Zateplení spodní stavby extrudovaným polystyrenem

Dosáhnout větší úspory energie zateplením spodní stavby je způsob všeobecně velmi náročný, a to vzhledem k existujícímu rozdílu v sortimentu používaných stavebních materiálů suterénních konstrukcí, ve využití suterénních prostorů, a tím i různým vnitřním teplotám. Vycházejíc z přepočtu na modelový rodinný dům se dvěma podlažími a využívaným suterénem můžeme všeobecně předpokládat, že úspora energií tímto způsobem, tedy zateplením suterénních prostorů, se pohybuje v rozmezí 10 až 15 %.

Využití suterénních prostorů se stává stále více populárnějším. Rostoucí ceny staveb i pozemků nutí investory a architekty navrhovat prostory budov, které jsou ve styku se zeminou, jako cenný užitkový obytný prostor. Aby se docílilo příjemné vnitřní pohody, snížení spotřeby energie a zabránilo se kondenzaci, například z důvodu výskytu podzemní vody, musejí se tyto prostory tepelně izolovat.

V zásadě se doporučuje celková vnější tepelná izolace suterénních stěn. Je-li tepelná izolace instalovaná na vnější straně hydroizolace, představuje trvalou ochranu proti mechanickému poškození a teplotním změnám nejen hydroizolace, ale i celé spodní stavby. Není třeba zdůrazňovat, že při přímém styku tepelné izolace a zeminy je potřeba použít nenasákavou tepelnou izolaci, odolnou proti mrazovým cyklům. Desky extrudovaného polystyrenu si díky uzavřené homogenní struktuře buněk udržují svoje izolační charakteristiky v jakémkoli prostředí vystaveném vlhkosti (zemní vlhkost, podzemní voda, tlaková voda) a intenzivnímu mechanickému namáhání.

K docílení dlouhodobé funkčnosti musí izolační materiál splňovat minimální požadavky v souladu s povolením k použití na výstavbu podle EN. Jsou to:

• pevnost v tlaku ≥ 0,30 N/mm²;
• pevnost v tlaku pro dlouhodobé­ zatížení ≥ 0,11 N/mm²;
• nasákavost při dlouhodobém (28 dní) ponoření ≤ 0,2 % obj.;
• nasákavost při dlouhodobé (28 dní) difuzi ≤ 3 % obj.;
• odolnost proti mrazovým cyklům:

• nasákavost po 300 mrazových cyklech ≤ 10 % obj.,
• snížení pevnosti v tlaku po 300 mrazových cyklech ≤ 10 %.

Technologický postup

K lepení desek v případě větší hloubky suterénu než 1,3 m je nejvhodnější použít systémově odzkoušené polyuretanové lepidlo od výrobce extrudovaného polystyrenu nebo asfaltové disperzní lepidlo. Lepení funguje jen jako dočasné upevnění, protože desky jsou přitlačené na stěnu suterénu tlakem zeminy po zásypu. Zemina se nasype do výkopu a zhutní krátce po instalaci tepelné izolace. Desky musí „stát“ na pevné podložce v patě (např. přesah základů), aby měly oporu proti sklouznutí při následném zhutnění zásypu.

Izolační desky lze řezat standardními ručními nástroji (ruční pilka, elektrická pilka nebo odporový drát). Ve výkopech ve vnitřním prostoru můžeme zeminu pažit ocelovými pilotovými stěnami. V důsledku toho zbývá málo prostoru pro tradiční instalaci obvodových izolačních desek. V tom případě se desky extrudovaného polystyrenu s napětím v tlaku 300 kPa nebo ve větších hloubkách s napětím v tlaku 500, resp. 700 kPa (vyžadované vyšším tlakem zeminy) upevní kolíky na pilotovou stěnu, kterou je potřeba před instalací nastříkat betonovou směsí, aby byly izolační desky patřičně utěsněné a bez jakýchkoliv dutin. Dále se osadí svislá výztuž a vnitřní bednění. Mezera se následně vyplní vodotěsným betonem a vytvoří se obvodová stěna suterénu.

Zateplení a geologická voda

V případě vyššího množství vody, například u objektů na svahovitém terénu, můžeme použít speciální tepelnou izolaci z extrudovaného polystyrenu s drážkami překrytými geotextilií, sloužící k přefiltrování vody a jejímu následnému odvedení do drenáže, k čemuž jsou určené pomocné drážky na povrchu desky. Desky mají také obvodovou polodrážku, která brání vzniku tepelných mostů. Kladou se s těsnými spárami a tak, aby geotextilie přesahovala na stranu a dolů. Ve správné poloze směruje svislá šipka na geotextilii nahoru. Vrchní část odvodňovacích drážek musí být u úrovně terénu uzavřena asfaltovým disperzním lepidlem, aby nedošlo k ucpání drážek během zasypávání zeminou.

Izolace stěny suterénu při izolování jen proti zemní vlhkosti 1 – tepelná izolace, 2 – hydroizolace, 3 – zhutněná vrstva, 4 – PE fólie	Izolace stěny suterénu při vyšším množství geologické vody (svahovitý terén), resp. podzemní vody 1 – tepelněizolační a drenážní prvek s vyfrézovanými drážkami a nalepenou filtrační vrstvou, 2 – hydroizolace, 3 – PE fólie, 4 – tepelná izolace, 5 – zhutněná vrstva

Průtok svislého odvodňovacího prvku podle DIN má být 0,3 l/s . m. To je běžný průtok např. pro hloubku založení stavby 3 m. V případě popisovaného speciálního typu desek je průtok více než 1,0 l/s . m v hloubce 3 m. Bez dodatečného výpočtu je tedy lze použít až do hloubky 8,0 m.

Zateplení a tlaková voda

Budovy v lokalitách s výskytem tlakové vody (podzemní voda a průsaková tlaková voda) vyžadují mimořádné použití tepelné izolace. Musí se navrhnout hydroizolační vrstva, resp. obvodové a podlahové konstrukce z vodostavebního betonu tak, aby odolávaly namáhání vznikajícímu působením tlaku vody.
Izolační desky se využívají v prostředí s podzemní vodou na stěny a podlahy až do hloubky 3,5 m v tom případě, jsou-li lepené po celém povrchu na stěnu suterénu a zabezpečené proti vyplavení do doby zasypání zeminou.

Zateplení a agresivní voda

Agresivita vody se definuje jako náchylnost vody reagovat s materiály, které obsahují vápník. V závislosti na chemickém složení vody, obsahu soli ve vodě a pH může agresivní voda rozkládat některé složky cementové malty obsahující vápník (vápno, křemičitany nebo křemičito-hlinitany vápníku). Na desky z extrudovaného polystyrenu nemá agresivní voda negativní vliv. Jiný případ je založení stavby v místě výskytu znečistění ropnými látkami, které izolační desky z extrudovaného polystyrenu poškozují.

Ing. Igor Belička
Foto: Ravago, spol. s r. o.

Autor je technickým konzultantem společnosti Ravago, spol. s r. o.