I architekti umějí snít

I architekti umějí snít

Pět z nich se na toto téma svěřilo a prozradilo nám, jaké projekty by si jednou přáli přidat na svůj seznam realizací. Někteří z nich spíše než o konkrétním projektu sní o ideálním klientovi, nebo o přetváření idejí do hmoty a materiálu.

Otázka: Máte svůj architektonický sen – vysněný projekt, který byste jednou chtěl realizovat?

Mojmír Ranný

architekt

Spíš než vysněný projekt bych rád našel vysněného investora, který si váží práce architekta, nesnaží se jej ovlivňovat hloupostmi a za naši práci se nebojí zaplatit tak, že se jí můžeme věnovat na sto procent. Pokud by takový investor existoval, je zde pak několik okruhů architektury, kterým bych se rád věnoval: Přímořská vila ve Středomoří, galerie výtvarného umění někde v Evropě, či design kolekce sedacího nábytku pro významnou designérskou firmu.

Pokud bych si ale mohl vybrat, tak bych rád postavil rodinné sídlo v české krajině s nádherným výhledem pro zajímavého klienta. Pro tuto práci bych si ovšem přál absolutní duševní harmonii, dostatek času na přemýšlení, na dokonalé poznání klienta, včetně všech jeho kladných, popřípadě i záporných stránek. Poznání jeho duše, jeho tužeb a koníčků.

Je třeba nastudovat genia loci a zároveň absolutně poznat klienta. Pokud Vás klient nepustí do svého soukromí, nestráví s Vámi dostatek svého času a neotevře se Vám, nemáte šanci mu postavit něco, v čem se dobře žije. Architekt nemá brát zakázku pro někoho, kdo není ochoten jej vpustit do své duše. Co je architektovi platné, že vytvoří skvělé dílo, když v něm nechtějí investoři bydlet ani pobývat? Vysněná architektura je snem. Ale sen bez toho, kdo ho bude užívat, není snem.

Hana Seho
architektka

Mám jen sen o skvělém klientovi, který přijde za mnou a právě jen za mnou s těžkým zadáním. Společně se vydáme „na cestu“ návrhu a realizace, přes všechna úskalí dlouhého procesu půjdeme společně s vzájemným respektem, nadšením a nasazením. Přemůžeme všechna úskalí každodenní reality, jako jsou úředníci, možnosti a schopnosti realizační firmy, úskalí ceny materiálů a detailů (v nichž je podle některých skryt ďábel, dle jiných Bůh), i vlastní limity. Když se někdo spolu s vámi snaží převést vaši ideu do hmoty a materiálu a tím vznikne neopakovatelná atmosféra působící na všechny lidské smysly, to je splněný sen. Nevnímám tedy architektonický sen jako určitou stavbu, ale jako proces, který je úžasně napínavý, je v něm uložena velká energie a spousta emocí, s výsledkem, který dává radost těm, kteří ho mohou „zažít“.

Michal Kristof
architekt

Kdybych měl jmenovat nějaký specifický projekt, napadá mě postavit pavilon na výstavě EXPO, mrakodrap a kostel. Pavilon už máme, takže ještě zbývají minimálně dvě budovy. A ideální by bylo, kdyby každá byla na jiném kontinentě. Cestování a poznávání cizích zemí je něco, co je přidanou hodnotou života architekta, a vždy vám to změní trošku pohled na svět kolem sebe. Samozřejmě kromě těchto tří projektů se snažíme ke každému projektu přistupovat co nejlépe; v každém zadání je možné najít zajímavé téma nebo problém, který se snažíme řešit. Každý realizovaný dům je potom tak trochu kus života a realizovaný sen.

David Kraus
architekt

Mé architektonické sny jsou tři. Prvně spalovna komunálního odpadu, což zní možná nezajímavě, ale pro mne má zvláštní význam, neb to bylo zadání mého diplomu. Ten jsem dělal s velkou vášní a mám na něj krásné vzpomínky. Házím-li ráno pytle s odpadky do kontejnerů, skoro vždy si na to vzpomenu. Spalovna je kapotovaný stroj se sofistikovanou technologií uvnitř, něco mezi mašinou a velrybou pojídající zbytky po nás lidech. Bavilo by mě to a mohl bych srovnávat své tehdejší a dnešní myšlení i způsob práce. Pak obydlí pro nějaké zvíře, třeba žraloka nebo vlka. Fascinuje mě totiž představa klienta, který nemluví lidskou řečí, jeho myšlení je „odjinud“ a neplatí pro něj naše pravidla. A za třetí nějaký landscape. Rád se pohybuji sám v krajině, snažím se s ní komunikovat, pozorovat její tvary, barvy a vůni, vnímat její energii. Běžím-li v lese, cítím se pouze jako jeden z tvorů, kteří jej oživují, na stejné úrovni se sojkami, srnkami a brouky. Je to syrové a jednoduché, mám pocit, že jsem přímo u Zdroje.

David Chmelař
architekt

Mám stále sny a tajná přání, jakou další práci bychom chtěli ještě dělat. Vše, na čem jsme doposud pracovali, bylo vysněné – velké obytné projekty, koncept koncertní síně pro Prahu, exotické bydlení v Karibiku… Od pradávna mám však pocit, že nejvýznamnější zakázkou by bylo vytvořit něco na Pražský hrad. Klidně i jednu kliku, mříž. Nebo alespoň přetřít špatně opravené fasády z nedávného minula. Odstranit zbytečné betonové krajinky z jižních zahrad, dodatečně osazené skleněné zábradlí na křídle Španělského sálu… Říkám cokoliv, ale hlavně za úplně jiného prezidenta!

Text: TEREZA JANIŠOVÁ
Vizualizace: kodaňská spalovna odpadu se sjezdovkou na střeše, BIG