Allianz Arena posunula technologický vrchol
Galerie(6)

Allianz Arena posunula technologický vrchol

Během třiceti měsíců výstavby vznikl v Mnichově jedinečný fotbalový stadion s názvem Allianz Arena, který němečtí odborníci hodnotí jako extratřídu. Projekt vyšel z dílny švýcarských architektův Jacquesa Herzoga a Pierra de Meurona – nositelů Pritzkerovy ceny, kteří se stali vítězi mezinárodní architektonické soutěže. Jejich myšlenka vytvořit stadion s hladkým obalem, sestaveným z membránových kosočtvercových prvků, se stala skutečností.



Stejně jako mnichovský olympijský stadion v době svého vzniku představoval nadprůměrný designérský a konstrukční počin s použitím invenčních konstrukčních principů, také  švýcarský tým Herzog a de Meuron se příkladně zhostil nabízené příležitosti vyprojektovat novodobý stadion, a tak znovu vysoko posunout laťku ve specifické kategorii sportovních staveb – stadionů. Nová aréna opět představuje vrchol v použití nových technologií a konstrukčních principů.

Výjimečnost Allianz Areny spočívá v jejím konstrukčním řešení obvodového pláště. Požadavky architektů přinesly nelehký úkol – vytvořit takový obvodový plášť, který by překryl konstrukci a vytvářel iluzivní dojem plovoucí střechy. Současnost potvrdila, že původní myšlenku se podařilo zrealizovat.

Unikátní konstrukce

Celkem je objekt rozdělený na osm dilatačních částí, čtyři podélné a čtyři rohové sekce. Konstrukční systém tvoří tři základní nosné systémy: železobetonová spodní nosná konstrukce, na kterou je připevněn nosný systém střechy, a střešní plášť s plochou třicet tisíc metrů čtverečních nese šestadevadesát ocelových parabolicky prohnutých prostorových nosníků. Každý má hmotnost asi 100 t a délku 70 m. Ty jsou přichyceny na ocelové články s hmotností 15 t, které jsou namáhané vertikálním tahem a tlakem. Nosní střešní konstrukci budovalo třicet speciálně školených lidí – převážně horolezců, kteří pracovali v padesátimetrové výšce. Největší riziko z hlediska bezpečnosti práce však nepředstavovala výška a náročnost montážních prací, ale počasí.

Problémový byl hlavně nárazový vítr, který pravidelně dosahoval rychlosti nad 100 km/hod. Jednotlivé články střešní nosné konstrukce se osazovaly na svá místa s milimetrovou přesností. Ocelová konstrukce je natřena bílou barvou, jejíž požární odolnost je F30 (tj. 30 minut). Jednotlivé kosočtvercové membránové prvky tvořící fasádu i samotnou střechu jsou z ETFE (etylén tetrafluoretylen) fólie, která je stoprocentně recyklovatelná, snese vysokou zátěž, propouští světlo, má samočisticí schopnost a je odolná proti požáru.

Celková spotřeba ETFA materiálu byla velmi nízká, protože například na plochu 500 m2 dvouplášťového ETFA polštáře se spotřebuje jen přibližně 0,15 m3 materiálu. Jednotlivé polštáře s tloušťkou membrány 0,2 mm chrání návštěvníky na tribunách proti povětrnostním vlivům. Ve vytápěných prostorech, například ve VIP zónách či kancelářích, se v celé výšce poschodí nachází termické dělení izolačním zasklením probíhajícím za kosočtvercových polštářů. Vzniknuvší meziprostor je přístupný a provětrávaný jako u klasické dvouplášťové fasády.

Fasáda i se střešní částí se skládá z 2 874 kosočtvercových polštářů, které jsou zčásti transparentní a zčásti bílé. Jednotlivé polštáře se dostávaly na své místo určení v přesně označených kontejnerech, protože každá jednotlivá fólie měla přesný rozměr a konkrétní místo osazení. Samotní pracovníci to přirovnávali ke hře puzzle, která je v tomto případě určena pro tisíce čtverečních metrů plochy fasádního pláště.

Průměrné rozměry EFTA polštářů jsou po diagonále 4 až 15 m, délka hrany je asi 8 m. Použitím membránové plochy s rozlohou 64 000 m2 se tato stavba stala v Německu největší stavbou s použitím EFTA fólie.

Barevná show

Nepřehlédnutelnou atrakcí je i nasvícení celého objektu. Nasvícených je téměř polovina z celkového počtu 2 874 membránových kosočtvercových polštářů. Určité kosočtverce mají zabudované tzv. vaničky, přičemž každá z nich obsahuje trojici světelných trubic svítících bíle, červeně a modře. Celkem se použilo 25 344 lamp, každá světelná trubice má 58 wattů a jejich životnost se odhaduje na osm tisíc hodin. Po zapnutí celého osvětlení je spotřeba 506 kW/hod. Zásobování elektrické energie pro celý stadion zabezpečuje pět transformátorů.

Vhodným využitím hry světelné barevnosti je možné měnit celkový výraz stavby. V jednom okamžiku může být fotbalový stadion celý červený, v průběhu dvou minut modrý, bílý, ba dokonce bílo-červený, červeno-modrý, bílý s červenými pásy či modrými kosočtverci. Variací je velké množství. Dvouminutový interval měnění barevnosti není náhodný. Vznikl v závislosti na bezpečnosti provozu na nedaleké dálnici A9. Jednoduše,fotbalové mužstvo, které na stadionu právě hraje svůj zápas, se může prezentovat svými barvami družstva i navenek.

Měnícím se nasvícením fasády se dá naplno vychutnat magická poezie Allianz Areny a tím zvýšit emocionální zážitek z návštěvy objektu. K větší atraktivnosti jednotlivých sportovních zápasů přispívá i osvětlenost hrací plochy, která splnilo podmínky FIFA pro mistrovství světa ve fotbalu a dosahuje hodnotu více než 1 000 luxů, přičemž ve směru hlavní kamery až 1 500 luxů. Návštěvníky určitě upoutají i dvě velkoformátové obrazovky promítající odehrávající se zápas, které jsou umístěny na severní a jižní straně stadionu.

Zelená je tráva

Nezapomnělo se ani na samotný trávník fotbalového dějiště. Šest let trval vývoj složení speciální trávové směsi, která je skombinovaná ze tří druhů trav. Podle odborníků tento tzv. power-trávník odolá zátěži a míč se po něm lehce klouže.

Transparentnost a translucentnost střešní části obvodového pláště (světelná propustnost je 400 až 600 nm) vytváří vhodné podmínky pro růst trávníku, k čemuž přispívá i přirozené provětrávání skrz jednotlivé části fasády, jako i skrz spodní linii druhého prstence.

Power-trávník nízkého vzrůstu s rozlohou 8 000 m2 vypěstovali na plochách u německého Augsburgu. Do Allianz Areny ho dodali v kobercích s rozměry 2,20 m × 15 m a se specifickou tloušťkou 35 mm a kladli ho na speciálně připravený terén. Základem byla uježděná a samotnou stavbou zničená vrchní část terénu. Na ni se položilo téměř 4 500 m3 štěrkového posypu v tloušťce 300 až 700 mm a na něj se uložili drenážní trubky s průměrem 100 mm v odstupu 4 až 6 m. Jejich celková délka dosahovala 2 km a vyústily do dvou odvodňovacích kanálů umístěných v severní a jižní časti areálu. Nakonec se položilo 100 mm drenážní pískové vrstvy, na kterou se uložil trubicový vytápěcí systém v odstupu 300 mm široký přibližně 30 mm. Opětovným pokrytím pískovou drenážní vrstvou v tloušťce 100 mm se podloží vhodně připravilo pod trávníkový koberec.

Komfort pro diváka

Po obvodu hřiště se nacházejí tribuny, které jsou rozdělené do tří horizontálních prstenců. Spodní prstenec má kapacitu dvacet tisíc míst k sezení, střední čtyřiadvacet tisíc a vrchní dvaadvacet tisíc míst k sezení. Nejvyšší řada sedadel je umístěna ve výšce 39 m nad úrovní hřiště. V konečném vzpomínaném počtu míst je zahrnutých i dva tisíce dvě stě míst pro „byznys“ třídu a sto šest VIP lóží s 1 374 místy. VIP lóže jsou situovány nad hrací plochou a výhled je zabezpečený panoramatickým zasklením.

Lóže jsou určeny k pronájmu jednotlivým zájemcům, přičemž jejich cena se pohybuje od 90 000 do 225 000 eur za rok. Největší, tzv. královskou lóži vlastní společnost Allianz a vznikla spojením původních čtyř lóží. K sezení pro fotbalové fanoušky se použila ergonomická sklápěcí plastová sedadla šedé barvy, poskytující komfortní sezení. V prostorách severního a jižního zakřivení je možné sezení zaměnit za stání. Vhodné viditelnosti se dosáhlo tak, že jednotlivé prstence mají rozdílná stoupání, spodní prstenec má úhel stoupání 24°, střední 30° a vrchní 34°.

Aréna poskytuje i dvě stě míst určených pro imobilní návštěvníky, přičemž v jejich těsné blízkosti se pamatovalo na místa pro doprovázející osobu. I proto získal stadion začátkem roku odměnu za to, že je bezbariérový.

Stadion nabízí návštěvníkům dvě obrovské restaurace, každá má kapacitu patnáct set míst, restauraci a la carte s asi čtyřmi sty místy a osmadvacet kiosků s občerstvením. Dále tu jsou prostory vyhrazené pro kancelářské účely, konference, velkorysé plochy pro média, pressclub, zážitkový svět, tři dětské školky-koutky, a také obchody se suvenýry.

V roce 2006 se Allianz Arena stala dějištěm 64. mistrovství světa ve fotbalu. Tehdy se očekávaly až tři miliony návštěvníků. Allianz Arena dostala přednost před ostatními německými stadiony jako hlavní stadion fotbalového svátku.

Název stavby:
Allianz Arena
Místo: Mnichov, část Froettmaning, dálnice A9, Německo
Realizace: říjen 2002 – duben 2005
Funkce: fotbalový stadion
Stavebník: hlavními stavebníky jsou FC Bayern München AG a TSV München von 1860 GmbH und Co Kg aA
Investor: Allianz Arena München Stadion, GmbH
Architekti: Jacques Herzog a Pierre de Meuron
Generální projektant: HVB Immobilien AG
Statika: Arup GmbH
    IB Haringer
    Ingenieurplanung Leichtbau ­GmbH
    Kling Consult
    Sailer Stefan und Partner GmbH
    Walter Mory Maier
    Bauingenieure
Fasáda: R+R Fuchs Beratende Ingenieure
Kapacita: 66 000 míst
Rozměry: 258 × 227 × 50 m
Obvod: 840 m
Zastavěná plocha: 37 600 m2
Celková podl. plocha: 171 000 m2
Parkovací místa: 11 000 pro osobní automobily, 350 pro autobusy

Ing. arch. Danica Končeková, Ph.D.
Foto: autorka, www.allianzarena.de

Ing. arch. Danica Končeková, PhD – narozena v roce 1971. Fakultu architektury STU v Bratislavě absolvovala v roce 1995 – obor architektura, v současnosti je zaměstnaná na FA STU – Ústav I.