Stavba roku 2009

Letošnímu předávání cen Stavba roku dominovaly pražské realizace, ačkoli nominace 55 staveb přišly z různých koutů republiky. Předávacím ceremoniálem na pražském Žofíně provázel Marek Eben, který večeru vtiskl odlehčenou atmosféru navzdory tomu, že musel číst téměř telefonní seznam se jmény a tituly oceněných i předávajících.

Soutěž se profiluje jako ocenění stavbám jako celku včetně jejich provedení a stavebních detailů. K převzetí ceny jsou vždy zváni architekti, realizátoři a investoři, což dokládá důležitost všech článků celého procesu pro její zdárné dokončení. Ocenění směřující do rukou investora je především signálem veřejnosti, že kvalitní architektura je věcí prestiže a kulturní úrovně společnosti. Může být i příslibem realizace dalších zajímavých staveb v budoucnu. Ostatní investoři vidí, že kvalita, kvůli které byli nuceni navýšit náklady na realizaci, se jim vrátí ve formě publicity, kterou stavba získá.

Inovativní přístupy
Například  u City Parku Jihlava od ateliéru Kuba & Pilař, o němž jsme psali v minulém čísle ASB. Investor CEI Building v tomto případě akceptoval návrh architektů na pohledovou střechu – ploché zastřešení se zavlažovanou zelení a skrytou vzduchotechnikou. Investice vložené do tohoto návrhu vzrostly samozřejmě více, než je běžné u standardního nákupního centra, nicméně i díky tomuto aspektu získal City Park Jihlava ocenění Stavba roku 2009.

Státní vědecká knihovna v Hradci Králové od ateliéru Projektil s unikátním půdorysem ve tvaru X a na zdejší poměry se stále nezvyklým využitím pohledového betonu v tak velkém rozsahu nebyla místními obyvateli ani zástupci investora přijata právě vřele.

Odborná veřejnost se za ni však celkem jednoznačně postavila už podruhé. Knihovna už získala titul v kategorii Novostavba v letošní Grand Prix Obce architektů, nyní si může připsat také titul Stavba roku. Jak říkal při vyhlašovacím ceremoniálu Marek Eben: s postupujícím časem se mu začínají líbit i budovy, které v mládí nemohl vystát. Nezbývá než věřit, že hradečtí patrioti časem vezmou knihovnu na milost a neustrnou v Gočárově době.

Nápadité využití historie
Další stavbou roku se stala první etapa Classic 7 Business Park v pražských Holešovicích od CMC architects, o níž psalo březnové ASB. Porota zde ocenila proměnu technické stavby bývalého parního mlýna na kanceláře se zřetelem k citlivému a nápaditému využití původních konstrukcí a stavebních detailů.

Architekti uplatnili moderní architektonický jazyk především v návrhu prosklené přístavby s ocelovým skeletem v nároží, která komplex ve tvaru U uzavírá a odkazuje k estetice dnešních administrativních budov. Kanceláře mají díky přiznání historických dřevěných konstrukcí velmi individuální, až studiový charakter.

Zajímavé dispoziční řešení
Porota nezapomněla ani na stavbu pro bydlení, kterých se v současné době staví asi nejvíce. O to těžší je vybírat. Nakonec se přiklonila k volbě bytového domu Na Topolce v Praze od kanceláře Šafer Hájek architekti. U domu s třiceti byty a třemi nebytovými prostory vyzdvihla dispoziční řešení a kvalitu stavebních prací ve všech úrovních. Byty jsou řešeny velmi individuálně; členitost budovy má jak praktické využití, tak přináší efekt rozdrobení hmoty a skrytí její relativní velikosti (obestavěný prostor činí 16 800 m²). Obdobně jako u City Parku Jihlava je budova zanořena do svahu a nevyčnívá příliš nad úroveň okolí.

Význam železnice
Naopak velmi viditelnou je poslední z pětice oceněných realizací – Nové spojení pražského hlavního nádraží, Masarykova nádraží, Libně, Vysočan a Holešovic. Stavba za téměř 8 miliard korun ohromila porotu svým rozsahem a významem pro železniční dopravu, ale zaujalo ji i charakteristické architektonické řešení – to tvoří především „rybí kůstky“ v kruhových stožárech trakčního vedení, žebra oblouků tunelů pod vrchem Vítkov a oblé mostovky s jakoby rozkvétajícími nosnými sloupy. Tuto podobu stavbám Nového spojení vtiskl ateliér Patrika Kotase, stavbu projektoval SUDOP Praha.

Stavby oceněné zvláštními cenami, ale i veškeré přihlášené a nominované lze nalézt na internetových stránkách soutěže www.stavbaroku.cz.

Iva Nachtmannová
Foto: archiv soutěže Stavba roku

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB.