Joe Colombo: Bonviván a futurista
Talentovaný univerzální designér Joe Colombo, milovník lyžování a rychlých aut, patří k nejslavnějším světovým designérům. Téměř neustále vymýšlel nové projekty a k jeho popularitě nepochybně přispěla i úspěšná spolupráce s tak významnými výrobci nábytku a svítidel, jako jsou Kartell, Zanotta nebo O-luce. Joe Colombo byl svým myšlením o několik desítek let napřed. Jeho návrhy hluboce ovlivnily celé generace designérů a některé jeho průmyslové výrobky se prodávají dodnes. K jeho tvorbě se ještě i dnes vracejí mnozí mladí designéři.
Jeho kariéra designéra nábytku začala na začátku 60. let tvorbou solitérů, pokračovala objekty stále komplexnějšího modulového nábytku a směřovala až k futuristickým řešením s kontaktním zaměřením na funkčnost a flexibilitu.
Jméno Joe Colombo k nám proniklo už v období hluboké totality, když byl přístup k informacím omezen. Odbornou veřejnost doslova šokoval svým vizionářským projektem velkoprostorového bydlení Viziona. To bylo opravdu velmi vzdálené panelákovým interiérům zařízeným sektorovým nábytkem Universal. Po revoluci jeho jméno v záplavě dalších informací zapadlo.
V posledních letech však význam jeho tvorby opět vzrůstá. Tvorba 60. let je dnes velmi zajímavým zdrojem inspirace pro designéry. Mnohé z návrhů Joea Colomba předběhly dobu. Mnohé z nich jsou silným poselstvím, jehož cenu si v plné šíři uvědomujeme možná až dnes. Zůstává k zamyšlení, zda se futuristické myšlenky geniálního tvůrce na začátku třetího tisíciletí naplnily. Jedno je ale jisté: ještě stále jsou inspirující i pro současné designéry.
Joe Colombo velmi pečlivě vnímal příchod nových materiálů a technologií, příkladem může být křeslo Elda (1963) se samonosnou kostrou ze skleněného vlákna potaženou kůží nebo lampy Acrilica (1962) a Alogena (1970), u nichž poprvé použil halogenové osvětlení v bytovém interiéru. Na židli Universale (1965 – 1967) jako první použil plastový výlisek.
Tube Chair (1969) a Multi Chair (1970) už naznačují jeho posedlost myšlenkou modularity. Tube Chair je vytvořena z libovolně kombinovatelných válců s průměrem 49, 40, 30 a 17 cm, spojených kovovými a gumovými sponami umožňujícími okamžitou přestavbu křesla podle potřeby sedící osoby. Válce se mohou vložit do sebe a přenášet v jutovém vaku.
Nejpodivuhodnější jsou však Colombovy realizace futuristických představ o bydlení odpovídajících každodenním potřebám rodiny budoucnosti. To předvedl na posteli Cabriolet Bed (1969) a multifunkčním objektu Rotoliving (1969). Rotoliving obsahuje hodiny, televizi, osvětlení a stereo aparaturu. Podle potřeb lze aktivizovat otočný jídelní stůl nebo nízký konferenční stolek. Opačná strana zařízení funguje jako úložný prostor. Tuto denní jednotku doplňuje noční jednotka – postel Cabriolet Bed. Použitím sklopného baldachýnu se zabezpečuje větší nebo menší míra intimity.
Soubor obou prvků oddělitelný transparentní flexibilní příčkou přinesl v 60. letech minulého století úplně nový názor na bydlení. Tradiční uzavřené místnosti nahradil dynamický velkoprostor umožňující různé využití podle momentálních potřeb rodiny.
Je pochopitelné, že tyto progresivní zařizovací předměty nemohly být v době svého vzniku zařazeny do sériové výroby. Joe Colombo je však používal ve svém milánském bytě na ulici Via Argelati.
Dalším stupněm vizionářského vnímání světa je projekt obytné buňky Viziona 1 (1969), prezentovaný na výstavě Interzum v Kolíně nad Rýnem. Vznikl na základě objednávky firmy Bayer Leverkusen a měl demonstrovat možnosti využití plastů v bytovém interiéru.
Kromě noční jednotky obsahovala buňka i koupelnový modul s vanou, kuchyňskou buňkou a centrální buňku. Celková plocha interiéru byla 14 × 8 m a jeho šokující návrh zaplavil stránky odborných časopisů o designu.
Na podobné bázi samostatně fungujících jednotek reagujících na momentální potřeby obyvatele je založena i Colombova Total Furnishing Unit (1971) – totální nábytková jednotka. K velké škodě designérské veřejnosti se však ani jeden z obou prototypů nezachoval.
Krátký život designéra (Joe Colombo zemřel ve věku 41 let v den svých narozenin) a jeho tvorba se v principu dá rozdělit do čtyř fází: první fáze – období malíře, který vstoupil do skupiny Movimento Nucleare (Nukleární hnutí), druhá fáze – etapa do roku 1965, kdy vznikla převážná většina jeho veřejně známých kreací, třetí fáze – období studia modulového nábytku, které ve čtvrté fázi vyústilo do komplexních návrhů obytných buněk a tzv. totálních monobloků.
Výstavy
Mimochodem, dočasná výstava věnovaná přednímu vizionáři 20. století – talentovanému malíři, designérovi, ale i sportovci a bonvivánovi Joeu Colombovi v Musée des Arts décoratifs, byla jednou z prvních krátkodobých expozic doplňujících stálou výstavu tohoto muzea. I to svědčí o velikosti tvorby tohoto výjimečného designéra.
Joe Colombo 1931 narozen 31. 7. v Miláně 1948 začátek studia na Akademii krásných umění Brera v Miláně 1955 začátek studia architektury na škole Politecnico v Miláně 1951 setkává se s Enricem Bajou a Sergiem Dangelou a vstupuje do hnutí Movimento Nucleare 1952 první společná výstava v milánském klubu Amici della Francia, návrh projektu utopického Nukleárního města 1954 návrh billboardu pro výstavu televizí a výstava keramiky na X. trienále v Miláně 1956 výstavba první budovy v Miláně 1958 po smrti otce přebírá rodinný podnik 1959 svatba a zařizování prvního vlastního bytu Via Tristano Calco v Miláně 1961 odevzdání rodinného podniku a založení vlastního studia vedle ateliéru jeho bratra Gianniho Do roku 1963 převážně architektonické návrhy 1962 lampa Acrilica s bratrem Giannim 1963 křeslo Elda a první náčrty kontejnerového nábytku 1964 VIII. trienále v Miláně: tři ocenění: zlatá medaile za Arcilica a stříbrná za Minikitchen a kontejner Combi center 1965 začátek projektu židle Universale 1966 autorská výstava v San Franciscu a New Yorku 1967 modulový nábytek Additional System, ocenění Compasso d‘Oro za lampu Spider, jako první Evropan na obálce japonského časopisu Japanese Interior Design 1968 první cena Design international Award za svítidlo Coupé, židle Universal, lampa Spider, Coupé a pohár Smoke putují do stálé kolekce amsterdamského muzea Stedelijk Museum, svítidlo Coupé se ocitá v kolekci Museum of Modern Arts v New Yorku, návrh restaurace pro XIV. trienále v Miláně 1969 vzniká Rotoliving a Cabriolet Bed, pařížská výstava „Co je design?“ společně s Eamsem, Tallonem, Eichlerem a Pantonem, křeslo Tube Chair, projekt Viziona 1 navržen pro firmu Bayer a představen na kolínské výstavě Interzum 1969 – 1970 projekt Tube Chair 1970 použití prvků Rotorliving a Cabriolet Bed v druhém vlastním bytě na Via Argelati, lampa Spring putuje do stálé kolekce Museum of Modern Art v New Yorku, cena Design International Award pro lampu Spring 1971 projekt Total Furnishing Unit pro expozici Italy: The New Domestic Landscape v Museum of Modern Art v New Yorku. Dne 31. června Joe Colombo umírá ve věku 41 let. |
Ing. arch. Ludvika Kanická, CSc.
Zdroj: Vitra Design Museum Weil am Rhein a Musée des arts décoratifs, Paříž