Od hausbótů k vodním vilám

Najít v české kotlině stavby poblíž vody není nemožné. Staré mlýny přestavěné na chalupy, chaty a letní byty u vodáckých řek – určitě by se nějaké příklady našly. Jen málokterá stavba u nás ovšem s vodním živlem aktivně pracuje, snaží se jej co nejvíc vtáhnout do hry. Většina z nich je pouze dům s výhledem na vodu. Pro architekturu, která s vodním živlem pracuje, musíme proto do Nizozemí.

Tato země má pro stavění u vody či na vodě několik zásadních předpokladů. Jedním z nich jsou téměř všudypřítomné kanály, které umožnily dobýt a vysušit území zaplavená mořem. Díky důmyslnému systému přečerpávání fungují kanály jako ochrana před zaplavením, ale tvoří i významný krajinotvorný a urbanistický prvek. Dalším předpokladem jsou ceny nemovitostí. Zejména v atraktivních městech jako Amsterdam, Rotterdam či Haag donedávna stále stoupaly. Mladí Holanďané ovšem potřebují někde bydlet a jen malé procento z nich jeví zájem o bytové domy. Za standard se v Nizozemí považuje vlastní dům. Nemusí být velký, často bývá řadový s miniaturní předzahrádkou. Ale musí to být dům.

Vila z doků
Ve velkých městech se vodní kanály pro bydlení využívají už léta. Dosud šlo o tradiční hausbóty, obytné lodě, jejichž boom nastal v éře hippies v 60. a 70. letech minulého století. Všechno začalo v Amsterdamu. Městská reprezentace tehdy umožnila lidem bydlet ve „vodních ulicích“ bez jakýchkoli poplatků. Hausbótů přibývalo, užívali je především studenti a bohémové. Postupně se rozšířily i do dalších měst a menších obcí, původní čluny s malými kajutami se čím dál víc začaly podobat suchozemským obydlím. Nastala potřeba určité regulace. Mimo jiné také kvůli evropským směrnicím, které upravují čistotu vod. Když reprezentace Amsterdamu přišla v roce 1992 s nařízením, které zpoplatnilo místa na vodě, vyvolala vlnu obrovské nevole.

Opatření se však týkalo jen nově umístěných hausbótů, starousedlíci zůstali ušetřeni. I na ně se ovšem začaly vztahovat normy pro čistotu vod. V případě, že nejsou napojeni na kanalizaci, musejí mít jímku na odpadní vody.

Příklady plovoucích domů jsou v Nizozemí na každém kroku.

V posledních deseti letech už vznikají projekty celých obytných souborů na vodní hladině. Radnice velkých měst se pokoušejí vytěžit každý čtvereční metr pozemku v katastru města. A zájemců o tento typ bydlení přibývá rychleji, než stačí uspokojit nabídka. Náklady na něj jsou totiž jen mírně vyšší než u staveb na pevné zemi. A čím blíž centru města, tím spíš se vyplatí.

Využití vodního živlu v provozu domu dokazují domy architektonické kanceláře architekta Hermanna Hertzbergera. Podle jeho návrhu byla v nizozemském Middelburgu v roce 2002 postavena vodní vila, která využívá výhod lodě, ale přitom poskytuje komfort rozlehlého domu. Je vybavena dvěma kormidly a majitelé mohou s domem otáčet podle toho, jakou část si zrovna přejí orientovat ke slunci. I přes architektonickou odvahu patří spíše k extravagantním výstřelkům. Ponton, vyrobený z monstrózních ocelových trub, je drahý a příliš se neujal.

Za specialisty na navrhování moderních domů a vil na vodní hladině je v Nizozemí považováno Waterstudio. Jeho zakladatel, architekt Koen Olthuis, se stal jakýmsi guru plovoucích domů. A to nejen v holandských podmínkách – služby jeho studia si už objednali i investoři z Dubaje a z ostrova Aruba v Karibském moři.

Koen Olthuis je přesvědčen, že v povodněmi ohrožených zemích nebo v deltách velkých řek je stavění na vodě nejlepším řešením, jak se s povodněmi vypořádat. Zvýšené průtoky řek, které přivádějí do Nizozemí vodu z Německa, Švýcarska a Francie, mu v posledních letech dávají za pravdu.

Čím větší, tím stabilnější
„Technologie stavby plovoucího domu je velice jednoduchá,“ říká Koen Olthuis pro britský Guardian. Dům je položen na dutém betonovém kvádru a připoután k pevným bodům zapuštěným na břehu, přívod vody a elektřiny k domu je veden pružným potrubím. Plovoucí betonový kvádr se využívá jako obytná plocha. Tento typ plovoucího domu se může během přílivu zvednout až o několik metrů. Záleží na výšce sloupů, po kterých kloužou kotevní lana.

V současnosti se realizuje podle návrhu Waterstudia obytný soubor v IJburgu, předměstí Amsterdamu. Loni v listopadu se na své místo stěhovaly první dva z plánovaných 38 domů. Domy jsou stavěny v suchém doku a hotové je přiveze remorkér pro nákladní lodě. Třípodlažní rodinné domy s terasou byly navrhovány v duchu současných trendů. Ve druhém a třetím podlaží jsou prakticky celé prosklené, střídají se zde jemně odlišné barvy skel, které mají zjemnit přísnou geo­metrii objektu. První podlaží, které tvoří zároveň betonový plovák, je zčásti ponořeno ve vodě, ale je rovněž využito pro obytné prostory, a na rozdíl od vyšších podlaží má samozřejmě okna výrazně nižší. Půdorys objektu představuje kvádr o ploše 7 × 10 m, celková užitná plocha domu je 175 m². Obyvatelé vodní vily mají výhled jak na vodní plochu, tak na nábřeží.

Jedna z verzí vodní vily ateliéru Koena Olthuise    Foto: Waterstudio.NL		Výhled na vodní plochy podle odborníků uklidňuje.    Foto: Waterstudio.NL

Protože je Holandsko jedna velká rovina, rozsáhlejší vodní plochy se často rozvlní silným větrem od Atlantiku – anebo jen projíždějícími loděmi. Dům, který způsobuje žaludeční nevolnost, by asi každému nevyhovoval. Architekti se těmto výhradám brání: betonový kvádr prý veškerý pohyb stabilizuje. „Čím větší dům je, tím je stabilnější. Do některých domů, které navrhujeme, můžete klidně zaparkovat auto,“ řekl Koen Olthuis. Nároky na pozemky, sousedící s takovým domem, jsou pak minimální. Tento typ domu pak ovšem nelze umístit v deltách řek nebo tam, kde voda stoupá výš než o dva až tři metry. Částečně se totiž otevírají proudění vody v dutinách pod obytnými prostory. K jinému typu domů z rukopisu Waterstudia lze zase zaparkovat motorový člun.

Vodní projekty
Nizozemská developerská společnost ABC Arkenbouw staví na vodě už patnáct let. Třeba podél umělého ostrova IJburg v Amsterdamu plánuje do roku 2010 postavit na sto plovoucích rodinných domů. Neomezuje se pouze na rezidenční projekty. Staví také kanceláře nebo jachtařské kluby. Rodinné domy staví v krytých docích, pro betonový trup používají běžný beton B40 s tloušťkou stěny 15 cm. Každý dům, který tito developeři postaví, je jedinečný, upravený podle přání zákazníka. Holanďané si totiž potrpí na různorodost, i přestože v požadavcích bývají konzervativní.

Domy podle přání zákazníků z dílny ABC Arkenbouw	Jedna z nejnovějších realizací poblíž města Utrecht	Stěhování domu ze suchých doků

S nápadem obsadit ve velkém vodní plochy v severním Holandsku přišla developerská společnost Ooms Bouwmaatschappij. V amsterdamské čtvrti IJburg postavila na vodě svou realitní kancelář, kde představuje klientům vize pro příští desetiletí. Její ambice směřují až k číslu 500 obytných domů na vodě. Prakticky jde o dřevěné domy s hliníkovou nosnou konstrukcí a betonovým kvádrem s polystyrenovou výplní. Jde o odlišný koncept, který pochází z Kanady – sokl je zde obrácen, je zcela vyplněn a nedá se využít jako obytný prostor. Jeho nevýhodou je menší stabilita. „Odjakživa s vodou bojujeme, ale naše filozofie se nyní začíná měnit: voda přestává být naším nepřítelem a čím dál víc ji využíváme v náš prospěch,“ řekl pro tisk manažer stavební divize nizozemské společnosti Gijsbert van der Woerdt.

Ateliér Waterstudio v současné době připravuje projekt nazvaný Nieuwe Water (Nová voda), který paradoxně půjde proti historické snaze Holanďanů dobývat půdu z moře – výsledek by měl být ovšem pro společnost pozitivní. V oblasti nejníže položených poldrů (uměle vysušených území) mezi Rotterdamem a Haagem by měl vzniknout soubor asi 1 400 obytných domů, z nichž část bude plovoucí a část apartmánových domů bude stát na pilotách. Zároveň bude možné znovu zatopit některé poldry a sníží se tak riziko rozsáhlých záplav a z nich vyplývajících ekonomických škod. Část území zůstane suchými poldry – ty v době dešťů fungují jako houba nasávající vodu. Holanďané zároveň získají atraktivní bydlení v blízkosti měst s větším výběrem pracovních příležitostí.

Každý druhý Holanďan vlastní loď, parkování plavidla u domu je proto velkou výhodou (projekt Nieuwe Water od Waterstudia).		Nejnovější projekt Waterstudia – Nieuwe Water

Je zřejmé, že v našich podmínkách nebude možnost bydlení na vodě stejně otevřená jako v Nizozemí. Kvůli jeho nízké poloze vůči mořské hladině je síť odvodňovacích kanálů nutností. Rybníků v Čechách za poslední dvě staletí spíš ubývalo, přitom jsou prospěšné pro krajinu i pro člověka. Jezera a přehradní nádrže ovšem stále nevyčerpala svůj potenciál, přinejmenším pro rekreační bydlení. Zahušťování velkých měst je zřetelný trend, který se velmi pravděpodobně nezmění ani v příštích desetiletích. Pokud se nebudou bouřit vodohospodáři, možná se tak časem dočkáme i domů na řekách v intravilánu měst.

Iva Nachtmannová
Foto: Waterstudio.NL, Wikipedia Commons, ABC Arkenbouw
Vizualizace: Waterstudio.NL

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB.