Artdesign v Mikulově

Kdo zavítal během léta do jihomoravského Mikulova, mohl spatřit v prostorách zdejšího zámku výstavu zvláštních objektů – designových předmětů, které jsou něčím na pomezí užitných předmětů a uměleckých děl.

S nápadem vytvořit v Mikulově přehlídku tvorby předních českých designérů přišla dvojice kurátorů Jana Zielinski a Jiří Macek společně s designérem Danielem Pirščem, který v Mikulově žije. „Když jsme pak o tom diskutovali s Petrem Kubínem, ředitelem Regionálního muzea v Mikulově, které sídlí na úžasném zámku tyčícím se nad městem, dostal náš plán konkrétní podobu. Nakonec jsme vymysleli nový festival,“ říká Jana Zielinski. A protože kromě organizování podzimní přehlídky designu Designbloku a vyhlašování cen Czech Grand Design vedou oba kurátoři ještě pražskou galerii Křehký, nese festival stejné jméno, tedy Křehký Mikulov.

Ozvěny Šanghaje
Festival jakožto slavnost designu spojená s hudbou a komentovanými prohlídkami se konal na konci července a v následujících dvou měsících přešel v přehlídku několika samostatných výstav. Jednou z nejzajímavějších byla ta, která reprezentovala český design na EXPO 2010 v Šanghaji.

Jednotlivá díla českých tvůrců byla instalována ve stylizované krajině vytvořené Michalem Němečkem a Janem Froňkem ze studia Olgoj Chorchoj.

Výstavu doplnil film režiséra Tomáše Luňáka, ve kterém se prolíná svět nehmotných iluzí s konkrétními situacemi v reálné krajině. „Požádali jsme deset vybraných tvůrců, aby vytvořili objekt jako ryze osobní reakci na vybraná abstraktní témata tužeb, snů či osobních okamžiků štěstí. Produktoví designéři, módní návrháři, architekti i fotograf tak ve výstavě z vlastních hledisek a pomocí nejrůznějších technik zkoumají ticho, světlo, čas, pohyb, dětství, déšť, let, půdu, nekonečno, obraz a paměť. Výsledkem jejich práce pak nejsou produkty určené pro masovou výrobu, ani sochy, ale osobní záznamy převedené do obyčejných předmětů, které se snaží zachytit zázrak naší existence a možná nám tak pomoci v rozvoji vnímání předmětného světa,“ říká ke vzniku výstavy Archiv zázraků jedna z autorů její koncepce Jana Zielinski.

Kolekce váz Cosmic je zpracováním tématu nekonečno. Vychází z tvarů amfory a skafandru, které se ve vázách prolínají. Jejich průnikem vzniká nečekaný nový svět, ne nepodobný vesmíru, jenž je pro Radima Babáka a Ondřeje Tobolu, kteří společně tvoří Hippos design, tím největším zázrakem.	Kolekce Pirščových váz Buquet je složena z růžových květů.
Součástí zadání studentského projektu Treasure Hunt byla práce se dřevem. Tereza Volná si s ním pohrála brilantně.	Airplane od Daniela Piršče je nástěnný objekt bezmála metrových rozměrů, který vychází z tvarosloví letadla ze série 3D tapet.

Lovci pokladů
Další působivou výstavu připravila Eva Eisler společně se svými studenty z ateliéru K. O. V. na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Výstava nazvaná Treasure Hunt byla na jaře letošního roku uvedena v mnichovské galerii Die Neue Sammlung v prostorách rotundy Pinakothek der Moderne.

„Původní ateliér Kov a šperk jsem pře­jmenovala na K. O. V., tedy zkratku slov koncept – objekt – význam, které lépe vystihují to, co je pro tvorbu důležité. Tedy nikoli omezení materiálem, ale hledání nových cest,“ říká Eva Eisler. Téma, které měli studenti zpracovat, znělo: poklad. „Je pokladem sbírka šperků, nebo vzpomínka? Studenti se tématu zhostili každý svým originálním způsobem,“ dodává designérka. Někteří studenti se proto ve svých dílech vracejí k dětským vzpomínkám, jiní se snaží dát schránce podobu tušeného archetypu, inspirovaného artefakty dávných civilizací či nadčasového, tvarově čistého objektu. Mezi exponáty nacházíme schránky připomínající pověstnou babiččinu truhlu i vzdušné katedrály.

Další výstava prezentovala limitované série designu vytvořeného přímo pro pražskou galerii Křehký. Autory nejnovějších prací jsou nizozemská hvězda Richard Hutten a dále čeští tvůrci Daniel Piršč, Yveta Kroupová a studio Hippos Design.

Samostatnou výstavu připravili také fotograf Salim Issa, fotografující kolekce Křehký, i autor vizuálu Designbloku, designér Ivan Jelínek, který ve své tvorbě využívá vlastní originální techniku zpracování porcelánu bez pomoci forem a následnou kombinací se sklem či stříbřením a zlacením, a Daniel Piršč. Ten představil kolekce váz i nástěnný objekt Airplane, které je patrně největší porcelánovou plastikou z jednoho kusu u nás. Svoji výstavu nazval 1 340 °C ve stínu, tedy podle teploty, při níž se porcelán vypaluje.

Designér Ivan Jelínek zpracovává porcelán vlastní technikou bez pomoci forem. Ten kombinuje se sklem či stříbřením a zlacením, takže jeho tvorba se pohybuje mezi designem a sochařským uměním.	Polévkovou mísu, konvici, vázu a cukřenku z porcelánového jídelního servisu Panathenai s výraznými antickými prvky navrhl pro galerii Křehký Daniel Piršč.
Čtyřvázu Camoufleur, navrženou nizozemským designérem Richardem Huttenem, lze použít jako čtyři samostatné nádoby i jako jednu jedinou. Pohromadě jsou hrou, ve které lze otáčením jednotlivých váz měnit významy vět zakódovaných do vertikálních linií.	Čtyřváza Camoufleur v rozloženém stavu připomíná český kubismus.

(red)

Foto: archiv Profil Media

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB.