednatelé rádi vidí, když jsme schopni poskytnout lepší řešení a přitom účtovat ceny nižší než konkurence. To však nejde vždy a neplatí to pouze pro náš obor podnikání. Jedna z pravd, kterou jsem byl vybaven do života, totiž říká: Nejsem tak bohatý, abych si mohl kupovat levné věci. Proto krédem naší společnosti je nabízet lepší služby než konkurence za přijatelné ceny. Ale k tomu se musela samozřejmě nějak dopracovat. Naše společnost působí v geotechnickém oboru déle než 80 let. První inženýrskogeologické pracoviště v Československu založil v roce 1926 pozdější akademik Quido Záruba.

Prvním impulsem k tomu byl rozvoj dopravní infrastruktury na Slovensku. V roce 1929 si pak dynamický rozvoj stavebnictví v nově vzniklé Československé republice vynutil založení první československé laboratoře mechaniky zemin v pražské Podbabě. U jejího zrodu stál další nestor československé geotechniky, profesor Alois Myslivec. Od těchto událostí naše firma odvozuje svůj vznik.

Další vývoj byl velmi pestrý a složitý, byl ale zároveň označen milníky, jakými jsou například stavba Vltavské kaskády a kaverny pod přehradou Lipno, řada energetických staveb včetně elektrárny Temelín, stavby pro zásobování pitnou vodou, kde mezi nejvýznamnější projekty patří přivaděč pitné vody z nádrže Želivka do Prahy, průzkum pro přechod trasy A pražského metra pod Vltavou, dále zajištění těžby v hnědouhelných dolech severočeského revíru, řada geologických průzkumných projektů, účast v aplikovaném výzkumu atd.

V roce 1991 vznikla akciová společnost Stavební geologie – Geotechnika, která integrovala všechny odbornosti nutné ke komplexnímu geologickému výzkumu a analýze geotechnických problémů a změnila se v moderní nezávislou konzultační firmu. Bezprostředním předchůdcem této akciové společnosti byl státní podnik Stavební geologie Praha. Nezávislost naší společnosti vždy vyplývala ze skutečnosti, že Stavební geologie – Geotechnika nebyla kapitálově ani jinak propojena se stavebními nebo projekčními firmami, podnikajícími na trhu stavebních či environmentálních služeb a prací.

V současné době disponujeme nejen tradičním know-how vyplývajícím z letitých zkušeností a vysoké odbornosti našich 180 zaměstnanců, ale jsme nositeli i některých unikátních technologií, například trojrozměrného skenování, monitoringu v tunelech či měření v terénu a ovládáme některé speciální výpočetní metody. Jsme členy silné mezinárodní skupiny ARCADIS­, která nám poskytuje silné odborné i finanční zázemí a kontakty na zahraniční trhy, respektive na zahraniční stavební společnosti působící u nás. Mimochodem, to byl také jeden z důvodů, proč jsme v dubnu letošního roku společnost přejmenovali. Domníváme se, že současný název vystihuje oba aspekty, to znamená naši příslušnost k ARCADISu­ i vazbu na hlavní obor našeho podnikání – geotechniku.

Jak se to projevuje ve vašich hospodářských výsledcích?
Příznivě. Loni jsme docílili obratu 420 milionů korun, to bylo nejvíce v historii firmy a zhruba o 40 procent více v porovnání s rokem předcházejícím. Vlastní výkony vzrostly proti roku 2007 o 15 procent na 255 milionů korun. Podařilo se nám zužitkovat situaci, jež nastala v našem hlavním podnikatelském segmentu – v investicích do infrastruktury. Ale na dobrý výsledek mělo vliv i to, že se nám podařilo ve větší míře se prosazovat u soukromých investorů a získávat nové kontakty v zahraničí. Za velmi významnou však také považuji skutečnost, že se nám podařilo stabilizovat tým klíčových zaměstnanců. Tím naplňujeme i naši dlouhodobější strategii: zvyšovat kvalifikaci zaměstnanců a zlepšovat naše schopnosti působit na trhu.

Vedoucí pozice na trhu se však nemůže odrážet jen v našich dobrých hospodářských výsledcích. Já jsem přesvědčen, že se musí projevovat i ve veřejném působení firmy. Pořádáme pravidelné odborné semináře, na kterých se scházejí stovky odborníků. Podílíme se na řešení výzkumných úkolů. Naši experti jsou zváni ke spolupráci na tvorbě norem a zákonů. Věnujeme se osvětové a publikační činnosti. Čili zvyšování odbornosti zaměstnanců, zlepšování služeb zákazníkům a dobrá obchodní činnost, ač patří k hlavním strategickým cílům rozvoje naší společnosti, ještě vedoucí postavení firmy nepotvrzují. Chcete-li být vůdčí firmou, musíte nést společenskou odpovědnost a mít neustálou snahu posouvat pokrok v oboru kupředu. Proto si uznání aktivit naší společnosti širší odbornou komunitou a veřejností velmi vážím.

Neobáváte se, že letošní krizový rok hospodářské výsledky vaší firmy, a tím i její další plány do budoucna, tvrdě přidusí?
Zatím to nevypadá, že by se v našem oboru dělo něco mimořádného. První letošní čtvrtletí proběhlo z ekonomického pohledu zcela normálně. Ani v knize zakázek nejsou bílá místa. Nemáme signály, že by vázla nebo se zastavovala příprava staveb a že by měla klesnout poptávka po naší práci. Nicméně na nás je, abychom dokázali předvídat a abychom rychle reagovali. Ještě před příchodem krize jsme začali s omezováním podnikatelských rizik, a to jak změnou struktury zákazníků, tak geograficky. Naším cílem je získávat více zakázek ze soukromého sektoru, rozšiřovat portfolio nabízených služeb a zvýšit činnost v zahraničí. A i vzhledem k tomu, že se nám to daří, dopady krize nepociťujeme nijak těžce. V zahraničí se významněji účastníme projektů především ve Slovenské republice. Jsme rádi, že i naše dceřiná firma Geofos­ působící na slovenském trhu má u klientů výbornou pověst. Zatím se export na našem obratu pohyboval zhruba mezi 7 až 12 procenty, cílem je dosáhnout podíl nad 20 procent.

Ačkoliv říkáte, že reference nejsou pro hodnocení firmy to nejdůležitější, jakých nejzajímavějších nebo nejnáročnějších projektů jste se v poslední době zúčastnili?
Jenom bych chtěl poznamenat, že význam referencí nijak nezpochybňuji. Až příliš často se však setkáváme se situací, že papír, jak se říká, snese všechno. Ale abych se vrátil k vaší otázce. Vyjmenovávat jednotlivé stavby by bylo zdlouhavé. V posledních řekněme pěti letech není v České republice jediná větší tunelová stavba, na níž by se naše společnost nějak významně nepodílela, ať už to bylo železniční Nové spojení mezi pražskými nádražími Libeň, Vysočany a Holešovice a Hlavním a Masarykovým nádražím nebo tunely Panenská a Libouchec na D8 či trasa IV C pražského metra. Pracovali jsme nebo pracujeme na stavbách dopravní infrastruktury, mimo jiné na stavbě dálničního okruhu kolem Prahy, na D8 i D11, na železničních koridorových stavbách, na projektu odstavného nádraží v Brně či elektrizace trati Ostrava Hlavní nádraží–Kunčice a mnoha dalších.

Pozoruhodným problémem byla sanace sesuvu u tunelu Hřebeč na stavbě silnice I/35. Setkali­ jsme se zde s velmi obtížnými geologickými i stavebními podmínkami. Naši lidé pracovali s velkým nasazením, řešení problému pro ně nebylo zaměstnáním, ale výzvou a příležitostí ukázat to nejlepší, co v nich je. Kromě vysoké odbornosti projevili také schopnosti týmové spolupráce a schopnost rychlé a pružné reakce. Uplatnili jsme zde ojedinělé a velmi moderní technologie. Samotná realizace sanace byla díky těmto technologiím a netradičním postupům velmi úsporná a výsledek byl hodnocen jako esteticky zdařilá, s okolní krajinou příjemně sladěná stavba. (Společnost za ni ještě pod názvem Stavební geologie – Geotechnika obdržela Čestné uznání poroty v soutěži Dopravní stavba roku 2006 – pozn. red.).

V současné době pracujeme pro Metrostav na zajímavém projektu na Islandu, jedná se o geotechnicky velmi náročnou stavbu tunelu. Nejprve jsme byli požádáni o jednorázovou konzultaci. S poskytnutou službou byl objednavatel natolik spokojen, že od té doby jsme na stavbě přítomni trvale. I to je uznání naší dobré práce. A nám se tak v praxi naplňuje předpoklad, že na trhu jsou objednavatelé, jež nezajímá pouze nízká cena, ale jsou schopni ocenit i užitek, který jim kvalitní práce našich zaměstnanců přináší.

Jan Ferenc
Foto: ARCADIS Geotechnika a. s.

Jan Ferenc je spolupracovníkem redakce.

Článek byl uveřejněn v časopisu Inžinierske stavby/Inženýrské stavby.