Farma Čapí hnízdo
Galerie(7)

Farma Čapí hnízdo

Donedávna zchátralý statek s lihovarem poblíž obce Tomice na Benešovsku byl přeměněn v atraktivní farmu, která by měla v budoucnu sloužit vzdělávání, zábavě a odpočinku. „Architektonicky nejvýrazněji jsme pojali halu s atypickou konstrukcí a pláštěm z dřevěných klád, která svým vzhledem evokuje čapí hnízdo jako symbol domova, bezpečí a jistoty,“ říká autor podoby farmy architekt Jiří Javůrek z ateliéru SGL Projekt. Kromě víceúčelové haly tento ambiciózní projekt zahrnuje ještě rekonstrukci některých budov usedlosti ze 17. století, nové budovy, citlivě přizpůsobené historické části, a upravený rozlehlý pozemek s pastvinami, biokoridorem a centrem ekologické výchovy.

Farma spolu s přilehlými pastvinami a rybníkem se rozkládá na ploše 92 hektarů. Celý rozlehlý areál statku z druhé poloviny 17. století se mnoho let nevyužíval a budovy včetně lihovaru chátraly. Nový život některým stavbám, pastvinám, polím a rybníku dal projekt architekta Jiřího Javůrka a jeho ateliéru SGL projekt, který navrhl koncepci areálu včetně rekonstruovaných domů a několika novostaveb.

Letos byly dokončeny hlavní objekty, plánuje se ještě vybudování golfového odpaliště a také ekologického centra. „V současné době probíhá stavba centra ekologické výchovy jako dalšího funkčního celku, který je napojen na farmu, ale bude mít autonomní veřejný provoz, jehož součástí bude i naučná stezka,“ upřesňuje Jiří Javůrek. Tuto část bude provozovat Ochrana fauny ČR Votice, která se sem přestěhuje.

Ke statku patří koně
Na počátku projektu rozlehlé a poměrně luxusní farmy neměl architekt k dispozici konkrétní požadavek klienta, takže měl poměrně volnou ruku. „Investor neměl přesnou představu, jak by měl projekt vypadat a k čemu všemu zchátralý statek i s přilehlými pozemky využít. Chtěl především místo na venkově, kde může odpočívat a kam může pozvat přátele, zároveň však cítil potenciál místa, které může nabídnout více,“ říká Jiří Javůrek a doplňuje: „Byl jsem se tedy na pozemky podívat a předložil jsem mu vizi, která se nakonec po rozpracování realizovala.“

Při projektování architekt vycházel ze svých zkušeností při rekonstruování statků i ze svého osobního života protkaného láskou ke koním: „Koně mám rád, věnuji se jim a jezdím na nich, ale klient koně nechtěl. Nicméně dnes několik koní na statku je,“ podotýká architekt.

Nová farma leží ve zvlněné krajině, lokalitě, která je součástí přírodního parku Džbány-Žebrák. Zahrnuje původní budovy zemědělské usedlosti – dvě obytné budovy, stodolu a lihovar – a novostavby recepce, ubytovacího objektu, hospodářského objektu se stájemi, jízdárny, dále stodoly a salaše u pastvin a u rybníka pak objekt vyhlídky s klubem pro golfové odpaliště.

Hospodářský dvůr
Na místě bývalého vepřína vznikla největší budova na farmě – dvoukřídlý hospodářský objekt se stájemi pro koně, krávy, ovce, kozy a další domácí zvířata. Je koncipován do písmene U a ze západní strany jej uzavírá objekt letní restaurace propojený s jízdárnou. V centrální dvoupodlažní části jsou v patře umístěny šatny zaměstnanců a služební byty, přístupné po dřevěné pavlači. Jako konstrukční materiál stájí a obklad, který přechází i na dvoupodlažní skeletovou část z prefabrikovaného betonu, bylo použito dřevo. Funkčně je objekt napojen na hospodářský dvůr, výběhy a venkovní a krytou jízdárnu. Na vnitřní straně objektu je ochoz pro veřejnost, který umožňuje návštěvníkům úzký kontakt s ustájenými zvířaty.

Osa procházející hospodářským dvorem pokračuje dále k jednotlivým objektům stodol a salaší i k pastvinám. Poblíž hospodářského dvora je rybník Slavníč s plochou přibližně deset hektarů. U něho byl vybudován další objekt, tzv. vyhlídka, sloužící k občerstvení a jako zázemí pro golf. Areál zahrnuje také chráněné území, jímž bude procházet naučná stezka, která bude vytvořena jako součást ekologického centra.

Ačkoliv se v médiích objevili zprávy o změně trasy stezky tak, aby nenarušila soukromí obytných částí dvora, architekt to vyvrací: „Trasa stezky se neměnila. Začíná v zoologické části ekocentra, ­prochází mezi ohradami se zvířaty a je vedená podél biotopu s četnými jezírky, hnízdištěm mnoha druhů chráněných ptáků a výskytem dalších živočichů.“

Symbol domova a bezpečí

Dalším místem, kde lze zakusit blízkost zvířat, je krytá víceúčelová hala – dominanta a esteticky nejvýraznější stavba farmy. Je jakýmsi jejím zhmotnělým logem, neboť symbolizuje čapí hnízdo. Architekt vysvětluje, jak se svými spolupracovníky došel k výsledné podobě jízdárny: „Pro podobu arény jsme se nechali inspirovat skutečným čapím hnízdem, jehož existence na komíně statku ovlivnila částečně i nákup nemovitosti investorem a následně se stala hlavním symbolem farmy. Struktura, kterou čápi při stavbě hnízda vytvářejí, je velmi pozoruhodná nejen svým výrazem, ale i konstrukční logikou.“

Pozoruhodné je i konstrukční řešení jízdárny – čapího hnízda. „Na její stavbu jsou jako hlavní konstrukční prvek použity lepené vazníky, ocelová příhradovina vynáší strukturu z dubových klád, kterých je zde přibližně 250 tun. Celý plášť je průsvitný z polykarbonátu,” říká Jiří Javůrek, a jak dále prozrazuje, zajistit vhodné klády, aby byl výsledný efekt podle představ, nebylo jednoduché: „Na dodávku dubových klád bylo vypsáno výběrové řízení. Pro všechny zúčastněné to byl výzkumný úkol. Musím konstatovat, že vybraný dodavatel projevil velkou statečnost.“ Další nesnadný úkol přišel vzápětí: „Nejobtížnější bylo samotné kotvení klád, byla zajištěna tuhost a pružnost současně. Použili jsme tři typy kotvení, podle místa a vzdálenosti od nosné konstrukce,” dodává architekt.

Výsledná stavba skutečně vypadá jako několikanásobně zvětšené hnízdo a při pohledu na něj může pozorovatele napadnout souvislost se symbolismem známým v postmoderní architektuře. Jiří Javůrek, který se zabýval postmoderním designem ve studiu Atika, však tuto myšlenku vyvrací: „Myslím, že se nejedná o popisný symbolismus a už vůbec ne o inspiraci postmoderní architekturou.

Prostě si jen všímáme, co příroda vytváří, a tam potom hledáme logiku a přirozenost. Připouštím, že se obecně dají dohledat znaky jistých původních směrů v následujících obdobích vývoje architektury a platí to i pro současnou architekturu. Tím se však nezabývám. Tvořím intuitivně a snažím se, aby mě práce bavila. Teorii nechávám teoretikům a historikům.”

Obytný dvůr
Druhý komplex budov, které svírají vnitřní dvůr, zahrnuje zrekonstruovanou obytnou budovu. Ta slouží k rekreačnímu bydlení uživatelů. Hosté se mohou ubytovat ve dvou apartmánech v přízemí. V patře a podkroví je hlavní apartmán s velkorysým obytným prostorem zčásti otevřeným do krovu domu. Z tohoto prostoru se lze po schodišti dostat do pracovny v podkroví. Zbytek podkroví slouží jako herna dětí a do budoucnosti je rezervou pro změny v prostorových nárocích uživatelů.

Spolu s touto statkovou vilou uzavírají druhý dvůr stavby správního objektu, původní lihovar, který byl přestaven na restauraci s kuchyní, lobby a recepcí, dále bývalá stodola, kde je nyní kongresový sál, klub, menší bazén, fitness klub, bowlingové dráhy a níž přiléhají tenisové kurty, víceúčelové hřiště a dětské hřiště. Komplex doplňuje ještě přízemní přístavba recepce a nakonec čtyřhvězdičkový hotel s kapacitou 60 lůžek.

V souladu s krajinou

Původní hospodářský statek Dvůr Semtín z druhé poloviny 17. století byl tak ­proměněn v areál, obsahující dva na ­sebe napojené provozy – rekreačně-vzdělávací, ubytovací a hospodářský. Přestože je projekt farmy Čapí hnízdo poměrně luxusní, původní budovy byly zmodernizovány, ale byl zachován jejich charakter. Farma je zároveň šetrná k okolní krajině a blízkému biotopu s hnízdištěm ptáků.

„Největší výzvou bylo zasazení celého areálu do místní krajiny, do tzv. přírodního parku Džbány. Najít výrazové prostředky, které krajinu nepoškodí, není lehké,” říká architekt Jiří Javůrek, který má s podobnými projekty zkušenosti. Ačkoliv nyní žije v centru Prahy, má k venkovské architektuře blízko: „Na ­venkově jsem se narodil a nyní tam trávím téměř veškerý volný čas. Od mládí miluji koně, takže jsem na statku jako dítě pobýval velmi často. Dodnes se ­snažím alespoň na pár hodin v týdnu dostat se na statek. Stavby spojené s koňmi mě vždy zajímaly. Mám za sebou mnoho projektů areálů, které tomuto fenoménu slouží. Ostatně i velké výstavní projekty, které jsme realizovali, kuriózně vznikají v historických budovách koníren a jízdáren.”

Farma Čapí hnízdo
Místo: Tomice II, okres Benešov
Architekt: Jiří Javůrek, SGL Projekt
(I. Tuháčková-Kozáková, J. Malý, H. Literová, T. Karásková, M. Hanzlíková, J. Bouček, V. Thiele, M. Babišová, S. Bednaříková, J. Žák)
Stavební část: Starý a partner, s. r. o.
TZB: Projektová kancelář Růžička a partneři, s. r. o.
Statika: Němec Polák, s. r. o.
Investor:  Farma Čapí hnízdo, a. s.
Generální dodavatel: BAK stavební společnost, a. s.
Realizace: 10/2008 – 03/2010
Plocha pozemku: 922 000 m2
Zastavěná plocha: 7 303 m2

Kateřina Kotalová
Foto: Martin Herodes, archiv SGL Projekt, Ctibor Košťál

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB.