Kulturní kobky: Nové řešení pražské Náplavky

Kulturní kobky: Nové řešení pražské Náplavky

„Jdeme na Náplavku…“, říkávají Pražané s oblibou. A s ještě větší oblibou pak také tak činí. To proto, že mají rádi vodu, pruhovaná trička a tóny electro swingu. Před pár lety místo silně alternativní, dnes už poněkud zprofanované, avšak stále příjemné a stále se rozvíjející. Za postupně probíhající revitalizací náplavky Rašínova nábřeží stojí od jejího počátku architekt Petr Janda a jeho ateliér Brainwork.

V dohledné době čeká Náplavku další, zásadní fáze plánovaného vývoje. Jedná se především o rekonstrukci šesti historických kobek, do kterých budou vloženy nové funkce. Tyto klenuté prostory vznikly jako utilitární prostory sloužící k transportu a uskladnění materiálu dováženého loděmi, postupem času redefinovaly svou funkci v aktuálním kontextu náplavky coby významného veřejného prostoru nábřežní promenády.

Projekt Petra Jandy strukturuje využití kobek tak, aby jejich provozní náplň pokrývala prostor Náplavky v ideální skladbě reagující na její proporční a obsahové parametry.

Architekt do prostoru kobek navrhl tři druhy nových funkcí: galerii, kavárnu a veřejné toalety. Rozvrstvení těchto obsahových typů rytmizuje prostor náplavky a vyvažuje ji jako celek v symbióze s jejími dalšími prvky; restauracemi, přístavišti a tradičními kotvišti lodí.

Kompoziční rozdělení jednotlivých kobek lze definovat pomocí řešení vstupních portálů jako „plnou“ a „prázdnou“ verzi. Plná verze se týká kobek s toaletami a neprůhledným portálovým prvkem, prázdnou verzi pak najdeme u kobek s plnohodnotným využitím programového zázemí Náplavky prosklenými vstupy. Ve strategii pohybu po náplavce pak návrh pracuje s rytmizací jejího využití.

Velkoformátové kruhové výkladce se otvírají v celé své ploše.

Velkoformátové kruhové výkladce se otvírají v celé své ploše.

Při příchodu od Mánesa je úvodní kobka věnována provozu kavárny a vytváří soubor se dvěma následujícími kobkami, které jsou věnovány galerijnímu provozu. Kobka za restaurací Vltava je věnována kapacitním veřejným toaletám. Celý systém pak počítá s umístěním toalet v rámci plovoucích zařízení přistavených k náplavce, stejně tak i s toaletami v nově navrženém terminálu lodní dopravy.

Kruhy ve zdi

Kobky obsahující kulturně společenské provozy jsou vizuálně maximálně propojené s prostorem náplavky. Velkoplošné prosklení prosvětluje klenutý interiér, architektonické řešení zároveň reaguje na kontext místa a pracuje s minimálními výtvarnými prostředky ve prospěch očištění stávajících tvarů i souvislostí. Samotné provedení je postaveno na lapidárním zásahu, který více odebírá, než přidává a navrací do prostoru jeho již dříve existující kvalitu v novodobém kontextu.

Kavárna
Kavárna

Řešení je postavené na vybourání stávajících tahokovových předstěn a kamenných „zátek“ a jejich nahrazení velkoformátovými zasklenými kruhovými výkladci otvíravými v celé své ploše. Galerie a kavárny se stanou základním kamenem určujícím kvalitu využití Náplavky a posílí spektrum místních aktivit o silnou kulturní vrstvu. Oblé otvory budou na spodní straně doplněny do tvaru kruhu.

Galerie
Galerie

I přesto, že by tento koncept možná mohl na první pohled evokovat okna lodi či jakousi parafrázi secesního motivu, autor projektu tyto poněkud prvoplánové asociace rázně odmítá: „Kruhové dotvarování umožní změnu z tradičního historického tvarosloví k abstraktnímu a samozřejmému tvaru kruhu, který se stane hlavním motivem celého řešení. Zrcadlení v konkrétních inspiračních zdrojích nejsou vždy nezbytné. Motiv kruhu zde vyplynul ve své elementárnosti samovolně a zcela přirozeně.“

Výkladce budou otevíravé v celé své ploše diagonálním pootočením a možností použití excentrických pivotových čepů mimo hlavní osy kruhu. Variace otvírání může být u jednotlivých kójí řešena různě (diagonální, excentrická, svislá či vodorovná osa). Každá kobka tak může v souvislosti se svou náplní používat mírně odlišný způsob komunikace s okolím.

Nové toalety
Nové toalety

Zasklení otvíravého prvku bude tvořeno akrylátovým sklem o tloušťce 63,5 mm. To zajistí optimální tepelně-izolační vlastnosti prostoru, kobky tak mohou fungovat celoročně. Vnitřní plášť kobky nelze efektivně uzavřít a tepelně zaizolovat, je proto nutné zajistit průběžné větrání kobky tak, aby v interiéru nevznikaly kondenzace způsobené vlhkostí zdiva. Vytápění je navrženo jako kombinované v systému podlahového rozvodu a podstropních infrazářičů.

Toalety nových dimenzí

Kromě galerie a kavárny se architekti ze studia Barinwork zaměřili ve svém projektu také na nové pojetí veřejných toalet. Přístup návrhu ke všem budovaným toaletám je stejný pro velkou zaklenutou kobku i pro tři malé kobky a vychází z cíle vytvoření snadno a intuitivně přístupného, krytého
exteriéru.

Plovoucí WC
Plovoucí WC

„Na základě konzultací v průběhu kompletace návrhu se přikláníme ke zcela nezpoplatněnému modelu přístupu na toalety, přičemž jako krajní verzi připouštíme použití lokálních zámků na mince na dveřích každé z kabin,“ říká Janda. „Snažili jsme se vyvarovat stísněným předsíňkám s umyvadly, zvolili jsme proto maximálně komfortní kabiny plně uživatelsky vybavené přímo v rámci svého vlastního interiéru.

Návštěvník vstupuje do prostoru toalet jako do snadno přístupného zálivu.
Návštěvník vstupuje do prostoru toalet jako do snadno přístupného zálivu.

Volně přístupný předprostor kabin se tak obejde bez jakéhokoli vybavení a zachová si volný, čistý tvar. Návštěvník vstupuje do prostoru toalet jako do snadno přístupného zálivu exteriéru odděleného vždy jednoznačně od intimního prostoru jednotlivých kabin. Každá kabina obsahuje umyvadlo a plné hygienické vybavení, lze tedy podle potřeby měnit počet WC pro ženy a muže, případně je nechat neadresné pro obě pohlaví.“

Kromě galerie, kaváren a toalet v kobkách jsou součástí rozsáhlého projektu „probuzení“ náplavky také plovoucí toalety, přípojová místa, protipovodňová opatření, nový design osvětlení, odpadkových košů a lavic a také moderní plovoucí terminál lodní dopravy.

Schéma nových toalet v kobce
Schéma nových toalet v kobce

Nové řešení pražské náplavky

Místo: Praha, Rašínovo nábřeží
Architekt: Petr Janda
Spolupráce: Anna Podroužková, Martina Donátová
Investor: Hl. město Praha
Projekt: 2009–2015
Realizace: 2018

TEXT: TEREZA JANIŠOVÁ
OBRAZOVÝ MATERIÁL: PETR JANDA

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB 3/2017.