Budoucnost solárních kolektorů

Výběr solárního systému záleží na tom, zda bude sloužit k ohřevu vody nebo pro podporu topení v domě, často bývá také využíván pro ohřev vody v bazénu. Dalšími faktory pro výběr konkrétního zařízení je cena, životnost, nároky na obsluhu, údržbu a možnost recyklace. Pro realizační firmy je důležitá náročnost montáže, systémovost atd.

Solární kolektory mohou být umístěny na fasádě, v zábradlí či plotě, nejčastěji je ale vídáme na střeše. Důvodem je zejména sklon solárních panelů. Optimální sklon kolektoru při využití pro přípravu teplé vody a přitápění s celoročním provozem je asi 45°, čemuž odpovídají právě šikmé střechy. V případě realizace nové střechy se vyplatí využít celý střešní systém, zahrnující jak střešní krytinu a doplňky, tak solární kolektory. Solární kolektor v tomto případě přesně zastoupí tašky ve střešním plášti. Některé firmy nabízejí záruku na samotnou střešní krytinu i na funkčnost celého střešního systému včetně solárních kolektorů a střešních doplňků. Jinou možností jsou samostatně dodávané solární systémy: solární kolektory se umístí nad krytinu, tedy nikoliv místo ní. V takovém případě jsou kolektory připevněny ke speciálním konstrukcím nad krytinou.

Solární kolektor Pracuje tak, že v tzv. absorbéru zachytává teplo a dále je předává teplonosnému médiu. Teplonosná směs, kterou je nejčastěji nemrznoucí směs glykolu a vody, proudí systémem potrubí do zásobníku s vodou, kde přes výměník tepla předává svoji energii. Pokud je teplota v kolektoru vyšší než teplota vody v zásobníku, spustí se pomocí oběhového čerpadla cirkulace teplonosného média. Tím se začne voda v zásobníku ohřívat. Cirkulace teplonosného média by probíhala až do dosažení mezní teploty v zásobníku (zpravidla 90 °C). Pokud by bylo této teploty dosaženo, oběhové čerpadlo by se vypnulo a teplonosné médium by přestalo cirkulovat. Došlo by k tzv. chodu naprázdno, což je stav, kdy na kolektor dopadá sluneční záření, ale teplo není odváděno a v deskovém kolektoru může teplota vzrůst až na nežádoucích 200 °C. Akumulační zásobník by tedy měl být dimenzován tak, aby horní teplotní hranice nebylo dosaženo. Řídicím systémem celé soustavy je regulační jednotka, umístěná například na zdi nebo na bojleru, která vyhodnocuje pomocí teplotních čidel teplotu v kolektoru a v zásobníku a spouští a vypíná oběhové čerpadlo.

Kolektor jako součást střešního systému

Pokud je solární zařízení součástí střešního systému, je situace pro realizační firmu i investora jednodušší – jeho rozměry jsou totiž přizpůsobeny rozměrům střešní krytiny, a tak není třeba řezání tašek. Kolektory prostě nahradí krytinu ve střešním plášti. Montáž je navíc urychlena tím, že se nepoužívá žádné dodatečné oplechování – jsou dodávány s integrovaným oplechováním a osazují se přímo na laťování, na střešní rovinu, která je orientována co nejvíce k jihu. Ze zásady pak mají být kolektory montovány v blízkosti hřebene. Důvodem takového umístění je kratší doba případného zastínění i to, že v oblasti hřebene dříve odtává sníh. Ve volném půdním prostoru se také lépe vede potrubí.

Celkem osm milionů korun příspěvků na ekologičtější vytápění vyčlenilo pro rok 2007 i Hlavní město Praha, z toho tři miliony byly převedeny z loňského roku. Cílem těchto dotací je motivace vlastníků či uživatelů bytů k přeměně původních topných zdrojů, zejména na tuhá paliva, k vyššímu využití obnovitelných zdrojů energií, a tím pádem omezení znečištění ovzduší v hlavním městě. Nejvyšší dotace na solární kolektory činí 4 tisíce Kč za 1 m2, maximálně ale 80 tisíc Kč na jedno zařízení nebo 50 % doložených nákladů.

Kolektor se na střechu zvedá pomocí jeřábu ve vodorovné poloze, před položením na laťování se naklopí do sklonu asi o 10° většího, než je sklon střechy. Před vyzvednutím kolektoru na střechu se připraví mezi stávající laťování dvě upevňovací latě podle montážního návodu. Nejdříve se usadí na spodní upevňovací lať tak, aby se dřevěné latě na zadní stěně kolektoru o lať opřely. Současným prostrčením potrubí se spustí i na horní upevňovací lať. I po položení zůstává kolektor zavěšený na lanech. Nejprve se přišroubuje na spodní upevňovací lať vruty 6 × 125 mm. Poté se přišroubují vruty 6 × 150 mm na horní straně kolektoru. Teprve po přišroubování se zvedací lana odepnou a vyšroubují se závěsná oka. Vruty na spodní hraně kolektoru se zakryjí hliníkovými krytkami, oplechování se připevní příponkami. Orientačně platí, že na jednu osobu by měly připadat 1 až 2 m² plochy kolektoru, objem zásobníku 50 až 100 l na 1 m² plochy kolektoru. Při využití sluneční energie pro přitápění platí, že na 10 m² vytápěné obytné plochy by měly připadat asi 1 až 2 m² plochy kolektoru (nízkoenergetické stavby). Při dimenzování kolektorové plochy solárního systému pro ohřev bazénu se vychází z plochy bazénu, protože ta je rozhodující z hlediska teplotních ztrát. Pro zastřešené bazény se kolektorová plocha dimenzuje zhruba na polovinu plochy bazénu. U nezastřešených bazénů tvoří kolektorová plocha 50 až 100 % plochy bazénu.

Osazení kolektoru SS – střešní sklon, SK – sklon kolektoru – alespoň o 10° větší než střešní sklon	Řez kolektorem 1 – bezpečnostní sklo tl. 4 mm, 2 – vysoce selektivní absorbér, 3 – minerální vlna 50 mm, 4 – dřevěná zadní stěna 8 mm, 5 – oplechování, 6 – lemování, 7 – připojovací potrubí
Horní napojení na krytinu 1 – bezpečnostní sklo tl. 4 mm, 2 – vysoce selektivní absorbér, 3 – minerální vlna 50 mm, 4 – dřevěná zadní stěna 8 mm, 5 – oplechování, 6 – vruty  6 × 150 mm, 7 – hliníkový profil (součástí dodávky), 8 – střešní lať, 9 – kontralať, 10 – pojistná hydroizolace, 11 – krokev, 12 – převlečná matice 3/4“	Spodní napojení 1 – bezpečnostní sklo tl. 4 mm, 2 – vysoce selektivní absorbér, 3 – minerální vlna 50 mm, 4 – dřevěná zadní stěna 8 mm, 5 – vruty 6 × 125, 6 – hliníkový krycí rám, 7 – oplechování, 8 – lemování, 9 – střešní lať, 10 – kontralať, 11 – pojistná hydroizolace, 12 – krokev, 13 – úložná lať na zadní stěně kolektoru 24/48 mm, 14 – spodní montážní lať
	Boční napojení 1 – bezpečnostní sklo tl. 4 mm, 2 – vysoce selektivní absorbér, 3 – minerální vlna 50 mm, 4 – dřevěná zadní stěna 8 mm, 5 – stojatá vodní drážka (84 mm – pro BSK4, 38 mm – pro BSK6, 66 mm – pro BSK8, 95 mm – pro BSK10), 6 – oplechování, 7 – kontralať, 8 – střešní lať, 9 – rám kolektoru 40/75 mm, 10 – pojistná hydroizolace, 11 – krokev

Montáž upevňovacích latí
Poloha pravého kraje oplechování solárního kolektoru se stanovuje odměřením 23 cm doleva od vnější hrany tašky (od vodní drážky), případně 26 cm u tašek Bramac MAX a Bramac Bobrovka. V tomto místě se šňůrováním označí souběžně s vodní drážkou linie, na které bude později uložen pravý okraj oplechování kolektoru. Upevňovací latě musejí být z kvalitního řeziva bez prasklin a suků. Zpravidla se používají latě shodného průřezu jako latě na krytinu. Minimální průřez upevňovacích latí je závislý na sněhové a větrové oblasti, v níž se objekt nachází.

Samostatné kolektory

Mezi solárními systémy dodávanými samostatně (tj. ne v systému se střešní krytinou) jsou např. systémy společností Viessmann a Vaillant. Firma Viessmann nabízí střešní solární systémy Vitosol s plochými nebo trubicovými kolektory. Vaillant umožňuje výběr mezi variantami solárních systémů pro ohřev teplé vody (auroSTEP) a solárními systémy pro ohřev teplé vody a bazénu (Solar Set 1 a 2 exclusiv). Solární kolektory Bramac (BSK) jsou nabízeny samostatně či v tzv. solárních stavebnicích, a to buď pro přípravu teplé vody, nebo pro přípravu teplé vody a přitápění.

Poradenství, dotace, podpora

Pro instalaci solárních kolektorů je možné získat dotaci nebo využít podpor v rámci programů České energetické agentury. Poradenství v souvislosti se získáním těchto dotací je přitom zpravidla součástí nabídky dodavatelů solárních systémů. V letošním roce opět vypsal Státní fond životního prostředí národní program s názvem Investiční podpora environmentálně šetrných způsobů vytápění a ohřevu teplé vody pro byty a rodinné domy pro fyzické osoby, včetně ekologické výroby elektřiny pro vlastní spotřebu. Podpora ze Státního fondu životního prostředí činí na solární systémy pro ohřev vody až 50 % investičních nákladů, maximálně však 50 tisíc Kč.

V případě solárních systémů pro ohřev vody a přitápění pak činí maximální částka 60 tisíc Kč. Žadateli o podporu jsou osoby, které jsou zapsané jako majitelé objektu ve výpisu z katastru nemovitostí. Žádosti se přijímají na příslušném krajském pracovišti Státního fondu životního prostředí dle místa realizace zařízení. Žádosti jsou podávány až po instalaci zařízení a jeho uvedení do trvalého provozu, maximálně však do dvanácti měsíců od uvedení do provozu. U novostaveb lze žádat o podporu do dvanácti měsíců od nabytí právní moci kolaudačního rozhodnu­tí. Více informací lze najít na www.sfzp.cz. Tímto programem není podporována instalace zařízení v objektech určených k individuální rekreaci nebo v průmyslových objektech.

EFEKT 2007 je akční program vyhlášený v loňském roce Ministerstvem průmyslu a obchodu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie v ČR pro rok 2007. Žadateli o podporu z tohoto programu mohou být podnikatelé, ale také obce, kraje, školy, zdravotnická zařízení a další subjekty. Je zaměřen na osvětovou činnost, energetické plánování, investiční akce malého rozsahu a na pilotní projekty. Na obnovitelné a druhotné zdroje energie v letošním roce získají podnikatelé příspěvek až 2 miliony Kč (až 40 % nákladů). Formulář žádosti o podporu lze nalézt na stránkách České energetické agentury, která program zajišťuje a poskytuje žadatelům také poradenské služby. Více informací o programu na www.mpo.cz nebo www.cea.cz.

z podkladů Ing. Ondřeje Neuderta zpracovala Hana Vinšová
Foto: archiv autora

Ondřej Neudert je technickým poradcem na solární kolektory firmy Bramac strešní systémy, spol. s r. o.