Brownfieldů je stále víc než dost
Opuštěných budov, průmyslových areálů, zemědělských staveb i vojenských objektů je v České republice, podle odhadu agentury CzechInvest, asi 10 tisíc. Sama jich má zmapovaných zhruba dvě tisícovky. Aktuálně její databáze nabízí k využití 471 brownfield. Před třemi lety agentura měla k využití připravených zhruba 350 objektů.
Celospolečenský zájem
Mezi nemnoho úspěšných revitalizačních projektů, či alespoň úspěšně započatých, se řadí například Dolní oblast průmyslového areálu Vítkovice. Péčí vlastníka strojírenské společnosti Vítkovice Machinery Group Jana Světlíka s podporou města Ostravy, Moravskoslezského kraje, VŠB-Technické univerzity v Ostravě, firem OKD, Wallmark a hutní společnosti Arcelor Mittal se v areálu o rozloze 150 ha se postupně naplňuje plán Nové Vítkovice.
Část areálu je prohlášena za národní kulturní památku a je zapsána na seznam Evropského kulturního dědictví. Investice do celého projektu jsou odhadovány na 60 miliard korun. Dokončena zatím byla přestavba plynojemu na multifunkční halu Gong (autorem návrhu je Josef Pleskot), příští rok by se mělo otevřít vzdělávací centrum Svět techniky od téhož autora. Jde o to, že v poměrně rozsáhlém průmyslovém areálu, který vznikal 160 let, se nyní angažují veřejný i soukromý sektor.
Ten vyjádřil celospolečenský zájem na tomto brownfieldu jeho prohlášením za národní kulturní památku. Jediný vlastník dal dohromady sdružení soukromých firem, věda, že sám tak velký úkol nezastane.
Nákladové nádraží Žižkov na svá využití a investice teprve čeká. Foto: Wikipedia
Důležité také je, že se projekt začal připravovat ani ne 10 let poté, co zde skončila průmyslová činnost. Tyto aspekty by měly být brány v potaz při řešení podobně rozsáhlých brownfieldů, u nichž je zřejmé, že spoléhat na jednu radnici a jednoho developera nemusí vést spolehlivě k uspokojivým výsledkům.
Ostatně, Ostrava má a ještě bude mít s brownfieldy bohaté zkušenosti. Zaujímají téměř 9 % z celkové rozlohy města, což představuje největší koncentraci brownfieldů v republice. Každý dobrý příklad, mezi něž můžeme počítat i revitalizaci oblasti Karolína, zde má vysokou ekonomickou, sociální i „studijní“ hodnotu.
Širokou škálu využití brownfieldů nabízí samozřejmě hlavní město Praha. Od rozsáhlých území, jakými jsou pozemky po bývalé ČKD ve Vysočanech (pomaleji, než původně plánováno, ale přece zde vzniká nová obytná čtvrť), Rohanský ostrov v Karlíně nebo Nákladové nádraží Žižkov, která na svá využití a investice v podstatě teprve čekají, lze různě hodnotit dokončené menší, ale velmi citlivé projekty v centru města, jako bývalá kasárna na Náměstí Republiky (dnes obchodní dům Palladium), Ringhofferovu továrnu na Smíchově (dnes Tesco), zrušený pivovar Holešovice, aj.
Jak najít investory?
Investoři, kteří by do brownfieldů investovali, se ale nehledají snadno. Výhodou takových lokalit může být jejich umístění, napojení na infrastrukturu, někdy i existence již stávajících budov. Revitalizace brownfieldů bývá podporována místní samosprávou a na investice lze čerpat dotace z fondů Evropské unie.
Brownfieldy však s sebou nesou i řadu komplikací, které často nad výhodami převažují. Podle agentury CzechInvest přibližně jen jeden z deseti zájemců, kteří chtějí v Česku investovat, se zajímá o opuštěný brownfield. Handicapem pro revitalizaci brownfieldu může být právě umístění, které některým druhům využití brání.
Dále je to nutnost sanace budov či území, odstranění starých ekologických zátěží, při rekonstrukcích a nových výstavbách dodržování urbanistických omezení a nezřídka i podmínek památkové ochrany. V městských centrech proto často v bývalých průmyslových nebo skladových areálech nacházíme nejen obchodní a administrativní budovy, ale také kulturní zařízení, loftové byty, muzea, galerie, koncertní sály.
Velmi zajímavým příkladem využití brownfieldu tímto směrem je například Chrám chmele v Žatci. Nakonec i Dolní oblast Vítkovic slouží kultuře a bude sloužit také vzdělávání a kongresové turistice.
Text: Jan Tesař
Foto: Stavba Roku, Jan Tesař, Wikimedia Commons
