Nádraží Havlíčkův Brod ožije mezi prvními

Na možnostech komerčního využití nádražních prostor je ostatně postaven celý koncept Živá nádraží. Proto k realizaci jednotlivých objektů České dráhy vyhledávají prostřednictvím výběrových řízení komerční partnery.

V případě Havlíčkova Brodu navíc byl vysloven záměr města spojit modernizaci vlakového nádraží s výstavbou nového autobusového nádraží ve vzájemném těsném sousedství. „Je možné, že úsilí městských zastupitelů vyřešit dopravní uzel bylo jedním z důvodů, proč se Havlíčkův Brod zařadil mezi první nádraží k rekonstrukci,“ připouští Sandra Chvojková, tisková mluvčí AŽD. „Tím dalším může být to, že zde nejsou žádné vážné komplikace organizační, majetkové, s pozemky či budovami a podobně.“

Záměr města se podařil, nové autobusové nádraží bylo otevřeno na konci minulého roku. Poznali to i cestující po železnici. V odbavovací hale vlakového nádraží se objevil nový digitální informační systém, sdílený společně s informačním systémem autobusové dopravy. Je předzvěstí konečného záměru přestavby, podle něhož bude nádražní budova sloužit cestujícím jak po železnici, tak autobusy. Autobusové nádraží vlastní „odbavovací halu” nemá. Z té nádražní se však cestující dostanou na nástupiště ke svému autobusovému spoji během dvou minut příjemné chůze pod skleněným loubím posazeným na ocelové sloupové konstrukci.

Ta koresponduje se skleněnou a ocelovou konstrukcí budovy železničního nádraží, která pochází ze 70. let. „K rekonstrukci dráhy přistupují ne proto, že by budova byla stará, ale že je zcela nevhodně řešená,“ upřesňuje I. Šípal. „Vnitřní prostor je nevyužit, tepelně-izolační vlastnosti budovy jsou pro dnešní dobu již nevhodné a nevyhovují současným normám.“

Rekonstrukce je časově rozdělena do čtyř etap. První, která proběhla v loňském roce, zahrnovala rekonstrukci střechy, propojení informačních systémů vlakové a autobusové dopravy a vybudování společného centra pro obě dopravy včetně systému prodeje jízdenek.

Součástí letošní etapy bude vybudování nových toalet pro cestující, zřízení nových komerčních prostor a rekonstrukce restaurace v přízemí a vybudování nového zázemí pro vlakové čety ve 2. patře.

Zatím působí nádražní hala „prázdným“ dojmem. Nízká vestavba uprostřed haly, v níž byly umístěny osobní pokladny, už vzala zasvé. Ve stylu ocel-sklo zde vznikne vestavba nová a také odsud povedou schody, které zpřístupní veřejnosti nákupní galerii v prvním patře. Toto podlaží dosud bylo využíváno vlakovými četami a železničním personálem a nebylo přístupné veřejnosti. „Pro zázemí stanice vždy hledáme takové prostory, které nejvíce vyhovují potřebám drážních pracovníků, a přesto ponechávají zákaznicky nejdostupnější místa komerčnímu využití místních obchodníků,“ říká Ivan Šípal. „Postupně se proto zázemí železniční stanice stěhuje do suterénních podlaží a z části do úplně jiné uvolněné budovy v areálu nádraží.“

Unvnitř haly by postupně mělo vzniknout co nejvíce prosvětlených, prosklených prostor pro obchody, prezentační místnosti a případně i kanceláře, pokud bude zájem ze strany nájemců. AŽD předpokládá, že se zájem obchodníků a firem začne zvyšovat s tím, jak bude rekonstrukce postupovat kupředu. „Někteří už se s námi spojili. A my bychom se s potenciálními nájemci chtěli domlouvat napřed, abychom jim případně mohli prostory upravit na míru,“ vysvětluje I. Šípal. Ještě letos by tedy pro ně mělo být připraveno přízemí, v letech 2009 až 2010 během třetí etapy rekonstrukce bude na komerční prostory přestavována galerie v prvním patře spolu se stavbou schodiště a výtahu. Zároveň v této etapě dojde k rekonstrukci severního křídla budovy. „Nebudeme stavět nádraží nové, ale vzhled budovy se podstatně změní,“ slibuje Ivan Šípal. „Například průčelí se dočká výrazných změn. To stávající nekoresponduje s dnešními možnostmi moderní architektury a také je v něm spousta tepelných mostů.“

Původní plán modernizace nádraží s komerčním využitím budovy vůbec nepočítal. Ale když České dráhy přistoupily na spolupráci se soukromým kapitálem, jiné řešení prakticky nebylo možné. AŽD v tomto případě získala objekt do třicetiletého pronájmu, stala se investorem a příjmy z komerčních prostor jí musejí zajistit návratnost investice. Prostory pro cestující, kterých havlíčkobrodským nádražím projde denně zhruba 6 tisíc, zejména pokladny a služby související s cestováním, zůstanou zachovány v nejlépe přístupných místech nádraží. Ovšem celý objekt se změní „…na moderní, živé městské centrum, které bude sloužit nejen cestujícím, ale všem obyvatelům města. Podobně, jako tomu je v jiných městech v západní Evropě, kde s podobnými projekty na nádraží mají velmi dobré zkušenosti,“ doplňuje Sandra Chvojková.

Celý projekt nádraží v Havlíčkově Brodě má být dokončen čtvrtou etapou celkové revitalizace v roce 2012. Společnost AŽD pro realizaci projektu nevybrala jednoho generálního dodavatele. Sama si zajišťuje ingeneering a na jednotlivých etapách spolupracuje s několika zavedenými subdodavateli.

Celý projekt nádraží ještě na začátku února podléhal schválení generálním ředitelstvím Českých drah. Na celkové koncepci by se však nic podstatného měnit nemělo. S podobnou totiž firma AŽD zvítězila i v dalších výběrových řízeních, například na revitalizaci nádraží v Kolíně.

Projekty Živá nádraží se v současné době realizují rovněž na pražských stanicích Hlavní nádraží, Smíchov, Holešovice, Dejvice, Žižkov a Masarykovo nádraží. Výběrová řízení byla loni uzavřena na revitalizace nádraží Žďár nad Sázavou, Zlín Střed, Tábor, Brno hlavní nádraží a Ostrava – Vítkovice.