Schody do nebe
Galerie(2)

Schody do nebe

V letech 1928 až 1930 vznikl na svažitém pozemku náměstí Svatopluka Čecha v Praze-Vršovicích kaskádový železobetonový kostel sv. Václava od Josefa Gočára a Aloise Wachsmanna. Kromě dramaticky vystupňované hmoty a originální dispozice vyniká tato sakrální stavba také kvalitním výtvarným vybavením interiéru.

Kostel sv. Václava od Josefa Gočára a Aloise Wachsmanna má dva předchůdce. Přibližně ve stejné době jako Gočárův sv. Václav vyrůstá v Kolíně nad Rýnem Pressa Kirche od Otto Bartninga (1928), první železobetonová sakrální stavba v Německu. „Příbuznost sbíhavé dispozice s parabolickým presbytářem a Bartningovým řešením je zřejmá na první pohled.“1  Železobetonová, stupňovitě komponovaná stavba kostela sv. Václava s průčelní věží vysokou 80 m má ještě druhého předchůdce v návrhu architekta Pavla Smetany a Gočárova žáka a výtvarníka Aloise Wachsmanna, kteří se svým projektem zúčastnili v užším kole soutěže.  Gočárův projekt však není odvozeninou těchto dvou, ale kongeniálním a originálním dílem.

Dramaticky gradovaná hmota s parabolickým presbytářem kontrastuje s jinak strohou konstruktivistickou architekturou. Kostel je nejen komponován jako vzestupné dějství hmoty pnoucí se k duchu transsubstanciace, ale jeho interiér je výtvarně dotvořen kvalitními díly. Hlavní oltář tvoří kříž od Čeňka Vosmíka, boční oltář Panny Marie je dílem sochaře Karla Pokorného a oltář Srdce Páně zhotovil Josef Kubíček, od něhož i reliéf na oltáři sv. Josefa. Na oltáři českých patronů reliéf od Čeňka Vosmíka. Průčelní okno vzniklo podle kartonu Josefa Kaplického. Sochař Bedřich Stefan vytvořil Křížovou cestu, která je pozoruhodná nejen svým vytříbeným sochařským podáním, ale také svým kubizujícím stylem.

Avantgardní kostely patřily mezi dvěma válkami k poměrně častým typům staveb, ale Gočárův kostel se liší od řady českých i zahraničních realizací svým respektem k prostorovému kontextu. V tom se podobá sakrálním stavbám finského architekta Alvara Aalta. Gočár však v prostorovém konceptu vršovického kostela navázal spíše na barokní urbanistické tradice svým dramatickým vystupňováním svažitého náměstí a působivým kontrastem horizontálním hmot lodi – s náznakem trojlodí – a vysoké, štíhlé věže v průčelí. Kaskádovitě gradovanou hmotou dosáhl účinku, který má nejen v oblasti sakrálních staveb jen málo obdob i v Evropě.


Josef Gočár

(13. března 1880, Semín u Přelouče – 10. září 1945, Jičín)
Narodil se v Semíně u Přelouče v rodině pivovarského sládka. Na Uměleckoprůmyslové škole byl v letech 1902 až 1905 žákem Jana Kotěry. Po Kotěrově smrti byl jmenován v roce 1924 profesorem a v roce 1928 rektorem Akademie výtvarných umění. Od roku 1911 byl předsedou Skupiny výtvarných umělců a později členem a předsedou Spolku výtvarných umělců Mánes. Spolu s Pavlem Janákem založil v roce 1911 Pražské umělecké dílny. V roce 1925 získal pařížskou Grand Prix a o rok později francouzský řád Čestné legie. Byl členem České akademie věd a umění a korespondenčním členem Královského institutu britských architektů v Londýně.

Dílo:
Domy na Pospíšilově a Jiříkově třídě, Hradec Králové, 1908–09
Schodiště při kostele Panny Marie, Hradec Králové, 1909–10
Wenkeův obchodní dům, Jaroměř, 1909–11
Věž vodárny, Bohdaneč, 1910
Dům U Černé Matky Boží, Ovocný Trh 19, Praha, 1911–12
Lázeňsky dům, Bohdaneč, 1912–13
Vila P. Bauera, Libodřice u Kolína, 1912–13
Legiobanka, Poříčí čp. 1046, Praha, 1921–23 (sochařská výzdoba J. Štursa, O. Gutfreund) Anglobanka, Hybernská ul. čp. 1034–36, Praha, 1923–25
Okresní dům, banka, Hradec Králové, 1924–25
Dům Zemědělské osvěty, Slezská 100/7, Praha, 1924–26
Gymnázium J. K. Tyla, V Lipkách, Hradec Králové, 1925–27
Ambrožův sbor církve československé husitské, Hradec Králové, 1926–29
Grandhotel, Pardubice, 1930
Koželužská škola, Hradec Králové, 1923–24
Československý pavilón na mezinárodní výstavě dekorativního umění, Paříž, 1925
Regulační (územní) plán Hradce Králové, 1926–28
Ředitelství státních drah, Ulrichovo nám., Hradec Králové, 1927–32
Památník bratří Veverků, Rybitví u Pardubic, 1927
Průčelí paláce Fénix, Václavské nám., Praha, 1928
Budova okresních a finančních úřadů, Jiřího třída, Hradec Králové, 1931–36
Bytový dům, Bubenská ulice 421, Praha, 1933–36

Michal Janata
Foto: Dano Veselský

Poznámky:
1 Karel Rechlík, Proměny kostela ve dvacátém století, in: Nové kostely a kaple z konce 20. století v České republice, Praha 2001 (ed. Jiří Vaverka), s. 20.