S Austrií nad průčelím
Galerie(4)

S Austrií nad průčelím

Novorenesanční budova za Poříčskou bránou, jejíž provoz byl ukončen roku 1972, měla po dobu své existence několik názvů: Praha-Těšnov, Denisovo nádraží, lidově Deniska, Severozápadní nádraží… V roce 2005 by se dožila sto třiceti let. Více než deset let se uvažovalo o různých možnostech jejího využití. V březnu roku 1985 bylo nádraží demolováno.

Městské nádraží s monumentální vstupní fasádou, za níž se skrývalo nástupiště ke třem kolejím, vzniklo na místě bývalé Poříčské brány, zvané také Špitálská. Přestože jeho dopravní koncepce byla téměř venkovská, mělo podle odborníků výbornou výkonnost. Rakouská Severozápadní dráha svoji pražskou konečnou stanici vybavila vším potřebným k úspěšnému sehrání role prosperujícího nádraží v městském centru. Inženýr Wilhelm Hellwag se svými kolegy nádraží vybavil navazujícím kolejištěm pro jednoduchou a rychlou manipulaci se soupravami a malým depem.

Carl Schlimp, profesor na vídeňské technice, který projektoval většinu staveb Severozápadní dráhy, vytvořil pompézní dílo nádražního areálu. Tato Schlimpova budova byla považována za jedno z nejhezčích evropských nádraží. V dobovém tisku však také najdeme hledání důvodů, které vedly k tak velkoryse pojaté architektuře. Rakouská Severozápadní dráha totiž byla napadána, že svou hlavní tratí z Nymburka k hranici u Děčína s napojením na královské saské železnice opomenula Prahu. Krásnou budovou společnost ÖNWB kritikům zavřela ústa… 

Alegorické sousoší Austrie, chránící Orbu a Průmysl, korunovalo vstupní průčelí, nad triumfálním římským obloukem s korintskými sloupy stály sochy znázorňující Obchod, Vědu, Průmysl a Hospodářství. Interiér byl bohatě zdoben štuky, malbami a závěsnými lustry. Za zmínku stojí také řemeslné práce na dřevěném ostění, portály dveří, okna v hlavní dvoraně a litinové sloupy v čekárně i na nástupišti, litinové rámy pokladen v hlavní dvoraně. Na hřebenech střech a na vnějších ochozech směrem do ulice byly tepané mříže, komíny zakončovaly keramické nástavce dodané z Vídně. Pravé křídlo s reprezentačním salonem a čekárnou bylo ukončeno čtyřpodlažní budovou, kde byla mimo jiné restaurace, levé sloužilo jako příjezdový trakt, poskytovalo zázemí pro kanceláře. Demolice nádraží, které by dnes stálo nikoli „za branou“, ale v centru města a na jehož místě se dosud nic zajímavého nenachází, se stala symbolem barbarského zacházení s památkami. 

Z dobové dokumentace:

Zpráva ČTK: „Odpovědné orgány rozhodly o demolici bývalé budovy nádraží Těšnov v Praze, jejíž využití bylo v minulých létech několikrát zvažováno… Prověrka však ukázala, že je tento objekt silně narušený a nevhodné hygienické podmínky brání dalšímu využití pro veřejnost.“  Rezultát „odpovědných orgánů“ bylo třeba nějak objasnit. Blahomír Borovička, hlavní architekt města Prahy, poskytl tuto odpověď: „Naším společným cílem je památky zachovat. Ale kromě jejich uměleckohistorických hodnot… se zkoumá i schopnost zapojení těchto objektů funkčním způsobem do soudobého a budoucího života.“ 

Geneze: ukončení provozu, odbourání jednoho křídla i projekty. Novináři se ptali, z jakých důvodů se jich nepoužilo?  Z odpovědi jen krátce: „Po výstavbě magistrály se objekt ocitl v nelogické poloze, a to jak k tomuto inženýrskému dílu, tak i vůči okolní zástavbě. To jsme se pokoušeli odstranit… Všechny pokusy však vykázaly vysokou investiční náročnost a na druhé straně malou funkční schopnost jakékoliv životní náplně pro budovu, a to zejména pro obtížnou dostupnost. To byl například hlavní důvod, proč se zde nezřídila zamýšlená tržnice. Musel být vyloučen rovněž Archiv hl. města Prahy, jelikož výstavba úplně nové budovy se ukázala nakonec levnější… I úvaha o zřízení menzy a studentského klubu odpadla, protože těžiště studentského života… je od Těšnova dost vzdáleno.“ Rozhodnutí „odpovědných orgánů“ nakonec pan profesor shrnul slovy: „Stavba nemá z hlediska urbanistického i společenského, a to i s přihlédnutím k jejím subjektivním hodnotám, schopnost dále sloužit.“

A stalo se. Svobodné slovo přineslo jako podtitulek nejasného snímku tato slova: „Osud bývalého pražského nádraží Těšnov byl v sobotu v osm hodin ráno definitivně sečten – budovu složilo 400 kg trhavin a mračna prachu ve chvíli zahalila vše, co bylo na dosah.“  

Text na základě archivních podkladů Hana Vinšová
Foto: Petr Polák a archiv NTM