La Purificadora – čistý, velkorysý a sexy
Galerie(11)

La Purificadora – čistý, velkorysý a sexy

Hotel La Purificadora v mexickém městě Puebla je stylový boutique hotel, který ani po dvou letech od zahájení provozu nepřestává lákat klienty a recenzenty z cestovatelských rubrik – stal se doslova ikonou boutique hotelů v Americe. Neotřelý mix na dřeň očištěné průmyslové architektury z hrubých materiálů se tu potkává s čistotou skla a sexy designem interiéru. Autorem architektonického řešení i interiéru je studio Legorreta + Legorreta ve spolupráci se Serrano Monjaraz Arquitectos.

Ricardo Legorreta patří mezi elitní mexické architekty a na kontě má už několik hotelů na mexickém pobřeží i v odlehlejších destinacích. Žádný z nich však nezaujme takovým množstvím nápadů a tak čistým moderním pojetím jako La Purificadora. Památkově chráněná budova bývala továrnou na čištění vody pro produkci ledu – odtud pramení i název hotelu (purificador = očišťující). Celé historické centrum Puebla je vyhlášeno světovým kulturním dědictvím UNESCO.

Kalkulace s výhledy
Architekti zachovali obvodové zdi i část zdí vnitřních a přidali prakticky celé nové podlaží. Okna jsou bez rámů a parapetů, v pokojích dosahují až k podlaze. Většina pokojů má balkony se skleněným zábradlím, které nenarušuje čistotu a krásu světlých kamenných fasád. Objekt má nepravidelný půdorys, obytné plochy spolu s třetím patrem tvoří půdorys tvaru L, o několik stupňů pootočeného. Přibyly příčky mezi pokoji, zázemí výtahu a vchod pro personál, nové zastřešení. Mírně sedlová střecha je ustoupená a byla zvýšena tak, aby nenarušila panorama historického centra a pohled na kostel.

Navržení bazénu ve třetím patře, prakticky na střeše, je od autorů celkem odvážné. Finančně muselo být pro investora náročnější, přinejmenším kvůli třicetimetrové prosklené boční stěně. Koupání s výhledem na staré město s kostelními věžemi znamená ovšem pro hosty hotelu exkluzivní zážitek. Výhledy na historické centrum skýtá také terasa s barem, která přímo sousedí s bazénem. Třetí podlaží je koncipované jako prostor pro aktivní odpočinek, je tam dále posilovna, pára a vířivka.

Na severní straně sousedí s obchodní pasáží a je s ní propojen střechou z ocelových příhradových vazníků, které jsou podpořeny historizujícími sloupy. Tato část je opticky oddělena od budovy hotelu i výraznou sytě červenorůžovou barvou – pro Mexiko velmi tradiční. V prvním podlaží je terasová restaurace, nechybí rekonstruovaná štuková výzdoba nad okny.

Polootevřený chrám
Vstupní místnost, jakési zádveří s vysokým stropem, svou opadanou omítkou a ošuntělostí uvede na chvíli hosta v omyl, kde se to ocitl. Vstupní vrata byla zrekonstruována podle původních, působí až rustikálně. Velkorysost atria, do něhož projde hned vzápětí, návštěvníka uklidní.

Atrium je dlážděno robustním šedým kamenným obkladem a posázené sexy fialovými lesklými sedacími soupravami, které jsou rozmístěny do pravých úhlů a orientovány k obrovským otevřeným ohništím. Statiku dvou podlaží nad atriem zajišťují masivní široké sloupy, roubené starým dřevem. Stěny byly z velké části zachovány původní, kamenné. Sloupy jsou večer efektně nasvíceny spodním světlem. V přízemí jsou dále restaurace, konferenční místnosti, zázemí pro personál, kancelář, kuchyně.

Nad prostorem atria je odkaz na zastřešení chrámů s křížovými klenbami, zde vyvedené v geometrickém slohu s bílou omítkou, bez dekorací. Stěna této napůl otevřené chrámové lodi má úzká dlouhá okna, která jako by přesahovala dvě podlaží a opět tak odkazovala k úzkým kostelním oknům. Ve skutečnosti skrývá chodby k pokojům.

Působivé je široké otevřené schodiště do prvního patra ze sopečného kamene, ačkoli jeho praktický účel je diskutabilní. Prostředkem schodiště stéká z bazénku drobná vodní kaskáda, voda se dole opět sbírá do nádrže.

Pohledy z atria přes schodiště na nedaleký kostel jsou úchvatné a je skvělé, že architekti tento pohled zachovali navzdory tomu, že hotel připravili o velký kus komerčně využitelného prostoru (hotel má pouze 26 pokojů). Schody vybízejí k podobně okázalým módním přehlídkám, jaké se konají v Římě na slavných španělských schodech – móda zde vynikne v kontrastu s historií.

Šatník pro skvosty
Pro milovníky módy je stylizován také interiér pokojů: skleněné šatníky jsou předurčené pro vysokou módu – pověsit si na ramínko šusťákovou bundu by bylo zneuctěním čistého designu. Pokoje zachovávají minimalistický styl, jediným masivním kusem nábytku je nízká komoda – opět opakující půdorys L, přítomný v architektonickém řešení budovy. Pokoje, přestože jsou relativně úzké, jsou velmi funkčně vyřešené a netrvají na tradičním rozmístění nábytku, jakým je například lůžko u zdi. Postel je směrována k oknu. Na jižní straně hotelu v prvním patře je královská ložnice, která má terasu přes celé podlaží s výhledy do města i navazujícího parku.

Černobílá šachovnicová podlaha dodává interiéru retro nádech. Dveře sprchy i toalety a svítidla na stěnách korespondují stejným dekorem přerušovaných čar, jaký je v dlažbě. Skleněné dveře sprchy podle kritičky New York Times Tary Fitzgerald ovšem neposkytují dostatečný pocit intimity; ani z oken bez záclon nebyla nadšena. Intimita zkrátka není to, co by autoři konceptu preferovali – jde jim více o vytvoření pocitu prostoru tam, kde se ho nedostává. Recenzenti z britského deníku Telegraph naopak oceňují prostornou sprchu, vhodnou i pro dvojice.

Sklo patří k oblíbenému materiálu ateliéru Legorreta + Legorreta. Nejen díky proskleným zábradlím balkonů, ale také schodišť z atria a podlah ve druhém a třetím patře. Průhledy sklem ze třetího patra až do atria zajišťují estetický a adrenalinový zážitek v jednom.

Půdorys přízemí Půdorys 1.NP
Půdorys 2.NP Půdorys 3.NP



Severní pohled


Západní pohled

Hotel La Purificadora
Místo:    Callejón de la 10 Norte 802, ­Puebla, Mexiko
Investor: Plus Arrendamientos
Dokončení: 2007
Zastavěná plocha: 3000 m2
Architekt: LEGORRETA + LEGORRETA
Ricardo Legorreta, Victor Legorreta, Miguel Almaraz, Adriana Ciklik, Carlos Vargas
Spolupráce: Serrano Monjaraz Arquitectos
Design interiérů: LEGORRETA + LEGORRETA
Serrano Monjaraz Arquitectos
Grafický design: CENTRO
Umělecké instalace: Laureana Toledo

Iva Nachtmannová
Foto: Undine Pröhl

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB.