Na počátku byla židle
Galerie(8)

Na počátku byla židle

Lze skloubit design interiérů, nábytku i jeho výrobu? Majitelé firmy Form s tím vším mají bohaté zkušenosti. Cenu Nábytek roku získala firma tři roky po sobě. S jejím zakladatelem, Josefem Bartákem, jsme si povídali o vzniku a směřování firmy, o zahraničních zkušenostech i jejich nábytku a interiérech.

U zrodu Vaší rodinné firmy jste stál Vy. Z čeho vyšel nápad podnikat v tomto oboru?

Začínal jsem podnikat sám, posléze se společníky. A teď já, mí dva synové a moje sestřenice tvoříme rodinnou firmu. Start byl v roce 1990, kdy jsem viděl, že zaměstnání v nábytkářském státním podniku Dřevovýroba Ostrava nemá perspektivu. Zariskoval jsem, a šel na volnou nohu. Začal jsem kreslit návrhy interiérů, ale zároveň to chtěl posunout dál až k výrobě. Viděl jsem tu beznaděj, na jedné straně špičková zahraniční produkce a na druhé naše omezené možnosti a technologická zaostalost.

Proč jste firmu hned od počátku orientoval na konferenční sezení do veřejných prostor?

Ještě v Dřevovýrobě jsem se sám začal zabývat stohovatelnými konferenčními židlemi, které tady u nás tehdy nikdo nevyráběl. A na ty jsem vsadil. Postupně jsem dal dohromady s dalšími kolegy firmu na výrobu atypických interiérů a sedacího nábytku. První zkušební vlaštovka byla moje židle Ergo. Následovala stohovatelná Signum, oceněná později Českým Design Centrem jako vynikající výrobek 2002, s kterou jsme prorazili do světa. Doteď jí bylo vyrobeno asi 50 tisíc kusů.

Multifunkční akustické křeslo a dvoulavice Muschka na pozadí kancelářského setu Princ.

Jak se krystalizovalo směřování a zaměření firmy?

Rozrůstali jsme se a pronájem firemních ­prostor byl drahý. Tak jsme pak koupili jako zemědělský brownfield statek a ten upravili pro naše potřeby. V té době u mne již začal pracovat i můj syn Aleš, který vystudoval ­statiku, ale klima ve firmě se mu nelíbilo. Zařídil si tedy svou firmu Addesign a k němu se připojil i můj nejmladší syn Daniel, který tehdy začal studovat design. Mezitím společníci přicházeli a odcházeli. Nyní se profilujeme nejen originálním designem, technologií lamelování dřeva, ale i špičkovým zpracováním nerezi. Máme i showroom v Praze a druhý přímo v sídle firmy, tedy v Kozmicích u Ostravy.

A kdy se z vás stala rodinná firma?

V podstatě to bylo v důsledku těžké finanční situace a následných potíží mé firmy. Tehdy mi pomohli synové a má sestřenice, za což jsem jim vděčný. Se syny jsme spojili výrobní programy, zastavili soukromý majetek a s pomocí z EU dali dohromady tento areál. Tak jsme přečkali to nejhorší. Od roku 2004, kdy převzali vedení firmy synové, to jde nahoru. Nicméně to, že jsem si v počátku protrpěl své, vytvořil vizi i zaměření firmy, umožnilo synům nezačínat z nuly. V současnosti máme necelých 60 zaměstnanců, a i když ne vždy se daří stejně, tak máme nulovou fluktuaci. Podle mne může být trvale úspěšná jen firma, která uplatňuje korektní partnerské vztahy vně i uvnitř.

Vybavení velkého sálu Domu kultury města Ostravy sedacím nábytkem typu Salla.

Jsou rodinné firmy stabilnější a konkurenceschopnější?

Na to se nedá jednoznačně odpovědět či to zobecnit. Já si myslím, že rodinné firmy, kde všichni chtějí upřímně dobro firmy, jsou tou lepší variantou. Se syny si nekonkuruji, doplňujeme se i hecujeme. Když jsou starosti, tak je neseme společně.

Jak to máte ve firmě strukturováno? Je každý z Vás specializovaný na něco jiného?

Starší syn Aleš má mimořádné nadání na takové ty chytré a rozpohybované modely, které se dají různě rozkládat i kombinovat, např. pohovka Slowfox, nebo Quickstep (cena Nábytek roku 2013) i Muschka a jídelní stůl Elips (patentovaný systém, oceněný v soutěži Dobrý Design 1997). Aleš vede firmu a zároveň je i jednatelem společnosti. Daniel je autorem úspěšné řady sedacího nábytku Fermato či modelu Gingko i spoluautorem Alešových modelů, které se dostaly do sbírek různých galerií. Já se zabývám zejména interiéry.

Nyní se soustřeďujete zejména na novou linii úsporného ergonomického konferenčního sezení. Jaká specifika a vylepšení má z hlediska materiálu, užitnosti, skladnosti atd.?

Jde zejména o stohování, spínání a bezpečnostní parametry židlí. Původní princip spínání do řady byl pouhým zasunutím do sebe. Ještě před rokem byla světově známá pouze čtyři podobná řešení. Určení našeho konferenčního sezení je převážně do kongresových sálů, všechny se samozřejmě dají stohovat na sebe (např. i 20 kusů). Spínání do řady vyhovuje protipožárním předpisům veřejných prostor. K tomu přistupují vlastnosti jako vysoká pevnost a životnost.

Nastohované židle Aure Clip.

Projektujete kromě židlí i jiný sedací nábytek do veřejných prostor?

Máme i modely jako Slowfox – polohovatelná dvojsedačka do kanceláří manažerů, která se dá upravit na rovnou plochu, lůžko, i relaxační polohu s podepřením hlavy či nohou. Ta získala od Asociace českých nábytkářů cenu Nábytek roku 2011. Dále máme křeslo Muschka pro space office, kde se překlopením horního dílu vytvoří soukromý prostor malého budoárku. Projevila o něj na výstavě IMM v Kolíně nad Rýnem zájem renomovaná zahraniční firma. Nabízíme i různé typy kancelářských židlí, konstruovaných dle ergonomických zásad zdravého sezení.

Jakých úspěchů jste dosáhli na evropském trhu?

Vystavovali jsme několikrát v Kolíně nad Rýnem na světovém veletrhu nábytku IMM a ORGATEC. Zájem byl velký, ale v Německu je složité se prosadit, najít dobrého partnera. Nicméně již exportujeme. Realizovali jsme zde i několik privátních a veřejných interiérů. Úspěch jsme v Německu měli při i spoluvývoji návrhu zajímavé skládací třímístné lavice pro koncertní produkce soukromého investora. U lavice lze odejmout opěrák, sklopit podnož a stohovat na sebe. Snažíme se samozřejmě o export také na Slovensko a do Rakouska. Vyrobili jsme prototyp autorské židle slavného světoznámého architekta Daniela Liebeskinda a teď vyčkáváme, zda padne rozhodnutí o výrobě.

Profilujete se na nějaké typy interiérů komerčních prostor?

Tak se to říci nedá, neboť zakázka vychází z poptávky investora. Ale s podobnými opakovanými projekty a jejich úspěšnými realizacemi získává firma větší kredit a zkušenosti, a stává se tak vyhledávanou pro určité typy zakázek. Do poloviny devadesátých let byla éra bank, těch jsme realizovali hodně. Nyní se ve veřejných budovách soustřeďujeme na administrativní interiéry, restaurace, penziony, hotely atd. Právě jsme realizovali vinařství s penziónem na Moravě, interiér zámku Koloděje a dodávku 300 židlí do kongresového sálu Grand hotelu v Tatrách.

TEXT: Jana Středulová
FOTO: Form

Článok bol zverejnený v časopise ASB.