Retail park s nízkou spotřebou energie

Maloobchodní park je specifickým typem nákupního centra, který v jedné budově sdružuje menší množství středně velkých a velkých obchodů. Bohužel, obvykle tyto tzv. retail parky vypadají fádně, ryze účelově. Nemusí tomu tak být vždy. Kammelpark v německém Murnau am Staffelsee je ukázkou, že i tento typ stavby může být elegantní a precizní architekturou.

Retail parky bývají nejčastěji tvořeny jednou či shlukem nezajímavých hal s velkým přilehlým parkovištěm, situovaných na často ne příliš přívětivém, ale zato dobře dopravně dostupném místě podél hlavních komunikačních os nebo obchvatů měst. Takové pozemky bývají cenově výhodnější než ve městech a stejně tak podoba staveb vychází často právě z požadavku co nejnižší ceny. Tyto haly a retail parky se tak stávají součástí unifikované předměstské zástavby, která je součástí každého většího města.
Ale jde to i jinak. Jihozápadně od Mnichova v podhůří Bavorských Alp vyrostl maloobchodní park, který je toho důkazem. Jeho tvůrci z mnichovské pobočky ateliéru ATP v čele s architektem Thomasem Mattesichem si předsevzali vytvořit moderní přívětivou architekturu a současně minimalizovat spotřebu energie. A to je u tohoto typu staveb poměrně ojedinělé řešení.

Jde to i jinak.Stavba v podhůří Bavorských Alp je důkazem, že i retail park může mít výraznou architekturu.

Charakteristickým prvkem stavby je proto fasáda z modřínových lamel, materiálu v této oblasti tradičního, které na sebe pečlivě navazují a přecházejí i na střechu.

Dynamický lom
Jakožto první budova plánované komerční zóny byl objekt maloobchodního parku pojat jako výrazná architektura, ne však pomocí excentrických nápadů, ale díky čisté a precizní architektuře. Charakteristickým prvkem stavby je proto fasáda z modřínových lamel, materiálu v této oblasti tradičního, které na sebe pečlivě navazují a přecházejí i na střechu. Jednotlivé části jsou integrovány do jedné horizontální hmoty, na obou koncích zdvižené do druhého patra. V těchto místech jsou také umístěny dva vchody. Homogenní plášť fasády se v těchto místech dynamicky lomí a tato linie se tak stává hlavním designovým prvkem a symbolem retail parku. Předsazené opláštění nad vchody vytváří jakýsi baldachýn, který láká návštěvníky dovnitř a zároveň je chrání před nepříznivým počasím. Dnes je budova rozdělena mezi dva velké nájemce, v budoucnosti je však možné uspořádání měnit i provozovat nyní jednu budovu jako dvě samostatné, oddělené pasáží. K projektu náleží také centrální parkoviště společné pro zákazníky obou nájemců, které poskytuje 140 parkovacích míst.

K úspoře přispěla i možnost odebírat teplo z městské teplárny vyrábějící teplo ze štěpkové biomasy.

Dnes je budova rozdělena mezi dva velké nájemce, v budoucnosti je však možné uspořádání měnit i provozovat nyní jednu budovu jako dvě samostatné, oddělené pasáží.

Energetická koncepce
Hlavním cílem energetické koncepce budovy je minimalizace množství energie, které je třeba zakoupit. K úspoře přispěla i možnost odebírat teplo z městské teplárny vyrábějící teplo ze štěpkové biomasy. Celková udržitelná energetická koncepce budovy dále zahrnuje několik dalších opatření a technických vybavení: byly použity neprůhledné stavební prvky místo plně prosklených fasád a kvalitní izolace, využívá se odpadní teplo z chladicího zařízení pro vytápění a také se například využívá dešťová voda. Noční chlazení probíhá pomocí mechanické ventilace s vysoce účinnými výměníky pro zpětné získávání tepla. Tato opatření odpovídají požadavkům německé vyhlášky o úsporách energie EnEV (Energieeinsparverordnung) a kombinují požadavek nízké spotřeby se současným zachováním vysokého komfortu užívání budovy.

Půdorys přízemí

Půdorys prvního patra

Řezy

RETAIL PARK KEMMELPARK Autor:ATP Architekti a inženýři Místo: Murnau am Staffelsee, Německo Investor: Ten Brinke Projektentwicklung GmbH, Bocholt Soutěž: 2012, 1. cena Realizace: 05/2012-03/2013 Otevření: 04/2013 Zastavěná plocha: 5 600 m2 Zastavěný objem: 37 600 m3 Pronajímatelné plochy: 5 000 m2

TEXT: KATEŘINA KOTALOVÁ
FOTO: ATP / FLORIAN HOLZHERR

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB.