Majitelé nechtěli starou chalupu zbourat
Kate a Grant vlastní chatu blízko pláže v Lorne. Když nastala potřeba chatu rozšířit a zvýšit komfort bydlení třeba i lepším výhledem na oceán, přemýšleli, jak získat moderní bydlení, ale zachovat původní dům - jeho genius loci i doklad své minulosti.
Nechtěli jít cestou svých sousedů, kteří nahradili původní chaty novostavbami, a to ani v případě, že by demolice starého a stavba nového domu byla ekonomičtější, než renovace staré „boudy“.. K chatě mají totiž citový vztah a vidí v ní i kulturní dědictví společnosti.
Malý dům jako symbol
V poválečné době totiž mnoho Australanů toužilo po chatě, kde nemuseli tolik dbát na konvence, ale mohli se projevit ve své individualitě, kde mohli být sami sebou. Bohužel dnes tato místa mizí, jednoduché domky jsou nahrazovány nesourodými, velkými haciendami.
Kate s Grantem se však nechtěli připojit k pomalé erozi kolektivní kulturní paměti daného místa, neboť v tomto procesu vidí nebezpečí ztráty sociální a emoční rozmanitosti každého člověka. I proto oslovili architekty z ateliéru Austin Maynard Architects, kteří, pokud je to možné, při rekonstrukcích zachovávají a respektují ve svých projektech stávající stavby.
Dorman House je vlastně citlivě vytvořený dřevěný box, konstruovaný tak, aby budil dojem levitujícího objektu nad původní stavbou. Na rozdíl od sousedních staveb byl navržen tak, aby působením klimatu jeho fasáda postupně zešedla a dům se díky tomu více včlenil do okolní krajiny, do buše.
V jednoduchosti je krása
Prodloužený vyvýšený kubus sedí na vrcholu těžké dřevěné konstrukce ze sloupků a nosníků a v útrobách skrývá kuchyni, jídelnu a obývací pokoj. Vstup z přízemí vede po točitém schodišti. Horní nástavba je prosklená a poskytuje tak nádherné výhledy do širokého okolí.
Jako lehký obvodový plášť části přízemí byl zvolen polykarbonát, který propouští do prostoru dostatek jemného filtrovaného světla. Je zde možné pracovat, vařit či vykonávat jiné činnosti, aniž by přemíra světla oslňovala. Stěny z lehkého plastu současně nenarušují styl vnitřního prostoru dalšími materiály, které by měnily jeho vzhled či vlastnosti.
Ačkoli klient si sice přál zachovat chatu ve stávajícím stylu, s nímž se ztotožňuje, současně chtěl vytvořit prostor, který se nezaměřuje pouze na vzhled. Možná by bylo snadnější obložit stěny bílým sádrokartonem a vytvořit podhledy s vestavěnými světly, místo toho architekt majitelům nabídl do detailu promyšlené bydlení, vyzařující teplo a klid.
Původní plážový dům tak zůstal bez výraznějších změn, došlo jen k drobným dispozičním úpravám. Projekt byl navržen tak, aby půvab a charakter poválečné chaty zůstal zachován. Nový obytný prostor v patře je sice částečně předsunutý přes hřebenovou linii původní stavby, avšak nepůsobí výrazně ani dominantně.
Udržitelnost
Jedním ze základních rysů projektů architektonického ateliéru je udržitelnost. Na prvním místě je vždy snaha maximalizovat využití skla. A to nejen kvůli využití výhledů, které stavba a prostředí nabízejí, ale současně také kvůli tepelným ziskům. V případě plážového domu směřuje vzhledem k charakteru místního klimatu většina prosklených ploch na sever a jsou osazeny izolačními dvojskly.
Od partnerů ASB
Převis nad okny odstíní letní slunce a současně umožní optimální tepelné zisky v zimě. Toto opatření spolu s aktivním řízením stínění a pasivní ventilací významně snižuje nároky na vytápění i chlazení objektu.
Dešťová voda je jímána v nádrži a využívána na splachování toalety a zalévání zahrady. Pokud to bylo možné, byly materiál i vybavení nakoupeny v místních obchodech.
Ovšem nejudržitelnějším aspektem projektu je zachování původního objektu a jeho revitalizace. Je totiž nepodstatné, jak udržitelný je nový dům, když byl zbořen stávající objekt, jehož uhlíková stopa bude existovat v životním prostředí ještě dlouho.
Základní informace:
Autor: Austin Maynard Architects
www.maynardarchitects.com
Projektový tým: Andrew Maynard, Mark Austin, Natalie Miles
Podlahová plocha: 484 m2
Stávající plocha: 67m2
Přídavná plocha: 96 m2
Celková plocha: 224 m2
Realizace: prosinec 2015
Stavitel: Spence Construction
Inženýr: Robin Bliem & Associates
Foto: Peter Bennetts
Text: Daniela Bartošová
