Moderní cihláři s bohatou českou tradicí (profil společnosti HELUZ cihlářský průmysl, v. o. s.)
Galerie(4)

Moderní cihláři s bohatou českou tradicí (profil společnosti HELUZ cihlářský průmysl, v. o. s.)

Rodinná firma HELUZ cihlářský průmysl, v. o. s., se sídlem v Dolním Bukovsku v jižních Čechách má na našem trhu s cihlářskými výrobky své nezastupitelné místo. Čím dál více také u našich nejbližších sousedů, a to především na Slovensku. Nabízí komplexní cihelný systém pro hrubou stavbu. Neustále pracuje na výzkumu a vývoji, modernizuje výrobu a díky tomu zvyšuje kvalitu výrobků a přichází s novinkami. Na otázky, které mají za úkol tuto společnost představit, odpovídal obchodní a marketingový ředitel Ing. Jan Krampl.

Historie cihlářství v Dolním Bukovsku sahá daleko do minulosti…
Cihlářská výroba má v Dolním Bukovsku dlouhou tradici. Již v roce 1876 tu Jan Řehoř vystavěl žárovou pec a otevřel první těžebnu cihlářské suroviny. Podnik se rychle rozrůstal. V roce 1895 pracovalo v cihelně již 8 mužů a 10 žen. Veškerou práci dělali ručně. Hlínu zaměstnanci kopali krumpáčem, po navlhčení vodou ji šlapali bosýma nohama a ručně pěchovali do dřevěných forem. Vyražené plné cihly se sušily proudícím vzduchem v prostorných kolnách. Koncem 19. století se pak řízení podniku ujal syn zakladatele František.

Podnik zmodernizoval – na místě staré cihelny postavil čtrnáctikomorovou kruhovou pec s komínem vysokým36 metrů. Brzy přibyla další dominanta – 33 metrů vysoký komín parního stroje. Lisování plných cihel a střešních tašek bobrovek bylo zmechanizováno. V této době se značně zvýšila výroba. Na koňských potazích se cihly a tašky označené monogramem Ř rozvážely do širokého okolí. Kvalita zdejších výrobků překvapuje dodnes, neboť původní staré cihly a tašky se často používají zejména při adaptacích selských usedlostí. Za vysokou jakostí stojí především dokonalé zpracování suroviny. Byla haldována a ponechána přes zimu odležet. Před lisováním pak byla ještě řádně prošlapána. Za první republiky došlo také na modernizaci těžby cihlářské hlíny. Krumpáče nahradil korečkový bagr na elektrický pohon, k lisu se hlína dopravovala na kolejových vozících.

Ve dvacátém století se rodinné firmě nevyhnulo znárodňování…
Rodu Řehořů patřila cihelna v Dolním Bukovsku až do roku 1950, kdy se stala jedním z výrobních závodů tehdejšího národního podniku Jihočeské cihelny. Po důkladném průzkumu ložiska zde byla na počátku sedmdesátých let postavena nová moderní cihelna. V roce 1992 ji restituovali přímí potomci původních majitelů, kteří vedením firmy pověřili svého zetě Dipl.-Ing. Vladimíra Heluze. Tou dobou se zde vyráběly převážně drenážní trubky pro meliorace. Cihelna se postupně přeorientovala na výrobu cihel. V roce 1993 zde byla zprovozněna nová linka na výrobu stropních nosníků a překladů, o tři roky později jsme v Bukovsku začali vyrábět překlady pro venkovní stínicí systémy.

Za osmnáct let své novodobé historie společnost HELUZ postupně zmodernizovala své provozy a rozrostla se o nové. Portfolio výrobků dnes zahrnuje cihly pro obvodové, nosné, příčkové a akustické zdivo, keramické stropy a překlady, keramické stropní panely, cihelné komíny a obkladové pásky. Výroba je zaměřena především na cihelné bloky pro tepelněizolační obvodové zdivo.

Jaké podstatné změny proběhly ve firmě ve 21. století?
V roce 2000 společnost HELUZ koupila cihelnu v Libochovicích. V dubnu 2001 jsme zde po celkové rekonstrukci a modernizaci provozu zahájili výrobu cihel a rok nato byl spuštěn nový provoz na výrobu keramických stropních panelů. V roce 2003 jsme představili novou řadu cihelných bloků s označením STI, které jsou určené pro jednovrstvé obvodové zdivo energeticky úsporných a nízkoenergetických domů. V roce 2005 jsme uvedli do provozu dvě nové tunelové pece ve stávajících cihelnách v Hevlíně a v Libochovicích, čímž se téměř zdvojnásobila jejich výrobní kapacita.

V roce 2006 jsme zahájili v Dolním Bukovsku výrobu broušených cihel, které přinesly značné usnadnění a urychlení výstavby a zvýšení kvality zdiva. O rok a půl později jsme v Libochovicích začali brousit vysoce tepelně­izolační obvodové bloky (STI). Sortiment výrobků jsme koncem roku 2007 rozšířili ještě o cihelné komíny. Nejvýznamnější událostí je pro nás výstavba nového výrobní­ho závodu v Hevlíně. Cihelna byla spuštěna na jaře roku 2009 a produkce společnosti se zvýšila o 40 procent. Nejmodernější technologie nám umožnila vyrábět zcela novou řadu broušených cihel s názvem FAMILY, které svými parametry splňují požadavky pro nízkoenergetické i pasivní domy.

Kde všude má HELUZ své výrobní závody a na co všechno se výroba v nich zaměřuje?
V současné době má společnost celkem osm výrobních provozů ve třech lokalitách. V Dolním Bukovsku, kde sídlí také centrála společnosti, je cihlářská výroba, výroba stropních konstrukcí a překladů, výroba nosných překladů pro venkovní stínicí systémy a výroba cihelných komínů. V Hevlíně u Znojma jsou dva výrobní závody na kompletní cihlářský sortiment a v Libochovicích nedaleko Prahy je cihelna a panelárna.

V roce 2009 byl otevřen nový moderní výrobní závod v Hevlíně. Proč zrovna tam?
Hevlín je lokalita s jednou z nejkvalitnějších surovin pro cihlářskou výrobu nejen u nás, ale v Evropě vůbec. Tato jedinečná cihlářská hlína se těží v bezprostřední blízkosti výrobních objektů. Pochází z oblasti křídových usazenin s vysokým obsahem dia­tomidů. Miliony let se tu jemné části zvětrávajících hornin usazovaly ve středně hlubokém třetihorním moři zasahujícím tehdy na Moravu z Vídeňské pánve. Vrstva šedých vápenitojílovitých prachovců až prachovitých jílovců, jež tímto způsobem vznikla, je místy o mocnosti až 600 metrů. Tyto mořské sedimenty, kvalitní jíly, mají menší obsah vápence než v jiných lokalitách, a navíc je v nich vápenec jemně rozptýlený, což má příznivý vliv na kvalitu výrobků.

Jaký je nejmarkantnější rozdíl v provozech starého a nového výrobního závodu?
Nová výrobní linka s kontinuálním provo­zem předpokládá velké série výrobků. Výroba je díky tomu efektivnější a méně energeticky náročná než u starších provozů cihelen. Vel­kokapacitní boxová stavba odležárny pojme až 6 000 krychlových metrů suroviny, tedy zhruba desetidenní zásobu, což umožňuje její dokonalejší homogenizaci. Sušárny v našich starších výrobních provozech se zavážejí a vyvážejí cyklicky, kanálové průběžné sušár­ny v novém závodě mají kontinuální posun výrobků, které na vozy ukládají roboti. Široká a nízká pec s dvojnásobným množstvím topných uliček než u standardních tunelových pecí zajišťuje příznivější proces výpalu.

Na nové stroje se vám podařilo získat dotaci z programu Inovace, který je součástí Operačního programu Podnikání a inovace. Jak je obtížné podobnou dotaci získat a jak dlouho trvá vyřízení všech potřebných formalit?
Získání dotace z Operačního programu Podnikání a Inovace předchází dlouhá doba a není tak snadné předložit úspěšný projekt. Abychom mohli předložit inovační projekt, bylo nutné dokončit vývoj inovace a doložit tuto činnost jednak výsledky z vlastního výzkumu, jednak výsledky, které vznikly ve spolupráci s jinými firmami. Naše společnost má své vlastní výzkumné pracoviště a dlouhodobě spolupracuje v oblastech výzkumu a vývoje s vysokými školami a jinými institucemi. Pro získání dotace na inovační projekt jsme museli prokázat schopnosti, zkušenosti a inovační potenciál (například uskutečněné transfery technologií, náklady na zvyšování kvalifikace zaměstnanců a vzdělanost zaměstnanců, pravidelné průzkumy trhu) a samozřejmě jsme doložili potřebnost a relevance projektu. Příprava v oblasti vývoje a výzkumu trvala téměř dva roky před podáním žádosti o dotaci, samotný projekt jsme rozjeli v červenci 2009 a jeho ukončení předpokládáme v dubnu 2011. Po celou dobu projektu je stanoven realizační tým, který má na starosti realizaci projektu a jeho administraci, ke které jsme se v rámci dotace zavázali.

Jaký je váš názor na výstavbu nízkoenergetických a pasivních rodinných domů v Čechách?
Samozřejmě výstavba energeticky úsporných domů je potřebná a díky zvyšujícím se cenám energie pro mnohé začínající stavebníky zajímavá. Klasifikace domů se provádí pomocí měrné potřeby tepla na vytápění. Dům, který splňuje požadavky tepelnětechnických norem, má potřebu přibližně 100 kWh/(m2 . a), nízkoenergetický dům má potřebu tepla na vytápění nejvýše 50 kWh/(m2 . a) a pasivní rodinný dům nejvýše 20 kWh/(m2 . a). Podle výše uvedené klasifikace je patrné, že postavením nízkoenergetického domu máme dvojnásobně nižší spotřebu tepla na vytápění oproti klasickému domu a u pasivního dokonce pětinásobně nižší. V dnešní době díky programu Zelená úsporám se budoucí stavebníci začali zajímat o pasivní domy a podle mého názoru se trochu přeskočilo nízko­energetické stavění. Co nám ale v důsledku
ušetří více energie – tisíce nízkoenergetických domů, anebo desítky domů pasivních?

Dnes mnozí výrobci představují pro obálkové konstrukce nízkoenergetických domů materiály s dostatečnými tepelněizolačními parametry (i jednovrstvé – bez dodatečné tepelné izolace), a hlavně za rozumnou cenu. Lze proto stavět nízkoenergeticky bez nutnosti zvyšování nákladů na stavbu. Pasivní dům představuje samozřejmě ještě vyšší požadavky na parametry obálkových konstrukcí, ale u pasivních domů se nejedná pouze o obvodový plášť budovy, jde hlavně o technologie v budovách (rekuperace, tepelná čerpadla, zařízení na získávání energie ze slunce a podobně). U výstavby domu v pasivním standardu jsou vstupní investice vyšší. O kolik? Zaznamenal jsem o 10 až 25 procent. Tyto vyšší náklady se můžou eliminovat dotací v programu Zelená úsporám a potom samozřejmě nižšími náklady na potřebu energie v domě. Kde je lepší bydlení – v nízkoenergetickém, nebo v pasivním domě? Těžko říci.

Chystáte se uvést na trh nějaký nový typ cihly?

Ano, v nejbližší době se chystáme představit nové nepálené cihly HELUZ Nature Energy, které je možné využít při stavbě vnitřních nosných a příčkových stěn, kamen a různých druhů pecí. Tyto cihly mají výborné akumulační vlastnosti, vysokou schopnost regulovat vzdušnou vlhkost, zabraňují prostupu par do konstrukcí a vytvářejí ve stavbách ideální mikroklima.

Vaše výrobky nasbíraly v průběhu let mnoho ocenění. Kde berete inspiraci při vývoji nových technologií a výrobků?
Řada inovací vyplývá z vyšších požadavků na tepelněizolační, akustické a další fyzikální vlastnosti stavebních materiálů, z jejich zpracování a technologie provádění a také z návrhů nízkoenergetických a pasivních domů. Abychom na trhu obstáli, musíme naše výrobky novým požadavkům přizpůsobit. Neustále pracujeme na výzkumu a vývoji, modernizujeme výrobu a díky tomu zvyšujeme kvalitu výrobků a přicházíme s novinkami. Ocenění výrobků z prestižních stavebních veletrhů a od odborné veřejnosti jsou pro nás velice důležitá. Naším hlavním cílem je spokojenost zákazníků, protože to je pro nás nejlepší reklama, a stále rostoucí zájem o výrobky společnosti HELUZ potvrzuje jejich oblíbenost a kvalitu.

Co je při výrobě cihel nejdůležitější? Máte nějaké střežené tajemství, které se předává z generace na generaci, jako je tomu u mnohých rodinných firem?
Žádné tajemství neexistuje. Naše know-how je především v lidech. Základem jsou zkušenosti předávané z jedné generace cihlářů na druhou, důležitá je schopnost přizpůsobit se změnám a jít s dobou.

Jaký by měl být rok 2010, aby byl z pohledu firmy HELUZ úspěšný?

Prioritou je oslovit naší novou generací cihel, výrobkovou řadou FAMILY, co nejvíce potenciálních zákazníků a umožnit tak stavbu nízkoenergetických domů bez dodatečných nákladů. Za úspěšný můžeme považovat rok, kdy se nám podaří posunout vnímání výstavby domů s ohledem na jejich životní cyklus a s tím spojené náklady. Lidé dnes mohou stavět domy, které mají velmi dlouhou životnost a přitom si stále zachová­vají ideální mikroklimatické a hygienické pa­rametry, jako by byly nové. Zároveň mají tyto domy minimální provozní i údržbové nákla­dy. Stavba z kvalitních materiálů se vyplatí.

Rozhovor připravila Jitka Kulhánková
FOTO: HELUZ

Ing. Jan Krampl pracuje u společnosti HELUZ cihlářský průmysl, v. o. s,. od roku 1993. Po dokončení SPŠE v Písku zde nastoupil jako elektrotechnik. V roce 1994 se stal obchodním zástupcem společnosti a v roce 2001 vedoucím prodeje. Při zaměstnání vystudoval VŠE Praha, konkrétně Fakultu managementu v Jindřichově Hradci. Od roku 2005 zastává funkci obchodního a marketingového ředitele. Ve volném čase se věnuje dětem. Rád lyžuje, jezdí na kole a čte.

Článek byl uveřejněn v časopisu Realizace staveb.