Sálavé panely: efektivně topí i zdobí interiér
Galerie(3)

Sálavé panely: efektivně topí i zdobí interiér

Klasické přímotopné konvektory byly u nás v největší oblibě v polovině devadesátých let, během posledních deseti let se však na trhu objevily moderní velkoplošné nízkoteplotní systémy vytápění a na chvíli se zdálo, že doba konvektorů je nenávratně pryč. Trvalý zájem zákazníků však ukázal, že tyto výrobky mají na trhu své místo.

Nové moderní konvektory umí v sou­časnosti nabídnout nejen záruku spolehlivosti a kvality, ale také moderní design a přesnou regulaci. Dají se řídit bezdrátovou regulací, takže je lze instalovat do stávajících aplikací bez nutnosti zásahů do elektroinstalace nebo instalace dalších vodičů. Využití těchto nových typů je nejen v novostavbách, ale především v aplikacích, ve kterých nahradí dosluhující konvektory bez nutnosti zásahu do stávající elektroinstalace. Obyvatelé rodinných a bytových domů, realizovaných v době největšího rozmachu klasických konvektorů, tak mají možnost velmi jednoduché rekonstrukce stávajícího topného systému a nahrazení morálně zastaralých konvektorů novými. Lákavá je i možnost reagovat na nejaktuálnější trend – infračervené sálavé vytápění.

Principy

U konvekčního vytápění je topným tělesem ohříván vzduch, který následně předává teplo při proudění po povrchu ohřívaného předmětu (stěny, nábytek). Z hlediska poměru předávaného tepla je u tohoto systému sálavá složka minimální. U sálavého vytápění je poměr obrácený – záření neohřívá vzduch (volně jím prochází) a ke sdílení tepla dochází především sáláním. Zářivý tok se po dopadu na předměty (stěny, podlaha, nábytek) částečně odrazí (cca 15 %), ale jeho větší část (cca 85 %) je pohlcována předměty, na které dopadá. Zde dochází k přeměně sálavé energie na energii tepelnou – předměty se zahřívají. Díky zvýšené teplotě předmětů oproti teplotě vzduchu se teplo následně odvádí konvekcí – od předmětu je tedy ohříván vzduch. Tento princip je také označován jako infračervené vytápění. Z výše popsaného principu vyplývají hlavní výhody tohoto systému:

  • v případě ohřevu předmětů a osob sálavým tokem na 20–22 °C, je možné zajistit tepelnou pohodu již při teplotách vzduchu 18–19 °C a dochází tak k úspoře energie minimálně o 18–24 %
  • v určitých aplikacích lze sálavé topné panely využít k cílenému ohřívání přítomných osob a oproti klasickému vytápění vybraných prostor dosáhnout více než 50% úspory nákladů na vytápění – tzv. zónové vytápění
  • je možné docílit podstatně rovnoměrnějšího rozložení teplot ve svislém profilu – rozdíl 1–2 °C mezi podlahou a stropem (u konvekčního vytápění je udáván rozdíl 1 °C na 30–50 cm výšky)
  • v důsledku sníženého proudění – víření vzduchu v místnosti – je omezeno i víření prachových částic, a tím je také sníženo nebezpečí případného vzniku různých onemocnění –astma, záněty sliznic apod.
  • díky zvýšené teplotě stěn je zmenšena možnost vzniku povrchových kondenzací, vzdušná vlhkost není výrazně snižována

Mramorový panel má velmi estetický vzhled a teplo sálané z tohoto přírodního materiálu je přirozené a velmi příjemné.
Sklo i mramor

Sálavé panely se vyrábějí nejčastěji z přírodních materiálů, jako jsou sklo a mramor. Takové výrobky jsou určeny zejména pro vytápění moderních interiérů a prostor, u kterých je kladen důraz na vysokou designovou čistotu a funkčnost. Teplo sálané z těchto materiálů je přitom velmi příjemné a přirozené. Vytápění pomocí těchto panelů má výhodu v tom, že nedochází k přepalování a vysušování vzduchu ve vytápěné místnosti a rovněž nedochází k  masivnímu víření prachových částic, což ocení především lidé s alergií na prach. Ideální je při tomto typu ohřevu i vertikální rozložení teploty vzduchu ve vytápěné místnosti. Jsou složeny z přední desky, topného elementu, omezovacího termostatu a přívodního kabelu. Jediný rozdíl je v materiálu přední desky a ten také ovlivňuje schopnost akumulace tepla – u sálavých skleněných panelů je jejich schopnost akumulace tepla z důvodů menší tloušťky přední desky o něco nižší než u mramorových panelů.

Sálavé skleněné panely se vyrábějí v několika barevných provedeních a jsou určeny především k vytápění obytných prostor, na trhu je i typ vybavený chromovým držákem ručníků, který je určen speciálně k vyhřívání koupelen. Pro případy, kdy skleněné panely nelze připojit na nadřazenou regulaci – obvykle pokud je panel instalován až dodatečně a stavební práce v podobě úpravy elektroinstalace jsou nežádoucí, nebo dokonce nemožné – je na trhu i upravená varianta těchto panelů, a to ve standardním (typ GR SET) i koupelnovém provedení (GRT SET). Tato varianta má oproti standardním skleněným panelům navíc integrovaný bezdrátový přijímač a přívodní šňůra je opatřena vidlicí. Protože součástí balení je i bezdrátový programovatelný termostat, je možné panel ihned po vybalení, zavěšení na stěnu a zapojení do zásuvky uvést do provozu, bez nutnosti asistence odborné instalační firmy.

V případech, kdy uživatel nechce nebo nemůže zavěsit panel na stěnu – například u prosklených ploch – je možné pomocí chromovaných podpěr postavit panel na podlahu. Panel se jednoduše vloží do výřezu podpěr, které se následně k panelu zafixují pomocí aretačních šroubů. Přesto je při trvalé instalaci (např. právě před prosklenou plochu) vhodné podpěry připevnit k podlaze pomocí vrutů. V případě potřeby a s využitím dodatečně nainstalované vidlice tak lze skleněný sálavý panel využít doslova jako komfortní přenosné topidlo. Mramorové sálavé panely jsou určeny pro vytápění reprezentativních prostor a hal, ale také koupelen nebo běžných obytných místností. Topný panel je proveden z masivní 3cm leštěné mramorové desky, topného elementu, omezovacího termostatu a přívodního kabelu. Panel je určen k pevné instalaci na stěnu s připojením přívodního vodiče do instalační krabice, výběr je možný z několika druhů mramorů. Panely je možné zavěsit na šířku i na výšku, konzoly jsou součástí balení. Provoz topných panelů by měl být ovládán pomocí vhodné regulace.

Sálavý panel na stěně je výhodný zejména v interiérech - teplo předává vyváženě sáláním i klasickou konvekcí.

TEXT: PETER ŠOVČÍK
foto: FENIX JESENÍK

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB.