Dům v zahradě pana kouzelníka

Dům v zahradě pana kouzelníka

Architekt Jože Plečnik navrhl ve své domovské Lublani vilu zvanou Stadion. Jeho český kolega Otto Rothmayer, se kterým Plečnik spolupracoval na přestavbě Pražského hradu, byl Stadionem natolik nadšen, že zatoužil po prakticky totožném domě. Svůj záměr zrealizoval a koncem dvacátých let postavil v pražském Břevnově domov pro sebe a svou rodinu inspirovaný také středomořskou tradicí.

Největší zásluhu na zachování vily v jejím prakticky původním stavu nese architektův syn Jan Rothmayer. Dům nezabavili komunisté kvůli absenci ústředního topení, a tak v něm Jan žil a dle svých možností budovu spravoval až do roku 2007. Vilu bohužel i přesto sužovaly některé závažné poruchy. Jan vilu nakonec pod podmínkou celkové rekonstrukce a zpřístupnění veřejnosti prodal za odhadní cenu městu Praze.

Kvádr a válec

Asketická podoba vily se omezuje na základní tvary kvádru a válce, který ukrývá točité schodiště. Oproti jejímu slovinskému vzoru je interiér více prosvětlen, exteriér se obešel bez výrazně přesahující střechy. Dům a jeho okolí dodržuje místní regulaci, Rothmayer jej situoval podél uliční čáry v ulici U Páté baterie. Za vilou je ukrytá kouzelně komponovaná zahrada s čtvercovým bazénkem, která posloužila jako zdroj inspirace nejednomu umělci. Například fotograf Josef Sudek zde vytvořil svou slavnou sérii magicky laděných fotografií, kterou nazval Zahrádka pana kouzelníka.

Kvádr a válec v bujné vegetaci

 Kvádr a válec v bujné vegetaci

Otto Rothmayer byl zastánce kvalitních masivních materiálů a dobře promyšlených proporcí. Tyto zásady promítl i do svého vlastního domu. Ve vile najdeme hojně zastoupené dřevo, kámen, mosaz i železo. Barevně je interiér určován především bílou omítkou a přírodními povrchy dřevěných prvků, doplněných odstíny zelené, okrové, červené a smetanové. Architekt si svou práci doslova nosil domů a téměř v každé místnosti je možné najít různorodé vzorky kamene a dalších materiálů, které Rothmayer s Plečnikem používali při přestavbě Pražského hradu.

Čtvercový bazének v zahradě

 Čtvercový bazének v zahradě

Život ve vile

Živoucím srdcem domu, kde se odehrával společný rodinný život, byla prostorná kuchyň. Rothmayer břevnovskou vilu postavil pro sebe a své rodiče, později zde žil se svou ženou a synem. Architektova paní se v poměrně významné míře podílela na návrzích interiérů vily. Božena Rothmayerová Horneková byla textilní výtvarnice a propagátorka moderního životního stylu.

Prostorná kuchyň byla živoucím srdcem domu.

 Prostorná kuchyň byla živoucím srdcem domu.

Navrhla kolekci dámského oblečení založeného na kalhotách a později restaurovala historický textil pro Židovské muzeum v Praze. Architektova vila bývala častým útočištěm tehdejších umělců. Kromě fotografa Josefa Sudka patřili k Rothmayerovým přátelům, a tudíž i častým hostům, sochaři Hana Wichterlová a Bedřich Stefan nebo sklář René Roubíček. Některá z jejich děl jsou ve vile a na její zahradě k vidění dodnes. Rothmayer se v domě často scházel také se svými studenty z UMPRUM.

Architektova pracovna

 Architektova pracovna

Uzdravení domu

Před otevřením vily veřejnosti bylo nejprve potřeba provést její důkladnou rekonstrukci. Zatékalo do konstrukce terasy, kořeny stromů prorůstaly kanalizací, do sklepa se dostala vlhkost. Ideovým základem uzdravení domu ovšem nebyla pouhá oprava nejhorších závad, ale především zachování maxima původních konstrukcí a materiálů. První fázi rekonstrukce měl na starosti architekt Jiří Novák ze SÚRPMO, na jeho práci pak navázali architekti Jan Roháč a Bronislav Stratil, kterým se vilu podařilo přizpůsobit pro účel veřejně přístupné expozice. Přístup autorů k rekonstrukci vily byl natolik citlivý a profesionální, že je zde jen velmi těžko rozpoznatelné, kde končí původní prvky a kde se objevují nové. Ať už jde o historické parkety a na ně navazující nové lišty, či kamennou desku nad vanou v koupelně, která byla vyrobena z podobného mramoru jako dvě původní desky nalezené v zahradě.

Točité schodiště z cihel a železobetonu

 Točité schodiště z cihel a železobetonu

Elektroestetika

Architektův syn Jan byl vyučený strojní zámečník, věnoval se ale také fotografování a pracoval v Českoslo­venské televizi. Své technicko-umělecké nadání promítl například do multimediální místnosti, kterou umístil do jedné z ložnic svého rodného domu. Vytvořil zde sofistikovaný zvukový aparát, který by se dal považovat za předchůdce sterea. Nové technické prvky (některá drobná svítidla či jinou nezbytnou elektroniku) umisťovali autoři rekonstrukce vždy na osu již existujících prvků, protože osovost je jedním z hlavních elementů Rothmayerova domu.

Multimediální místnost a „vintage stereo“

 Multimediální místnost a „vintage stereo“

Architekti dbali i na takové detaily jako výběr odpovídajících prvků elektroinstalace. Zvolili černé vypínače Hager Serie 1930, které vycházejí z designu původních otočných spínačů z první poloviny minulého století. Vilu je možné navštívit po předchozí domluvě. Více informací najdete na webových stránkách Muzea hlavního města Prahy (www.muzeumprahy.cz) v sekci Expozice/Rothmayerova vila.

Vypínače Hager Serie 1930 vycházejí z dobových fotografií původních interiérů.

 Vypínače Hager Serie 1930 vycházejí z dobových fotografií původních interiérů.

Rothmayerova vila

Místo: Praha
Architekt: Otto Rothmayer
Realizace: 1928–1929
Prohlídky: út, čt, so, ne 9–18 h, po předchozí rezervaci

 

TEXT: TEREZA JANIŠOVÁ
FOTO: DAVID RAUB, SHUTTERSTOCK

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB 2/2018.