Energeticky aktivní dům vyrobí o 50 % více energie, než sám spotřebuje

27. června 2014

I když jeho autor tvrdí, že jde o takový úplně obyčejný domek, pravdou je, že tato zdánlivě obyčejná stavba získala zasloužené prvenství v soutěži E.ON Energy Globe Award ČR 2013 v kategorii Kutil.

Projekt energeticky aktivního domu v Plzni-Bolevci ovládl kategorii Kutil posledního ročníku prestižní soutěže E.ON Energy Globe Award ČR. V této kategorii, zastřešující projekty z oblasti ekologie, úspor energie a využívání obnovitelných zdrojů, porazil konkurenční nízkoenergetický dvojdomek i solární slunečník. Dům je maximálně šetrný k životnímu prostředí a je jedním z prvních příkladů svého druhu v České republice.

Pasivní dřevostavba

Podle investora projektu přitom jeho cena nijak zásadně nepřevyšuje náklady na klasickou stavbu. „Kdyby se lidé zbavili předsudků, mohli by se podobné energeticky úsporné domy stát v budoucnosti úplně běžnou záležitostí,“ konstatuje Jan Řežáb. Dům v Plzni-Bolevci stavěl pro svou matku a chtěl, aby kromě komfortu splňoval i náročné technologické a environmentální požadavky. Výsledkem je energeticky pasivní dřevostavba s pozitivní bilancí oxidu uhličitého a vyrobené energie na úkor spotřebované.

Nízká energetická náročnost ve všech fázích života domu

Jakákoliv stavba znamená velký zásah do životního prostředí. Zátěž je však možné snížit už během samotné výstavby využitím materiálů z demolice předcházejícího objektu nebo nulovou bilancí zemin.

„Při stavbě jsme jako základ zvolili přírodní, obnovitelné nebo recyklované materiály. Konstrukce je z dřevěného skeletu, vnější plášť tvoří dřevovláknité desky s provětrávanou fasádou z modřínu. Jako tepelná izolace byla použita foukaná celulóza,“ vysvětluje Jan Řežáb.

Nízká energetická náročnost a šetrnost k životnímu prostředí tak spojuje v tomto případě všechny fáze života domu – výrobu, dopravu stavebních materiálů, výstavbu, provoz, a dokonce i případnou demolici. Na stavbu byla zároveň využita i většina materiálu z demolice předešlého objektu.

Dům, jenž šetří hned dvakrát

Oceněný energeticky pasivní dům nabízí vysoce komfortní a zdravé bydlení s minimální spotřebou energie, kterou si sám zabezpečuje, a svou výstavbou a provozem téměř nezatěžuje životní prostředí. To vše funguje díky ucelenému systému větrání, vytápění, chlazení a přípravy teplé vody.

V objektu je zabudováno teplovzdušné vytápění vzduchotechnickou jednotkou, která zároveň zabezpečuje větrání objektu se zpětným získáváním tepla rekuperací. Zdrojem tepla na vytápění a přípravu vody je krbová vložka doplněná solárními termickými kolektory umístěnými na střeše.

Projekt vychází ze systému energeticky pasivních domů společnosti Atrea. Vytápí se teplovzdušně – vzduchotechnickou jednotkou, která zároveň zabezpečuje větrání s rekuperací tepla z odváděného vzduchu.

Dále jsou tam tepelná čerpadla se zemním kolektorem v hloubce dva metry pod úrovní terénu a podzemní sběrné nádrže zachytávající dešťovou vodu i vodu z čističky odpadních vod na zavlažování zahrady.

Dům spotřebuje za rok zhruba 6 000 kWh, zatímco průměrná roční produkce fotovoltaických článků, které jsou na něm umístěny, je 9 000 kWh. To potvrzuje, že dům vyrobí o polovinu více elektrické energie, než sám spotřebuje.

Přebytek zpětně dodává do sítě, a tak dále minimalizuje náklady na svůj provoz. Díky tomu celkové náklady na provoz nepřesáhnou v průměru 2 000 Kč měsíčně. A pokud by se započítal i fotovoltaický systém, byly by provozní náklady (s přihlédnutím k investici) z pohledu časového horizontu přibližně 15 let dokonce v plusu.

Hlavním zdrojem tepla na vytápění a přípravu teplé vody je tepelné čerpadlo s výkonem 2,9 kW, které bere teplo ze zemního kolektoru. Teplo se potom ukládá do speciálního bojleru.

Ekonomie i ekologie

Autor prozrazuje, že hlavní motivací byly úspora financí a ochrana životního prostředí.

Proč jste se vlastně pustil do stavby takzvaného energeticky aktivního domu? Rozhodovala snaha ušetřit za energii nebo jste jako stavební inženýr chtěl prostě vytvořit něco unikátního, co ještě nikde v Česku nestojí?
Jsem majitelem developerské firmy, která staví pasivní bytové domy, takže mám zkušenosti s energeticky úspornými technologiemi a materiály. Takzvaný aktivní dům jsem se rozhodl postavit pro svou matku, která v panelovém bytě, kde bydlela předtím, platila inkaso kolem 9 000 korun. A to byl prakticky celý její důchod. V domě, kde bydlí dnes, nepřevyšují celkové náklady 2 000 korun za měsíc. Samozřejmě svou roli v tom sehrála i snaha chránit životní prostředí. Svým založením jsem ekolog.

Jedna věc je úspora financí za energii, druhá však velikost investice, která tyto úspory umožní. Kolik vlastně stojí energeticky aktivní dům?
Náklady na posun našeho domu do kategorie „energeticky pasivní“ byly v tomto případě o 200 000 až 300 000 korun vyšší, než kdybychom stavěli stejně velký, klasický zděný domek. A to vzhledem k celkovým nákladům na stavbu rodinného domu není žádný propastný rozdíl. Například v Německu si pasivní domy budují často právě důchodci, kteří prodají byt nebo jiný dům a peníze investují do domu, v němž prakticky nejsou závislí na rostoucích cenách energie. Když už žijete jen z důchodu, je velmi důležité, aby vaši životní úroveň nárazově neovlivnilo například zdražení plynu či elektřiny. V pasivním domě toto nebezpečí nehrozí. Náklady jsou více méně konstantní a oproti běžným domům velmi nízké. Pro dosažení dalšího snížení nákladů na provoz jsme investovali do tepelného čerpadla a specifickou investicí, která posunula dům do kategorie „aktivní“, byl malý fotovoltaický systém.

V čem vlastně spočívá hlavní kouzlo projektu, se kterým jste zvítězili v kategorii Kutil E.ON Energy Globe Award ČR 2013?
Projekt vychází ze systému energeticky pasivních domů společnosti Atrea, ten jsme však ještě doplnili dodatečnými prvky – dům se takzvaně „dovybavil“. Základem je dřevostavba doplněná přírodními, obnovitelnými nebo recyklovatelnými stavebními materiály. Vnější plášť tvoří dřevovláknité desky s provětrávanou fasádou z modřínu, izolaci zabezpečuje foukaná celulóza. V maximální možné míře byl přitom využit i materiál z demolice rekreačního objektu, který stál na místě předtím.

Většinu zájemců o podobnou stavbu však bude zřejmě zajímat hlavně vytápění. Jak se tedy dům vytápí?
Objekt se vytápí teplovzdušně – vzduchotechnickou jednotkou. Ta zároveň zabezpečuje větrání s rekuperací tepla z odváděného vzduchu. Hlavním zdrojem tepla na vytápění a přípravu teplé vody zůstává tepelné čerpadlo s výkonem jen 2,9 kW, které bere teplo ze zemního kolektoru umístěného v dvoumetrové hloubce pod terasou. Teplo se potom ukládá do speciálního bojleru. Jako doplněk k vytápění slouží ještě krb s výměníkem – když se v něm topí, šetří zároveň elektřinou, kterou využívá tepelné čerpadlo.

Váš dům je však deklarovaný dokonce jako energeticky aktivní. Kde tedy vznikají energetické přebytky?
Na střechu jsme umístili solární panely schopné vyrobit ročně 8 000 až 9 000 kilowatthodin elektrické energie. Celý dům má přitom celkovou roční spotřebu elektřiny od 6 000 do 7 000 kilowatthodin, a to v případě, kdy se započítá skutečně všechno: vytápění, příprava teplé vody, větrání, chlazení, osvětlení, ale i zásuvková spotřeba. Jinými slovy, dům v závislosti na počasí a intenzitě slunečního svitu skutečně dokáže vyrobit až o 50 % více energie, než sám spotřebuje.

Cena stavby pasivního domu podle vás nijak zásadně nepřevyšuje cenu klasické stavby, přitom však výrazně, řádově v desítkách procent, šetří financemi za energii. Nabízí se proto celkem přirozeně otázka, proč se tedy takovýchto domů nestaví v České republice víc?
Na tuto otázku je těžké odpovědět. Podle mého názoru mají lidé stále strach z neznámého, bojí se investovat do něčeho, co považují za neodzkoušené. Svou roli v tom určitě hrají i předsudky a neznalost. Uvedu příklad: Nedávno jsme prodali pasivní byt jednomu významnému zákazníkovi, který mi však 1. prosince volal a stěžoval si, že mu dosud nezačalo fungovat vytápění. Když jsem se ho ptal na teplotu v bytě, odpověděl, že má na teploměru 25 °C. Samozřejmě není divu, že se v takovém případě netopí, i když je už prosinec. Proč by se taky topilo, když je v bytě dostatečně teplo. Jedním z důvodů zatím poměrně malého zájmu o pasivní či aktivní domy je však i malá zkušenost stavebních firem s tímto typem staveb. Aby pasivní nebo aktivní dům splňoval předpokládané nároky, musí se postavit skutečně precizně a bez chyb. A toho se firmy bojí. Také my jsme hledali dlouho firmu, která by byla schopná i ochotná vzít tuto zakázku.

Co pro vás znamená úspěch v soutěži E.ON Energy Globe Award ČR?
V prvé řadě mám z ceny velikou radost. Vždycky jsem se věnoval ekologii a ochraně přírody a v mém životě i v podnikání je citlivý přístup k životnímu prostředí zásadní. Zároveň jsem rád, že bydlení šetrné k přírodě zajímá stále více lidí.

Zaznamenávám obrovský zájem ze strany novinářů a všech příznivců energeticky úsporných staveb. Denně nám někdo volá, píše, ptá se na informace. V rámci Dní pasivních domů, jejichž majitelé 9. a 10. listopadu otevírají dveře k prohlídce, jsme zpřístupnili i tento náš dům v Plzni-Bolevci. A i když jsme se střídali v provázení zájemců s mou sestrou a dobu prohlídky zkrátili na půl hodiny, zájem vysoce převyšoval naši kapacitu. Za den se nám ohlásilo asi sto zájemců a museli jsme část odmítnout. Lidé jsou přitom asi nejvíce překvapeni tím, že v našem případě nejde o žádnou futuristickou, na první pohled nápadnou stavbu, ale o úplně obyčejný venkovský domek.