Rekonstrukce bytu v tradiční pražské zástavbě
Galerie(22)

Rekonstrukce bytu v tradiční pražské zástavbě

Byt na Vinohradech, jehož rekonstrukci v letošním roce dokončilo 0,5 Studio, není rozhodně prvním podobným počinem těchto tvůrců. Pavel Nový a Vít Svoboda mají s podobnými situacemi – byt v tradiční pražské zástavbě a jeho přizpůsobení současným požadavkům – bohaté zkušenosti. Specifikem tohoto projektu je, že vše musí být vidět.

Podle úvodu by se mohlo zdát, že si investoři přáli maximálně transparentní interiér plný skla. Není tomu ale tak! Základní myšlenkou byla ambice, aby původní duch místa zůstal zachován. Proto nedocházelo k razantní změně dispozice, jen pozice kuchyně byla přesunuta a všechny ložnice jsou nyní u fasády směřující do vnitrobloku. Řečí čísel se z prostoru 3+1 stal byt 4+kk a nebylo k tomu ani potřeba výraznějších zásahů.

Množství původních detailů bylo zachováno, jen došlo k jejich sjednocení bílou barvou. Obložky, dveřní křídla, topení i obložení parapetů jsou původní. Parkety jsou sice v celém bytě nové, ale položeny do stromečkového vzoru, který byl pro výstavbu 19. století poměrně typický. Každou chvíli, kdy jsou majitelé doma, vidí, kde bydlí – v jakém domě, v jaké čtvrti. Je to jasně patrné, nic se neskrývá, nic se nemaskuje. Zbytečně nepřichází nová estetika. Vše je vidět.

Architekti takto opravili a oprášili původní atmosféru a na řadu přišlo vše potřebné, co investoři chtěli pro svůj spokojený život. Spojujícím bodem nových vstupů a původních prvků interiéru se stala bílá barva. Obytnému prostoru dominuje velká knihovna rámující vstup do jídelny s kuchyní.

Jejím středem je pak na míru vytvořený stůl. Dřevěnou masivní desku doplňují podnože z ohýbaného kovu, které odpovídají estetice funkcionalistických židlí. Kuchyňská linka je jak jinak než bílá, ta byla zvolena i pro obklady a vestavné skříně v koupelně a nábytek v ložnicích.

Výjimkou je blok vložený do dětského pokoje, ve kterém jsou ukryté nejen úložné prostory, ale hlavně dvě postele pro nejmenší obyvatele domu. Takový hrad musí děti nadchnout, ale nechybí mu určitá nadčasovost a nebude vadit ani až děti vyrostou a budou z nich teenageři nebo studenti.

Zdálo by se to jako opakování, ale neméně bílá je i prostorná vstupní hala. Mohlo by to být považováno za nudné nebo přehnaně minimalistické, ale důvod pro takové barevné „schéma“ je zcela logický. Majitelé vlastní pěknou sbírku fotografií, obrazů, soch a uměleckých předmětů, které mají rádi a pro které chtěli v interiéru to správné místo.

Bílá tedy není barvou hlavní, ale tvoří pozadí pro barevnost, která je různorodá a hlavně si ji sem obyvatelé přinesli sami. Velká plátna visí takřka ve všech místnostech, v temnější hale jsou originály fotografií.

Na podlouhlé komodě v obytné místnosti nalezly své místo sochy. Majitelé vidí to, co mají tak rádi, a vidí to i všichni, kdo do prostoru vstoupí. Ne náhodou je pak většina osvětlení autorským dílem architektů a je navržena přesně pro jednotlivé prostory. Obrázek si tak uděláte rychle, vše je vidět.

Udržet ambici na uzdě a nebýt vidět není jednoduché. Obnovovat původní estetiku a jen mírně vstupovat se svou vlastní vyžaduje kázeň. 0,5 Studio to dokázalo – řemeslo v pravém a dobrém slova smyslu.

 

Text: Tomáš Čech – Architektonická platforma POLYCHROME
Foto: MgA. Peter Fabo