Anketa: Městotvornost v praxi
Orazítkujete-li něco heslem „městotvorný“, davy ihned jásají. Co bychom si ale měli pod tímto dnes tak oblíbeným slovem vůbec představit? Názory architektů se zde zajímavým způsobem rozcházejí.
Otázka
Jak se projevuje často skloňovaný výraz městotvornost v praxi? Kde se s ním můžeme setkat „naživo“?
Ferdinand Leffler
zahradní architekt
S výrazem městotvorný efekt se velmi často setkávám v pozitivním kontextu. Je to populární „sexy“ slůvko, které ale pojmenovává velice sympaticky vzrůstající zájem obyvatel a tvůrců města o to, co jim jejich město dokáže přinést. Často se mluví o faktorech, které městotvorné nejsou. Většinou to schytávají auta, tedy městská motorizovaná doprava, která obytnost města sektoruje a krájí, přehrazuje a znemožňuje chodcům a cyklistům přirozený pohyb v ulicích.
Jsem moc rád, že se toto téma dostává do popředí a v několika soutěžích, kterých jsme se v tomto roce účastnili, jsme cítili chuť a zájem všech zúčastněných stran město v tom nejlepším vyznění tvořit, rekonstruovat, plánovat. Rozumný, humánní urbanismus. Města jsou přeci především pro lidi.
Ivana Boulaz
architektka
Městotvorný faktor podstatně ovlivňuje rozvoj i stagnaci města. Může tak činit určitý sektor samostatně nebo se může jednat o spolupůsobení několika sfér. Není proto divu, že se necítíme dobře v obchodních zónách plných supermarketů ovládaných pojmem ,ber‘, který není doplněn o ,dávej‘ prostřednictvím řemesel a služeb.
Konkrétní příklad městotvorného prvku, který přímo působí na rozvoj a fungování města (a bývá aktuální otázkou), je umístění terminálu nádraží. Když si připomeneme zahájení železničního provozu v polovině 19. století, bylo to skutečnou technologickou i sociální revolucí pro veškeré vrstvy obyvatelstva. Trasování tratí a umístění nádraží bylo nejen dokladem inženýrského umu a znalostí, ale také strategického a psychologického přemýšlení.
Tehdejší osvícení radniční a územní představitelé uměli a chtěli trať a nádraží zavést co nejblíže centru osídlení. S rozvojem vysokorychlostních tratí začal ještě více narůstat význam nádražních budov a pozemků lokalizovaných v centrech měst. Ve velké většině měst a obcí je hlavní a nejdůležitější ulicí ta, která vede kolem nádraží či k nádraží. Výrazným příkladem je Švýcarsko.
Nejznámější, nejdražší, nejslavnější a nejrušnější, s obrovskou koncentrací kapitálu v tamních bankách, je Bahnhofstrasse v Curychu. Městotvorné prvky ovlivňují strategický rozvoj města, vnímání sídla jako celku, ale zároveň ho analyzují po částech. Vytváří vhodné či záporné podmínky pro život svých obyvatel.
Jan Obrtlík
architekt
Dnes módní avšak neurčitý výraz „městotvornost“ naznačuje, že určitá budova není jen artefaktem pro sebe, ale nadto se zapojuje do fungování okolí, nejčastěji města, čímž toto okolní město „tvoří“, či lépe řečeno dotváří. Nejednoznačnost věci začíná už významem slova „město“.
Chápeme-li je pouze jako souhrn budov a prostorů mezi nimi, je městotvornost jiným pojmenováním existence budovy na určité parcele a tedy jazykovým pleonasmem. Je-li však pro nás město sítí dynamických vztahů, v nichž budovy jsou „hardwarem“, nejde zdaleka jen o hmotný aspekt situace. Jsme tak blíže proměnlivosti naší dnešní takzvaně informační společnosti.
„Městotvorný“ aspekt je pak takový, který napomáhá rozvoji městských vztahů – pohybu osob, jejich pobytu na určitých místech, ekonomické aktivitě, popřípadě i růstu určité tradice spojené s konkrétním místem. Architektonicky je například budova úřadu městotvorná především množstvím lidí, které přitahuje a dále někam směruje. Její stavební podoba je v tomto ohledu druhotná.
Změní-li takový úřad sídlo, zjišťujeme, že ona městskost, kterou vytvářel, se přesunula také. Architekti by vždy měli pamatovat na rozdíl mezi provozem a jemu sloužící budovou. Nelpět jen na formě, ale snažit se formováním hmotné struktury moderovat samotný provoz, tím přispívat k funkcionalitě budovy uvnitř i ve vztahu k okolí. Předejdou tak nelichotivému okamžiku, kdy život je jinde, a povadlá „městotvornost“ je jen ozvěnou včerejších kroků.
Od partnerů ASB
Archwader
kritik architektury
Městotvornost je pojem, který je v hájemství architektů a kterému člověk mimo profesi nerozumí. Stejná slova jsou například parter, hmota, archetyp a tak dále. Laikovi musíte vysvětlit, že je to slovo s pozitivním základem, užívá se pro hodnocení projektů, norem, staveb nebo plánů, a že popisuje, zda daná věc má, nebo bude mít, pozitivní vliv na město nebo na jeho budoucí rozvoj.
Definice dlouhá jak tejden… Já jsem naživo hlavně na internetu. Takže jestli jsem se s tím někde setkal, tak v bezbřehých diskuzích, kde architekti, aktivisté a další chytráci, jako jsem já, hodnotí metropolitní plán nebo metro. Je to pojem všeobjímající, nespecifický, nadužívaný a časem se vyprázdní.
Přídavné jméno „městotvorný“ můžeme skutečně napasovat téměř na cokoliv. Předpokládám, že městotvorný může být za chvíli semafor, zábradlí nebo popelník. Stačí, když to hezky ozelením, udělám to s wifi a s automatickým výdejem cigaret.
TEXT: TEREZA JANIŠOVÁ
FOTO: ARCHIV RESPONDENTŮ, Dano Veselský
Článek byl uveřejněn v časopisu ASB 6/2016.
