Atriová školka na základně kruhu
Doubravčice patří do prstence obcí v okolí Prahy, které zažily v posledním desetiletí příliv nových obyvatel. Díky tomu se skladba jejích obyvatel omladila a mnoho mladých rodin tam nyní řeší problém nedostatku sociálního zázemí. Konkrétně chybí mateřská škola nejen jim, ale i několika obcím v okolí. Starosta Doubravčic s objednávkou návrhu oslovil ateliér hcA architekta Ondřeje Císlera, který přišel se zajímavým návrhem atriového objektu.
Obec vyčlenila pro školku pozemek na kraji vesnice v blízkosti fotbalového hřiště, v místě, které se bude dále rozvíjet. Zadání starosty znělo navrhnout moderní školku s nízkou spotřebou energie. „Při studiu zahraničních příkladů mě zaujal typ atriových školek, kde mají děti intimní prostor chráněný před okolím a v tomto případě zvláště před větrem – je to dost větrné místo. Rozhodnutí pro tento typ bylo jednoznačné,“ říká Ondřej Císler.
Vstupní část má společenský prostor – zde se architekt inspiroval typologií německých mateřských škol, u nichž se počítá s využitím například pro oslavy narozenin dětí a tím, že obce mohou společenský prostor využívat i pro další veřejné neziskové aktivity. V kruhu kolem atria jsou dvě třídy, které lze do atria otevřít, dále kuchyně, každá ze tříd bude mít vlastní sociální zařízení a šatny.
Celý povrch atria bude potažen měkkým plastovým povrchem s grafickými motivy (například skákacím panákem). Strom uprostřed atria bude mít zvláštní přívod vzduchu pro vrchní část kořenů. „Máme v plánu také atypické herní prvky, doufejme, že na ně dojde,“ říká architekt. Herní prvky mají zároveň plnit funkci svodů dešťové vody.
Půdorys zastřešení není klasický kruh, je v severní části vykrojený. Je to kvůli solární energii – zastřešení je tvarováno tak, aby letní sluneční záření bylo odstíněno a v zimě se naopak dostalo do vnitřních dispozic, kde se jeho energie bude akumulovat do konstrukcí podlah. Zasklení je trojité, což sníží tepelné ztráty na minimum. Vytápění bude zajištěno podlahovým topením a řízeným oběhem vzduchu s rekuperací tepla, energie bude dodávána tepelným čerpadlem ze zemního vrtu. Vzduchotechnika je nutná kvůli dostatečné výměně vzduchu dané současnými hygienickými normami. Střecha bude osazena extenzivní zelení. V plánu jsou také fotovoltaické panely, záležet bude na obci, zda získá dostatek financí.
Skrytá řešení
Obec dosud nemá do těchto míst zavedenu kanalizaci, proto bude nutné postavit jímku a odpadní vody vyvážet. Nelze je vypouštět ani po předčištění, protože skalnaté podloží vodu velmi špatně vsakuje. Architekti využili nutnosti vybudovat jímky a navrhli také nádrž na dešťovou vodu, která se využije na splachování toalet – kvalitní pitná voda je v lokalitě také vzácností. „To všechno bude pod zemí, aby to nerušilo. Snažili jsme se technologické systémy skrýt do podzemí nebo na střechu, už kvůli omezené velikosti pozemku a dodržení norem na výměry školek,“ vysvětluje Ondřej Císler.
Ložnice dětí jsou umístěny do prostor v úrovni prvního podlaží, tedy na střeše – do dvou krychlí bez oken, pouze se stropním osvětlením pro nerušený odpočinek. Třetí kubická hmota na střeše bude obsahovat kancelář a prostor pro technologie.
Střešní deska je stavebně a technologicky nejpropracovanější prvek – skladba bude částečně litá z lehčeného betonu, část bude vylehčená pomocí ztraceného bednění, část bude z vodostavebního betonu. Budou použity speciální výztuže a kotvení s přerušenými tepelnými mosty. V jižní části objektu bude střecha vykonzolována do vzdálenosti 8 metrů, což zatíží uložení desky obrovskými momenty – z toho důvodu je v určitých bodech deska kotvena „volně“. Z interiéru bude betonový pohledový strop. Svislé nosné konstrukce jsou ocelové sloupy, příčky jsou ze železobetonu a podlahy z měkké polyuretanové stěrky. Obklad stěn je z modřínového dřeva napouštěného olejovou lazurou.
Prosklená hliníková systémová fasáda je fixní, otvíravá okna a dveře jsou plné – nejsou tak těžké a zároveň mají nižší náklady na výrobu. Na jižní straně bude fasáda stíněna přídavnými venkovními žaluziemi. Projekt má stavební povolení, náklady na realizaci by měly dosáhnout 35 milionů korun (bez fotovoltaiky a herních prvků). „Kdybychom slevili z architektonických představ, bylo by možné budovu postavit i v pasivním standardu. Ale i tak má dům vynikající energetickou bilanci s tím, že víme, že po velkou část roku bude možné vzduchotechniku úplně vypnout. Tak se spotřeba energie ještě sníží,“ dodává Ondřej Císler.
Iva Nachtmannová
Vizualizace: hcA
Článek byl uveřejněn v časopisu ASB.
