Základny na Měsíci by měly vzniknout pomocí 3D tisku
Galerie(8)

Základny na Měsíci by měly vzniknout pomocí 3D tisku

Zatímco americká NASA objevuje Mars prostřednictvím sondy Curiosity, Evropská vesmírná agentura upírá svou pozornost směrem k osídlování Měsíce. Ve spolupráci s britským architektonickým studiem Foster+ Partners rozvíjí možnosti 3D tisku, díky kterému by bylo možné stavět obytné základny až přímo na Měsíci a z lokálních materiálů. Jsou zveřejněny první návrhy takových budov a provedeny první testy tisku. V dohledné době tak možná směrem k Měsíci vyrazí vesmírná loď s 3D tiskárnou na palubě.

Evropská vesmírná agentura na vizi osídlování Měsíce spolupracuje nejen s architektonickou kanceláří Normana Fostera, ale i s firmou D-Shape, která se zabývá 3D tiskem ve velkých formátech, s organizací ALTA specializující se na vesmírné pohony a italskou Univerzitou Svaté Anny.

Prvním cílem je základna pro čtyři osoby na měsíčním jižním pólu, která by měla posádku chránit před malými meteority, teplotními výkyvy a nebezpečným zářením. Základna by byla tvořena z tubusového modulu přepraveného ze Země a nafukovací kopule. Následně by přes tyto prvky byla vybudována ochranná skořápka právě prostřednictvím 3D tisku.

Aby byla zaručena velká pevnost a přitom byla spotřeba materiálu co nejmenší, navrhli architekti z Forster+ Partners buněčnou konstrukci podobnou pěně. Proběhl první pokus tisku, při kterém byl vytvořen vzorek z 1,5 tuny simulované měsíční horniny. Proběhly i úspěšné zkušební testy tisku ve vakuu.

V současné době je rychlost tisku podobných stavebních struktur zhruba dva metry za hodinu. Pro projekt měsíčních základen se počítá až s dvojnásobným zrychlením. Základna by tak mohla být postavena v průběhu jednoho týdne.


Stavba vícemodulové základny


Plánovaná podoba základny pro čtyři osoby


Ochranná skořápka vznikne z měsíční horniny pomocí 3D tisku


Vytištěný vzorek váží 1,5 tuny


První základna by měla stát na měsíčním jižním pólu


Velkoformátová 3D tiskárna


Skulptura vytvořená 3D tiskem

Veronika Benešová
zdroj a foto: www.esa.int