asb-portal.cz - Odborný portál pro profesionály v oblasti stavebnictví
Partneři kategorie

Anketa: Architekt a zdraví?

13.02.2017

Zeptali jsme se čtyř architektů mladší generace na to, jak se jim daří kombinovat povolání s péčí o své vlastní (fyzické i psychické) zdraví. Se svým názorem a několika radami se podělil i Josef Štolfa, lékař a profesor Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Otázka:

Jak si počínat, aby se architektura negativně nepodepsala na architektově zdraví?

Pavel Nalezený
architekt

Pavel Nalezený

Když si člověk zajede koleje, stane se nejspíš dospělým. Zároveň mu to však přinese vyrovnanost v plném vytížení, trochu klidu navíc a především zdraví. Někteří lidé ani nepotřebují dělat žádný sport. Stačí jen navyknout si vstávat v určitý čas a sedět třeba chvíli na posteli. Přijít domů v určitý čas, mít zaběhnuté nevyřčené i vyřčené šťastné rituály. 

Letošní září bylo pro náš ateliér poněkud třeskuté. Takže máme aktuálně dobrý příklad, jak to vypadá bez těchto rituálů. Je důležité si dobré koleje chránit. O víkendech hraju většinou v jednom krkonošském týmu fotbal.  Je tam skvělá parta. A nevyčítají mi, že se přes týden nedostanu na tréninky. 

V Praze je zase výjimečná sešlost čutálistů od výkresů a plakátů, které její zakladatelé dali kdysi jméno Fotbal 1. Vzhledem k její tradici jsme tam vlastně s Radkem pořád ještě noví. Poslední dobou se za klukama o čtvrtcích nedostávám, tak se už těším na naše další soustředění. Moc rád také běhám, kratší i delší tratě.

I když jsme se před nedávnem přestěhovali a do ateliéru dojíždím, snažím se udělat si na běh čas. Z oken se díváme na krásnou vodní plochu, do které se dá kdykoli skočit nebo ji oběhnout.  Zaběhat si jdu třeba až v deset večer. Sport není věc, která se vzdává. Je to jako čistit si zuby. Fascinuje mě surfování, snowboard a box. Surf bych objevoval nejradši, ale uvidím. Nedá se stihnout všechno.

Radek Vaňáč
architekt

Radek Vaňáč

Svůj život vnímám jako absolutní kus času, který mám k dispozici. Musím mít odvahu vybrat si, co je pro mě v životě exkluzivní a co dostane prioritu. Tomu pak svůj čas dám, a očekávám, že zpátky dostanu nějakou radost a duševní užitek. Fyzické a duševní zdraví jsou spojité nádoby. Až když si člověk vybere, co je opravdu důležité, potom teprve může mít zdravý vnitřní řád.

Bez něj asi nemá cenu honit se po hřišti, běhat nebo sportovat, protože nepřijde to hlavní, a sice uvědomění si určité exkluzivity. Beru v úvahu jednak absolutní hodnotu času, hned potom jeho exkluzivitu pro konkrétní činnosti. Někdy se tato exkluzivita ztratí z mířidel a to není dobré. Životní mířidla je třeba soustavně rovnat.

Člověk pak nežije v chaosu. Dobře se to dá popsat na příkladu, když přijdu domů nebo do práce. Neměl bych jen něco žádat a myslet si, že mi všichni něco dluží. Měl bych nejprve něco přinést, přijít s tím, že pro každého něco mám, ať už malou radu nebo čas na hovor. To všechno se mi pak ale prostřednictvím spokojenosti dotyčných lidí oklikou zase vrátí.

Když si jde člověk zahrát fotbal mezi stejné pošuky, jako je sám, uvědomí si, jak moc se navzájem tihle lidé potřebují. Je to „kroužek anonymních architektů-nestíhačů“. Když někdo řekne, že přijde v šest, přijde ve tři čtvrtě na sedm. Ale ostatní mu to odpustí, protože další týden je čeká to samé.

Architektonický fotbal je skoro jako sluneční lázně (kde jen ležíte a máte pohodu), protože odpočívá vaše psyché. Druhou nedílnou částí mého sportovního vyžití je florbal, kde jsem se naučil „vyššímu sarkasmu“ na jakékoli téma.

Klára Štěrbová
architektka

Klára Štěrbová

Teoreticky asi každý tuší, co by měl pro udržení zdraví dělat, ale v praxi (nejen architektonické) to ne vždy vychází podle našich představ. Pro psychickou stránku zdraví jsou důležití klienti, se kterými je spolupráce produktivní a konstruktivní. A také projekty, které člověka někam posunou.

Někdy to prostě neklape a nemá cenu, aby se obě strany trápily. Dostatečné množství spánku ohrožují „nocovky“, které zná téměř každý architekt už ze školy. I v praxi se nějaká sem tam objeví při větších odevzdávkách. Postel a zubní kartáček se v ateliéru hodí.

Co se týče sportu, na ten si čas umím najít, protože je to velký pomocník. Ale sportování může mít různá měřítka. Někdo běhá jako šnek, někdo závodně půlmaratony. Vyplatí se mít v ateliéru sportovního nadšence, který neváhá po práci využít poslední zbytky sil a dohnat to za celý kolektiv.

Já momentálně hledám odpověď na to, jak si počínat na mateřské, abych ve zdraví přežila a užila si to. A abych nezapomněla na zdravou stravu architektů – káva má hodně antioxidantů, takže po téhle stránce můžeme být všichni v klidu…

Beatriz Fernandez Gomez
architektka

Beatriz Fernandez Gomez

V první řadě musíte milovat to, co děláte. Všichni jsme si během studií a na cestě za kariérou zažili jak chvíle dobré, tak i ty špatné. Nicméně pokud jste se svým povoláním spokojení, máte z půlky vyhráno. Architektura se pro vás stane něčím zábavným, zajímavým a kreativním. Díky tomu se celkem přirozeně vyhnete negativním dopadům na vaše zdraví.

Mimo jiné si myslím, že jedna z nejdůležitějších věcí je uvědomovat si svoje limity a netlačit na ně. Čas od času mám tendence trpět migrénami, které z velké části způsobuje stres. Díky častým deadlinům architektura není zrovna procházka růžovou zahradou, proto je důležité si udržovat balanc mezi prací a zábavou, která vám pomáhá držet si od architektury odstup. Občas je obtížné definovat si hranice.

Významným je pro mě stanovení časového plánu, ve kterém si určím, kolik hodin věnuji pouze sobě. Tím se vyhnu nepříjemným dopadům na svůj zdravotní stav. Nejvíce si užívám čas strávený venku (pokud počasí dovolí), procházky a jízdu na kole po městě nebo jednoduše sejít se s přáteli.

V profesi, kde celé dny sedím a zírám do počítače, se snažím nedělat to samé ve svém volném čase. Pokud mi počasí nedovolí jít ven, což je v Kodani poměrně často, vždy si ráda přečtu pěknou knihu, pokecám s kamarády v kavárně nebo zajdu do kina.

Josef Štolfa
lékař

Josef Štolfa

Prvním předpokladem zachování zdraví je dobrá atmosféra a vztahy v týmu architektů. Dobrá parta na pracovišti je základem našeho kladného vztahu k práci. Pak už jsme v podstatě sami, jen se svým PC a úkoly. Máme-li motivaci, máme také inspiraci k tvůrčí činnosti a práce se daří. I přesto po nějakém čase dochází k únavě. Nejen fyzické, ale i duševní.

Je důležité na sobě známky únavy poznat, nemávnout nad nimi rukou a včas jednat. Architekt by měl mít k dispozici prostor, kde je klid, kde může být chvíli sám nebo pouze s několika málo blízkými. Kromě občerstvení lehkou potravinou nebo poslechu správně zvolené hudby se také musíme aktivně zamyslet nad naším pitným režimem.

Několik pro architekty důležitých otázek: Máte správně nastavený monitor svého PC? Horní hrana monitoru by měla být ve výši očí. A co kvalitní křeslo? Jak při práci sedíte? Zkuste si ve zhruba desetiminutových intervalech svoji pozici aktivně uvědomit a měnit ji tak, aby byla správná. Protahujte se a používejte jednoduchá krátká cvičení, která můžete provádět téměř kdykoli a kdekoli.

Podrobněji vás s nimi seznámí váš lékař. V neposlední řadě připomenutí: Neodkládejte nepříjemné činnosti, nenechávejte si práci na zítra. Vše na vás počká, jen toho bude více. Pomyšlení na resty bude s vámi vždy a všude a bude zbytečně zatěžovat vaši mysl, která se bez této tíhy může věnovat příjemnějším činnostem.

TEXT: TEREZA JANIŠOVÁ
FOTO: ARCHIV RESPONDENTŮ

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB 5/2016.

Komentáře

Prepíšte text z obrázku do poľa. Ak nedokážete text rozoznať, kliknite na obrázok.

Další z Jaga Media