Vizionáři Severní Ameriky
Galerie(5)

Vizionáři Severní Ameriky

Nadace Holcim uděluje ceny projektům, které mohou přispět k rozvoji ekologicky udržitelného stavění. Přihlášené projekty přicházejí od různých autorů – není to jen záležitost nadšenců a snílků z oblasti architektury. Holcim Awards pro Severní Ameriku získali například architekti z renomovaných společností v New Yorku. Zvítězil jejich návrh první budovy s nulovou bilancí energie v americké metropoli. Svou roli v soutěži hrají průkopnické projekty na poli vědy. Zajímavým projektem, oceněným zlatem v kategorii Příští generace, je výzkum takzvaných dýchajících fasád z mikrostruktury uhlíkových vláken.

Návrh budovy Solar 2 neboli Centra zelené energie, umění a vzdělání je projektem neziskového volného sdružení s názvem Solar 1, které zahrnuje různorodé iniciativy v oblasti vzdělání, umění a interdisciplinárních programů s ohledem na životní prostředí. Na projektu spolupracovali Christopher Collins, ředitel Solar One Green Energy, Arts and Educa­tion Center, architekt Colin Cathcart z Kiss + Cathcart Architects, a další. Centrum Solar 2 by se mělo stát mezníkem a důležitým symbolem závazku města New York k energetické nezávislosti a ekologické udržitelnosti.

Centrum Solar 2 má tvořivě oživit industriální frontu břehu řeky Hudson na dolním Manhattanu. Náklady na stavbu ve výši 12 milionů dolarů pokryjí z poloviny příspěvky od města, státu New Jersey a federální vlády. Část nákladů bude získána od soukromých investorů ve formě daňově odečitatelných příspěvků.

Centrum Solar 2 o ploše 1 200 m2 bude vybaveno integrovanou fotovoltaikou na střešních panelech, pasivní sluneční ochranou ve formě sezonní vegetace a osazené střechy, systémem využívajícím odpadní i dešťovou vodu a geotermální zdroje. Přirozené větrání bude hnáno větrem a šachtovou ventilací. Fotovoltaika bude umístěna tak, aby ji návštěvníci viděli i z interiéru, když se nachází přímo pod nimi. Do interiéru budou zvoleny materiály a výrobky, které při výrobě minimálně zatěžují životní prostředí. Návrh jde až tak daleko, že okna budou vybavena zeleným a červeným světlem. Světlo bude obyvatelům signalizovat, kdy mohou použít přirozené větrání.

Hlavní funkce centra Solar 2 bude fungovat jako vzdělávací a kulturní stánek – vedení zajistí školní programy, semináře a výstavy pro veřejnost. Ukázkový ekobyt nabídne návštěvníkům zdroj inspirace, jak žít „zeleněji“. Stabilně zde budou k dispozici výsledky monitorování čistoty vody v řece Hudson a místních mokřadech.

Podle hodnocení poroty je Solar 2 „elegantní budova v zelené obálce“ a představuje „efektivní cestu, jak obeznámit lidi, nakolik může každý osobně přispět k řešení budoucích energetických a klimatických výzev“.

Živé budovy
V programu Příští generace obdržela první cenu architektka Neri Oxman z Massachusets Institute of Technology za výzkum mikrostruktury opláštění budov. Výzkum se týkal kombinace nových materiálů (dutá uhlíková vlákna, polymery) a skla, oceli a dřeva ve fasádě. Porota ocenila vizi, která má obrovský – a podle ní i realistický – potenciál.

Materiály nové generace jsou speciálně vytvořeny tak, aby se přizpůsobily zvláštním stavebním, funkčním i environmentálním podmínkám. Mohou současně nést velký konstrukční náklad, měnit svou průhlednost podle intenzity světla v určité části prostoru a otevírat i zavírat póry pro ventilaci prostoru. Uhlíková dutá vlákna jsou unikátní molekulární struktury, které mají výjimečné vlastnosti. Multifunkční opláštění vytvářejí tím způsobem, že jsou hierarchicky organizované do funkčních sítí. Sítě fungují jako kostra, na níž se naimpregnuje materiál základní hmoty a dojde k interakci mezi nimi. Mohou také růst do požadovaného tvaru. Vznikne takzvaná dýchající fasáda.

Mikrostruktury dýchajících fasád oceněné architektky Neri Oxman

Autorka výzkumu Neri Oxman spolu s architektem Johnem Hartem nechala vyrůst dutá uhlíková vlákna do určitého tvaru a vyrobila prototyp monolitického panelu, složeného ze dvou částí s různými vlastnostmi. Takzvaná nosná část v něm představuje strukturovaná žebra dutých vláken, na něž je napuštěna – rovněž strukturovaná – epoxidová pryskyřice. Druhá, takzvaná dýchací část představuje vícevrstvý, prostorově organizovaný směsný materiál z průhledných sítí vláken, které se chovají jako elektrody, dále z elektrochromního oxidu, elektroaktivních molekul polymeru a částic roztaveného skla.

Využití dýchající fasády podle dosavadních výsledků výzkumu sníží spotřebu energie v budově, umožní pasivní způsob ventilace, zabrání příjmu nežádoucí tepelné energie ze slunečního záření, ale také ušetří stavební materiály. Svou schopností tvarově se přizpůsobit by mohly být fasády z uhlíkových vláken využity v různém podnebí.


Uhlíková vlákna mohou narůst do různých tvarů a textur (obrázky z mikroskopu)

Pokud se zkoumané materiály uplatní v praxi, přinese výzkum architektky Neri Oxman absolutně novou éru v konstrukci fasád. Nejenže by novodobé budovy mohly získat převratnou estetickou podobu, ale navíc bychom i my museli změnit svůj mechanistický pohled na budovy jako takové. Díky nanotechnologiím mohou v budoucnu vznikat domy, které jsou organickými a proměnlivými entitami.

Iva Nachtmannová
Vizualizace a foto: archiv Holcim Foundation

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB.