Loď se zdviženou přídí

14. září 2009

V plzeňské čtvrti Skvrňany vyroste modlitebna Církve adventistů sedmého dne s centrem volnočasových aktivit a kultury. Současný projekt navazuje na záměr postavit na tomto místě kostel, který se měl uskutečnit už před válkou. Autoři projektu jsou architekti Jan Soukup a Jan Trčka z Atelieru Soukup. Tento ateliér se od svého vzniku podílel na mnoha dalších sakrálních stavbách, převážně na území Plzeňska. Jednou z nich byl i trapistický klášter Nový Dvůr v Dobré Vodě u Toužimi podle projektu Johna Pawsona.

Záměr vybudovat sakrální stavbu se zázemím pro práci s mládeží ve Skvrňanech má historické kořeny. Již ve čtyřicátých letech 20. století byla započata na stejném místě výstavba kostela sv. Antonína Paduánského.

Byla však záhy zastavena centrálně vydaným zákazem staveb v roce 1944. Po změně režimu v roce 1948 se ve stavbě již nepokračovalo a stávající část byla předána podniku Stavby silnic a železnic. Tento podnik rozšířil v šedesátých letech budovu fary tak, že stavba kostela byla znemožněna. Původně značně rozlehlý pozemek byl postupně rozdělen a zastavěn. Poslední část získala Církev adventistů sedmého dne, která se rozhodla vybudovat zde modlitebnu, a tak v jistém smyslu pokračovat v původním záměru.

Modlitebna bude sloužit nejen církvi samotné, ale i veřejnosti, a především mládeži. Přesto je objekt modlitebny navržen zejména s ohledem na jeho duchovní funkci. Té je podřízeno vnitřní uspořádání jednotlivých prostor a tvarové řešení vnějšího výrazu. Cílem návrhu je podle autorů Jana Soukupa a Jana Trčky z architektonického Atelieru Soukup vytvořit na pohled zajímavou, dynamickou a vstřícnou budovu.

Bohatá symbolika
Dům je situován na rozlehlém pozemku, v části přiléhající k ulici Malesické. Svým umístěním respektuje stávající vzrostlou zeleň. Vzhledem k okolní výškové obytné zástavbě není objekt koncipován jako dominanta. Dispoziční uspořádání je volně inspirováno tvarem ryby, starokřesťanského symbolu, vnější tvar pak trupem lodi, která svou úzkou a zdviženou přídí vytvoří ochranný štít.

Význam jednotlivých vnitřních prostorů roste od severu k jihu – od vstupu do zádveří, přes foyer do sálu a končí presbytářem. Gradace vnitřního prostoru je určující pro vnější tvar modlitebny – její hmota se postupně zvyšuje od nízkého zádveří až ke špičce věže nad závěrem.

Hlavní hmota modlitebny reflektuje vnitřní dispozici a vychází z oblého tvaru sálu, rozšířeného o boční světlíky či světlovody. K tomuto korpusu s mírně šikmou střechou přiléhají boční křídla zázemí a z čela je pak k němu přisazena zvýšená hmota závěru.

Využití objektu
Budova sborového domu s modlitebnou, dvěma variabilními učebnami, skautskou klubovnou a výtvarnou dílnou je koncipována tak, aby odpovídala nejen liturgickým potřebám samotného sboru, ale aby se stala též centrem volnočasových aktivit určených pro širší veřejnost. Vlastní sál modlitebny bude sloužit pro bohoslužby, budou se zde pořádat kulturní a vzdělávací akce. Počítá se s celodenním provozem objektu s přihlédnutím k načasování jednotlivých aktivit. Na pozemku se vybudují veřejná víceúčelová hřiště určená dětem i dospělým. V oblasti aktivit pro děti a mládež bude navázána spolupráce se Salesiánským střediskem mládeže ve Skvrňanech a dalšími subjekty.

Objekt bude využíván k bohoslužbám, koncertům vážné hudby a jiným kulturním akcím, poskytne prostor zájmovým kroužkům pro děti a mládež, skautingu, mateřskému klubu, cvičení dětí a rodičů s dětmi, seminářům zaměřeným na zdravý životní styl a regionálnímu centru adventistické humanitární organizace ADRA. Většina z těchto činností již budoucí uživatel objektu provozuje v náhradních prostorech v centru města, ale v omezeném rozsahu.

Výstavba modlitebny a kulturního centra by měla být dokončena v listopadu příštího roku.

Půdorys připomíná rybu, symbol prvních křesťanů

Sakrální architektura Plzeňska
Křesťanské volnočasové a kulturní centrum s modlitebnou je zatím posledním projektem architektů z Ateliéru Soukup. Sakrální architektuře se věnují už mnoho let. Jak říká architekt Jan Soukup: „První novostavbou, a to nadlouho, byla kaple sv. Maxmiliána Kolbeho v Meditační zahradě v Plzni. První rekonstrukci sakrální stavby si již nepamatuji, ale Velká synagoga a kostel sv. Jana Nepomuckého v Plzni k prvním stavbám patří.“

Rekonstrukce církevních staveb tvoří rozsáhlou oblast činnosti ateliéru. „Protože pracujeme v kraji s nejnižší religiozitou v republice a zároveň jsme spolu se severními Čechami přeborníci ve zničených církevních stavbách, naše práce se týká převážně rekonstrukcí. O novostavby se jedná v malé míře, jsou to pouze menší kaple. Výjimkou je klášterní kostel v Novém Dvoře a dnes kostel adventistů v Plzni,“ doplňuje architekt.

Jednou z nejzajímavějších realizací je již zmíněný trapistický klášter Nový Dvůr. „Na základě referencí jsme byli pozváni ke spolupráci s trapistickým klášterem v Sept Fons ve Francii, který je investorem nového kláštera,“ popisuje počátek projektu Jan Soukup. „Během roku 1999 jsme připravili průzkumy a zaměření stávajících budov a zatím mniši připravili stavební program. Koncem roku byl přizván ke spolupráci anglický architekt John Pawson, který se stal vedoucím celého týmu. Společně jsme připravili v Londýně koncepci stavby a projekt se rozběhl. V roce 2004 byl vysvěcen nový kostel a letos v červnu byl otevřen dům pro hosty,“ uzavírá architekt Jan Soukup.

Kateřina Kotalová
Vizualizace: Aleliér Soukup

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB.