Starověká stodola v hravém stylu

28. listopadu 2017

Svět se mění s dobou, s každou další generací a lidé ho neustále přizpůsobují svým představám a potřebám. Potom například architektoničtí vysloužilci mohou poskytnout přístřeší, nový domov nebo dokonce přispět ke splnění životního snu. Říká se, že staré domy v sobě nesou otisk existence svých dřívějších majitelů, ale i když tomu tak není, svou cenu neztrácejí a zhodnocení budovy odsouzené k zániku může být přesto povznášející a uspokojující.

Stejně tomu bylo i v případě této starobylé stodoly. Opuštěný statek, postavený v 18. století v hrabství Kent v blízkosti přístavního města Folkestone zakoupili návrháři John Sinclair a Deborah Harvey právě z lásky k historii, neboť jsou nadšenými sběrateli architektonických artefaktů a materiálů.

Oceněná proměna

Nejde vlastně o jeden objekt, ale o soubor historických hospodářských budov, dříve známý pod jménem Staple Farm. Investoři hospodářství zakoupili ve velmi špatném stavu a oslovili architekty ateliéru Liddicoat & Goldhill. Ne náhodou, s tímto ateliérem spolupracovali již dříve na renovaci svého viktoriánského domu ve východním Londýně.

Porozumění a úzká spolupráce všech zúčastněných přinesly své ovoce. Současný objekt je překvapivě hravou konverzí staré nezajímavé a nepřívětivé stodoly v útulný domov. Jako by se ošklivé káčátko změnilo v nádhernou (černou) labuť. Vzniklo skvělé dílo po zásluze oceněné prestižní cenou Stephena Lawrencea za architekturu, získalo také regionální ocenění RIBA jihovýchodního regionu za rok 2015.

Citlivá rekonstrukce a neobvyklá řešení

Když v listopadu 2011 Staple Farm získali, neměli John a Deborah žádné zvláštní požadavky, týkající se domu, architekti se proto mohli primárně zaměřit na zachování integrity starobylé struktury objektů. Důraz byl kladen na atmosféru a kreativní opětné použití stávajících konstrukcí. „Naším úkolem bylo spojit kvalitní dochované fragmenty stodoly se strukturou a laděním nově použitých materiálů,“ potvrzují autoři návrhu. Pokud to bylo možné, byly původní prvky demontovány, zrestaurovány a opět vráceny na původní místo.

Dubová konstrukce hrozila zřícením, byla proto pečlivě rozmontována a odvezena k opravě. Renovace se ujala firma Green Oak Company, specializovaná na tradiční ruční a tesařské techniky. Zatímco menší prvky zůstaly dřevěné v plném rozsahu, v případě hlavního nosného skeletu stodoly a obložení je dřevo využíváno spíše kosmeticky – dub je podepřen ocelovou vnější kostrou, opláštěnou systémem SIP (Structural Insulated Panels), jehož základním prvkem jsou panely, tvořené tuhou izolační vrstvou, uzavřenou mezi dvěma vrstvami konstrukční desky. Jde o technologii výstavby montovaných dřevostaveb, splňující náročné tepelně-technické a statické předpisy a požadavky na odolnost budov vůči klimatickým vlivům. Systém SIP umožňuje snadnější výstavbu či rekonstrukci objektů, jeho využití proto přispělo k rychlejšímu dokončení obálky budovy a instalaci obrovských otevíracích mechanismů.

Mnohoznačnost komína

Mezi nejnáročnější řešení patřilo vsazení mezaninu (pro spaní a koupání) do hlavního prostoru. Osou je zkosený cihlový komín, jenž podpírá roh mezipatra a současně tvoří těleso pro umístění otevřeného krbu. Současně je dělicím prvkem trojpodlažního objektu a vymezuje různé určení vnitřních prostor. Obtáčí ho konzolové, voskované ocelové schodiště, které se tak stává spolu s komínem výrazným dekorativním prvkem interiéru.

Průčelí budovy na východní straně je prosklené a kryté masivními vyklápěcími vraty, ovládanými řetězovým mechanismem. Po vytažení vytváří zastřešení jídelní terasy, současně se stávají terasou pro pokoj v podkroví. Odkazem na původní účel budovy jsou i posuvná vrata v boční stěně budovy, která zakrývají v celé výšce prosklenou část. Protože by ani toto velkorysé prosklení nemohlo zajistit dostatek denního světla v interiéru, je prosklen i hřeben střechy v celé délce objektu.

Stodola jako součást internetu věcí

I přes zdánlivou jednoduchost konstrukce a využívání recyklovaných materiálů je dům vybaven moderními úspornými technologiemi – vytápění a ohřev vody zajišťuje tepelné čerpadlo, repasovaná svítidla jsou přizpůsobena pro použití LED s nízkou spotřebou energie a dlouhou životností. John, který často cestuje mezi svými ateliéry v Londýně, New Yorku a Malmö, dokázal dálkově spravovat stavbu a pracovat – stodola je součástí rostoucího internetu věcí.

Zvenku ponurá budova s tmavou fasádou v sobě skrývá moderní interiér, velkorysý a útulný prostor s rustikálními rysy. Stodola pozitivně ovlivňuje také své okolí, statek se nachází ve výjimečně krásné přírodní lokalitě a je součástí genia loci. Stodoly s mlatem, mlékárny a stáje byly a stále jsou primárním rysem North Downs Way 18. století.

Informace o projektu:

Architekt: David Liddicoat, Liddicoat & Goldhill
Hlavní dodavatel: Virgil Petraitis
Investor: John Sinclair a Deborah Harvey
Stavební inženýři: Fluid Structures
Stavba: 9/ 2012 – 12/ 2014
Využitelná podlahová plocha: 213 m²
Celkový rozpočet: 480,000 £