Připraveno k odletu
Galerie(12)

Připraveno k odletu

Partneři sekce:

Z kopcovité krajiny nad lázeňským městem Karlovy Vary odlétají z malého mezinárodního letiště cestující do Egypta, Řecka, Turecka i Ruska. Od května jsou již odbavováni v nové budově připomínající aerodynamický trup letadla. Autorem této futuristicky tvarované haly je brněnský architekt Petr Parolek.


„Na počátku návrhu stál hlavolam. Chtěl jsem vytvořit pomocí technicky i ekonomicky dostupných technologií vyvážený přesný tvar, na který jsme zvyklí z dnešního automobilového či spotřebního průmyslu. Avšak s tím rozdílem, že se pohybujeme v rozměrech desetkrát větších, “ říká autor návrhu Petr Parolek.

Futuristický eliptický tvar je v přímém formálním kontrastu s hmotou původní odbavovací haly z období první republiky, navržené libereckým architektem Karlem Winterem. Nová hala se k té Winterově váže spojovacím krčkem, který vkládá mezi objekty potřebnou prostorovou distanci. Tato dualita letištních budov je nejen demonstrací starého a nového. Vyjadřuje spjatost historického lázeňského města se světem.

Zvýšit kapacitu
Letiště v Karlových Varech vzniklo na začátku 30. let minulého století a následně bylo dokonce zařazeno do sítě evropských letišť s návazností na spojení z Prahy do Amsterdamu, Berlína, Bělehradu, Budapešti, Vídně a dalších měst. V následujících letech se jeho význam proměňoval, nicméně od roku 1989 má opět statut mezinárodního letiště. V loňském roce zde bylo odbaveno přes osmdesát tisíc cestujících a počítá se s nárůstem tohoto počtu. Vybudování nového terminálu se proto stalo nevyhnutelným.

Realizace nové letištní budovy je součástí komplexní modernizace karlovarského letiště v Olšových Vratech. Po dlouhé době stagnace se v rámci několika etap přistoupilo k rekonstrukci stávajících budov a zlepšení technických parametrů dráhového systému.

Kromě těchto modernizačních úprav bylo třeba rozšířit prostorovou kapacitu odbavovací haly tak, aby vyhovovala standardům vyplývajících ze Schengenských dohod. Z tohoto důvodu bylo nutné vybudovat nový terminál, který zvýší prostorovou kapacitu, komfort pro cestující a usnadní provozní činnosti letiště.

Trup letadla
Karlovarský kraj, který je investorem modernizace, vsadil na jistotu a vypracování projektu nové budovy nabídl architektu Petru Parolkovi. Ten se návrhem letiště zabýval již ve své diplomové práci, díky níž začala jeho spolupráce s vedením brněnského letiště a vyvrcholila realizací nové haly v Brně – Tuřanech. „Brněnská odbavovací hala nese po architektonické ­stránce pečeť regionu. Reaguje na přilehlé Slavkovské bojiště, tradici brněnské architektury, svým měřítkem i na sousední ­objekt. Má zcela jedinečnou fasádu,“ říká Petr Parolek a dodává: „Projekt v Karlových Varech je více zaměřen na techniku a precizní design, reaguje spíše na bezprostřední okolí než na celý region.“ Původní idea architektonického návrhu byla tedy ovlivněna charakterem a lokalizací stavby.

Protože jde o letiště, čerpal architekt inspiraci z tvarosloví leteckého průmyslu. Nová hala připomíná trup letounu či gondoly s motory na jeho křídlech. Nicméně definitivní podobu získala po náročném precizování konečného tvaru. Vznikla tak kompozice tří seříznutých prstencových ploch, definovaných rotací obloukového profilu kolem středu. Výsledkem je objekt, který optickým klamem vytváří dojem eliptického vajíčka či ragbyového míče.


Zatímco by pravidelný vejčitý tvar byl poměrně banální, promyšlená kompozice tří prstencových ploch v úrovni průniku střešního a fasádního pláště vytváří efektní zářez, který ve dne prosvětluje interiér haly. Za šera a v noci potom ona svítící linie dotváří celkový tvar objektu z vnějšku. Dynamiku tvaru umocňují šikmo seříznuté boční fasády s ustoupeným nakloněným čelem. Dotvářejí iluzi skutečného aerodynamického stroje, který by mohl každou chvíli vzlétnout.

Pohled do útrob letounu

Vnitřní prostory jsou navrženy v souladu se záměrem navodit atmosféru letiště jako brány do světa. Důležitým kompozičním prvkem se stává hlavní nosný dvojoblouk, rozevírající se pod klenutým prostorem. Zcela atypický je svým podélným uspořádáním, vytvářejícím onen symbolický průchod ze světa pozemního do toho v oblacích. „Přestože je podobně jako v případě brněnského letiště použita ocelová konstrukce a opět oblouková, má podélný nosný systém originalitu ve svém rozevření, čímž minimalizuje počet podpor uprostřed haly. Ta se stává asymetrickou uspořádáním schodišť ve směru podélném a rozdílnými čelními stěnami ve směru druhém,“ vysvětluje Petr Parolek.

   

V nově vybudované odbavovací hale jsou tyto provozní celky: v prvním nadzemním podlaží se nachází veřejná hala s prostory pro odbavení cestujících a jejich zavazadel, prostory pro bezpečnostní kontrolu, přepážky cestovních kanceláří a leteckých společností, a také nový bar včetně salonku. Ve druhém nadzemním podlaží je situováno zázemí letiště s kancelářemi, celním úřadem, zasedací místností, pronajímatelnými prostory a salonkem.

Nový terminál, jehož provoz byl slavnostně zahájen na začátku května, umožní odbavit 800 cestujících za hodinu, což odpovídá odbavení tří až čtyř dopravních letadel střední velikosti souběžně. Tím se naplnily předpoklady k dalšímu rozvoji Karlovarského kraje, jak z hlediska podpory cestovního ruchu, tak vzhledem k rozvoji dopravní infrastruktury kraje.


Odbavovací budova Letiště Karlovy Vary

Architekt: Ing. arch. Petr Parolek, Ph.D., FA PAROLLI, s. r. o.
Statika ocelové konstrukce: Ing. Lukáš Pelánek, Ing. Petr Mazánek
Statika železobetonové konstrukce: Ing. Aleš Seidl
Investor: Karlovarský kraj (spolufinancování z prostředků Karlovarského kraje a Regionálního operačního programu NUTS II Severozápad)
Generální dodavatel: Stavby silnic a železnic, a. s.
Celkové náklady: 98 mil. Kč
Realizace: 2/2008–4/2009
Kapacita odbavení: cca 800 cestujících/hod.
Technická data:

  • zastavěná plocha 3 450 m2
  • obestavěný prostor 22 000 m3
  • rozměry haly 65 × 28 m
  • maximální délka objektu 70 m
  • rozpětí hlavního oblouku 31,8 m
  • vzepětí hlavního oblouku 8,05 m (10 m sklopený pohled)

Kateřina Kotalová
Foto: Jan Kuděj, Petr Parolek

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB.