Lesní centrála: Vezměte si notebook do lesa
Galerie(9)

Lesní centrála: Vezměte si notebook do lesa

Vítězný koncept centra Lesů České republiky je založen na myšlence znovuzalesnění místa, do kterého autoři návrhu Ondřej Chybík a Michal Krištof vložili dvoupodlažní pětiprstou stavbu. Ta nenásilně a přirozeně vrůstá do lesa, stejně jako les prorůstá zpět do budovy.

Návrh brněnského architektonického studia Chybik+Kristof Architects & Urban Designers zvítězil ve druhém kole mezinárodní architektonické soutěže na nové administrativní centrum Lesů České republiky v Hradci Králové.

Novostavba nahradí stávající provozní areál společnosti na rozhraní obytné zástavby a jednoho z největších a turisticky nejvyhledávanějších lesů v České republice. Zadání požadovalo příkladné využití dřeva jako stavebního materiálu. Přidanou hodnotou návrhu je naučná stezka „loop“, která probíhá lesoparkem a reaguje na tvar budovy.

Oceněná nekonvenčnost

Mezinárodní architektonická soutěž, v jejíž porotě zasedla například dánská architektka Dorte Mandrup-Poulsen nebo rakouský architekt Dietmar Eberle, přilákala k účasti více než čtyři desítky týmů z České republiky, Španělska, Rakouska, Polska, Slovenska, Francie, Spojených států i Nizozemska. Vítězství ale nakonec zůstalo na tuzemské půdě.

Na návrhu architektonického studia Chybik+Kristof porota ocenila zejména jeho nekonvenčnost, se kterou se spíše než administrativní budově podobá otevřené veřejné instituci. Tímto aspektem naplnili autoři projektu vizi stavby orientované do budoucnosti. Pozitivně hodnocené bylo také citlivé začlenění objektu do okolní přírody nebo modularita konstrukce umožňující variabilní uspořádání vnitřních prostor i střídání plných a prosklených prvků fasády.

„Při prohlídce areálu jsme zabrousili i do hradeckého lesa a ptali jsme se sami sebe, co nás vlastně nutí pracovat v přehřátém interiéru, když nejlepší by bylo vzít notebook mezi stromy a pracovat v klidném prostředí lesa,“ popisuje prvotní inspiraci architekt Ondřej Chybík. „Na této myšlence jsme založili náš návrh. Chtěli jsme vytvořit transparentní, ale zároveň dostatečně intimní a reprezentativní prostředí.“

Jednotlivé kancelářské úseky jsou rozmístěny do pěti „prstů“ reprezentujících pět samostatných provozních celků. Ty jsou vůči sobě pootočeny o 45 ° a stýkají se v ústředním atriu, do něhož je orientován také hlavní vstup. Vstupní předprostor je definován dvěma vystupujícími objemy v podobě hlavního konferenčního sálu a jídelny s kantýnou. Ty spolu s atriem představují hlavní společenský uzel budovy.

Do atria jsou rovněž soustředěny další funkce, jako zasedací a školicí místnosti nebo knihovna. Je zde umístěn také výchozí bod naučné stezky, která začíná na střeše budovy prezentací objasňující principy trvale udržitelného lesního hospodářství, pokračuje sjezdem po skluzavce zpět do atria a následně s několika zastávkami obíhá celou budovu.

Kanceláře mezi stromy

Dvoupodlažní atrium s recepcí je prosvětleno pomocí střešních světlíků a doplněno nosnými sloupy jako reminiscencí kmenů stromů. Program návštěvnického centra je přidanou hodnotou k řešení administrativního centra a zdůrazňuje otevřenost sídla směrem k veřejnosti. Samotné kancelářské prostory pracují s urbanismem „kancelářské krajiny“ a jsou maximálně propojeny s exteriérem.

V jednotlivých úsecích jsou eliminovány chodby, namísto nich zvolili autoři projektu jednotlivá  subcentra s ústředním schodištěm, skladovacími prostorami a kuchyňkami, které je možné využívat pro širokou paletu aktivit, od pracovních schůzek až po neformální setkávání či relaxaci. Modularita konstrukce umožňuje jednak rozdělení kancelářské plochy do uzavřených buněk, jednak – jednoduchým zásahem do nenosných prvků – vytvoření spojitého kancelářského prostoru.

Díky členitosti půdorysu disponují všechny prostory dostatečným množstvím přirozeného denního světla. Další pracovní místa je možné vytvořit v letních měsících v exteriéru. V suterénu budovy jsou pak umístěny doplňkové funkce jako parkování, wellness a fitness centrum, depozitáře a sklady či kuchyně a zázemí jídelny.

Rostliny místo rozcestníku

Důležitou součástí návrhu je také koncept vegetace, na kterém architekti ze studia Chybik+Kristof Architects & Urban Designers spolupracovali se zahradním architektem Tomášem Babkou a rakouským sdružením Breathe.Earth. Koncept vegetace pracuje s bezprostředním okolím domu, do jehož výsečí vkládá vzorník reprezentující různé typy českých lesů. Navržená vegetace není pouze doplňkem domu, ale má také výukovou a rekreační funkci.

Díky rozličné atmosféře tvořené odlišnou barevností, texturou, strukturou a výškou rostlin přispívá k lepší orientaci v budově. Autoři při návrhu kladli důraz na to, aby cena realizace a údržby vegetace byla přímo úměrná jejímu účelu a aby byl její stav ihned po založení líbivý.

Půdorys 1. NP
Půdorys 1. NP

Novostavba administrativního sídla Lesů České republiky je navržena jako energeticky úsporná stavba, přičemž velký důraz byl kladen na maximální použití dřeva jako konstrukčního i pohledového materiálu. Nadzemní část je tvořena rámovou konstrukcí z lepených dřevěných profilů, sloupy jsou rovněž z lepeného dřeva, plné části fasády i vnitřní příčky z dřevěných kompaktních desek. Suterén a schodišťová jádra jsou navrženy ze železobetonu.

Objekt bude vytápěn kotli na dřevěné pelety, doplňkově bude možné využít zemních vrtů, posledním zdrojem obnovitelné energie jsou fotovoltaické panely umístěné na střeše. Budova bude dále vybavena systémem řízeného větrání s rekuperací tepla, systémy na úsporu pitné vody a chytré hospodaření s dešťovými vodami, vnějším stíněním a úspornými LED svítidly. Půjde o objekt s téměř nulovou spotřebou energií. Veškeré spotřeby budou v rámci edukativní funkce budovy volně přístupné na internetu.

Nové sídlo Lesů ČR

Místo: Hradec Králové, Česká republika
Architekt: Chybik+Kristof Architects & Urban Designers
Spolupráce: K4, Ivo Stolek, Jan Stolek, Tomáš Babka, Breathe.Earth.Collective
Klient: Lesy České republiky, s. p.
Projekt: 2017
Realizace: 2020

Řez

  Řez

TEXT: TEREZA JANIŠOVÁ
OBRAZOVÝ MATERIÁL: CHYBIK+KRISTOF

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB 1/2017.