Byt v japonském stylu

13. dubna 2017

Rádi se obklopujeme pěknými či zajímavými věcmi, utváření našeho prostředí ovlivňují také různá učení, zvyklosti či obyčeje rozličných národů, náboženství či zemí. Silný účinek mohou mít styly či vlivy s výraznými určujícími prvky - barvami, vzory, materiály, povrchovými úpravami, složitými či naopak jednoduchými tvary.

Jedním z takových osobitých a svébytných směrů je japonská architektura a design. A přenést tento styl do srdce Evropy a vytvořit interiér s atmosférou ostrovní země na východě, se podařilo architektce Janě Šimánkové z ateliéru Mio architects. Proč právě japonský styl?

Investor se zajímá o východní civilizaci, náboženství, světonázor, architekturu a kupříkladu i zen, takže výchozím zadáním pro rekonstrukci byla východní architektura a design, pohodová atmosféra interiérů, ne příliš moderní, chladná, a ne neosobně dokonalá, ale dokonalá příjemně. To bylo zadání pro nás.

Jaké jsou hlavní rysy japonského stylu?
Prvotní jasně definované byly zvolené materiály – používali jsme vlastně jen dřevo v jednotném odstínu v kombinaci s bílou barvou a dále pouze určité jemné akcenty. Jedním z nich jsou například posuvné dveře, které mají evokovat japonské panely.

V návrhu jsme vycházeli z dispozice samotného bytu. Samozřejmě bylo nezbytné do jeho členění určitým způsobem zasáhnout – bouraly se příčky, aby mohl vzniknout jeden velký obytný prostor, na druhé straně nám zbylo relativně malé místo na ložnici, nicméně to se ukázalo jako výhoda – princip typické japonské architektury se odrazil v řešení postele, která je propojena s podiem a víceméně vyplňuje celou místnost.

Ložnice by měla vyvolávat příjemné pocity, ale nemusí být velká, toto řešení může být tedy východiskem i v případě, že jde o relativně malou místnost. Pódium ji zútulní a sjednotí celkový vzhled.

Vyskytl se při realizaci nějaký problém?
V původním návrhu bylo řešení poněkud odlišné. Ložnice měla být spojená se šatnou, tím pádem by mohla být o něco větší, ale zjistili jsme, že v tomto prostoru vedou komíny, o nichž jsme nevěděli, řešení jsme proto byli nuceni uzpůsobit nové situaci – koupelnu jsme ponechali na původním místě, tedy mezi šatnou a ložnicí, do šatny se tak nedá chodit přímo z ložnice. Ovšem funkčnost bytu to podle mého naštěstí nijak zásadně neovlivnilo.

Najdeme například typické japonské řešení v koupelně?
Koupelna je řešena v zenovém stylu – snažili jsme se vybírat sanitární keramiku s oblými tvary, příjemnou na pohled i omak, která je propojena s motivem říční mozaiky na podlaze. Celek doplňuje ještě polep na stěnách sprchového koutu. Ten je z mého pohledu jakoby navíc, zcela běžně tento dekorační doplněk nepoužíváme.

Za zajímavý – protože jednoduchý a praktický – považuji způsob zabudování odtokového kanálku. Sprchový kout je vyspádovaný od hrany skla ke stěně a kanálek je umístěný v podlaze u zdi, aby jeho instalace byla co nejjednodušší. Nemuseli jsme používat klínky a složité zabudování, které by mohlo v podlaze v těchto místech přinést mnoho problémů.

Jak je řešené osvětlení?
Osvětlení celého prostoru je rozděleno do čtyř zón. Protože jsme v hlavní části nechtěli více snižovat strop instalací podhledů se zápustným osvětlením, použili jsme systém osvětlovacích lišt, který umožňuje nejen osvětlení celé místnosti, ale také směrování jednotlivých světel. Pokud se navíc v průběhu doby ukáže, že je potřeba osvětlení prostoru zvýšit, stačí dokoupit jednotlivá bodová svítidla a na lištu je přidat.

Jako doplňkové osvětlení slouží lustry, které jsme použili jako závěsný osvětlovací zdroj nad jídelním stolem. Ty nám současně evokovaly pro japonskou architekturu dnes určující čisté, hladké linie, to byla taková třešnička na dortu.

Doplňujícím osvětlením jsou vestavná světla v kuchyňské lince, atmosféru pomůže vytvořit nasvětlení místnosti přes chodbu a čtvercovými otvory ve stěně.

Jak jste přistupovali k této nabídce, když vás investor oslovil?
Nemuseli jsme se příliš rozmýšlet, protože zadání bylo příjemné, a nakonec i byt, byť v původním neutěšeném stavu, byl pěkným prostorem. Současně nám investor dal volnou ruku, mohli jsme tedy uplatnit i různá drobná vylepšení či zajímavá řešení k ozvláštnění interiéru. Mezi ně lze počítat například průhledy ve stěně oddělující chodbu a obývací pokoj, ve kterých jsou malé knihovničky.

Ne vždy se podaří klienta přesvědčit o těchto, řekněme bonusech navíc, neobyčejných nebo nezvyklých řešeních, která nemají v interiéru jinou, než víceméně estetickou či dekorativní funkci. Atmosféru bytu výrazně dotvořily nábytek a posuvné dveře na míru, nábytek je laděn do jednoho odstínu dřeva a současně koresponduje svým odstínem i s dřevěnou podlahou.

K bytu navíc přísluší ještě terasa, která umožňuje přenést část aktivit v létě ven – součástí ovšem není pouze pohodlné posezení, jak bývá obvyklé, ale součástí je i zelená zahrada a relaxační část se sprchou a lehátky.