Bydlení pro architekta

26. července 2016

Dřevěný rodinný dům v Rozhanovcích u Košic je zajímavou dřevostavbou, a to nejen z architektonického hlediska. Dům je dílem dvojice architektů Ing. arch. Jany Račkové a Ing. arch. Pavla Škombára, kteří jsou zároveň investory.

Nachází se v mírně svažitém terénu a je realizovaný v pasivním energetickém standardu. Kromě klasických určujících prvků (typických pro projekt pasivního domu) se do formování objemu zapojily i činitele jako kvalitnější výhled a zachování hezkých starých stromů v zahradě.

Už od začátku vstupovalo do procesu projektování množství nových faktorů a událostí, díky nimž projekt postupně dozrával. Jedním z nejdůležitějších faktorů byl právě pozemek, jelikož stavba měla reagovat na některá z jeho specifik. Pozemek má ideální orientaci, čehož využil prvotní návrh, který se velkoryse roztáhl dlouhou fasádou orientovanou na jih.

Potom se však novou prioritou stala zahrada, stromy a panoramatický pohled na západ, takže orientace a pasivita domu zůstaly druhořadé. V návaznosti na nové priority už projekt nebyl tak jednoznačný. Aby splňoval prostorové nároky, bylo nutné ho zalomit do tvaru „L“. I navzdory změně však vycházely výpočtové hodnoty pro pasivní standard.

Dispozice je výsledkem kompromisů mezi architektem a jeho manželkou. Blíže popsáno architektem: ,,Měli jsme návrh, s nímž jsme byli více méně spokojeni. K ideálu to má většinou daleko, ale v celém tom procesu si člověk jednoho dne musí říci, že stačilo… a pustit se i do výstavby.“

Nakonec byli všichni spokojeni a dům respektoval zahradu, výhled a dispozice se finálně utřásly. Dispozičně je dům určen pro jednu rodinu. Má umírněnou velikost místností a velká okna na jihozápadní fasádě opticky zvětšují obytnou zónu.

V přízemí je kuchyň s obývací místností, propojené do jediného prostoru. Zóna jídelny může pokračovat až k posezení na terase. Cesty a chodby byly omezeny na minimum.

S výstavbou se začalo základy v roce 2007. Další rok se zrealizovaly všechny betonové prvky, které se navrhly hlavně na akumulaci. Netradičně tedy vyrostlo nejdříve schodiště a stěny kolem. Potom se začalo s konstrukcí dřevostavby.

Střecha přízemní části má dva sklony, aby vznikl přirozený zemní val. Přibližně 100 tun hlíny na střeše je neseno prostřednictvím vrstvy z desek, kari sítě a 6 cm silné betonové skořápky.

Navezení celé střechy a východní stěny proběhlo pomocí těžké techniky, jejíž zátěž zvládla střešní konstrukce bez porušení. Val se zvedá z terénu na střechu. V dnešních dnech je už kopec přirozeně zarostlý a kromě stavební funkce plní i ekologickou, estetickou a funkční. V létě se tu pěstuje zelenina a v zimě zase realizují sporty na sněhu – sáňkování apod.

Rodinný dům v Rozhanovcích si přizpůsobil klasickou technologii evropské dřevostavby, v níž je důležitá tvarová optimalizace a orientace hlavně na jih. Jeho architektura je nejen o elegantním zevnějšku, který bývá nejvíce posuzován u všech staveb, ale jde i pod povrch a zabývá se vlivem na životní prostředí a spolupůsobením s okolím.