asb-portal.cz - Odborný portál pro profesionály v oblasti stavebnictví
Partneři kategorie

Správné umísťování snímačů v technologiích

20.11.2009
Při oživování systémů měření a regulace se technici často setkávají s nesprávně nainstalovanými snímači při měření teploty i jiných veličin. Montážní chyby se v této fázi již těžko odstraňují, a pokud zůstanou v systému bez dalších úprav, mohou mít zásadní vliv na funkci regulačního okruhu. Jaká jsou tedy základní pravidla montáže snímačů?
Všeobecné zásady
Mezi nejzákladnější obecné zásady montáže snímačů patří dodržování pokynů výrobců a projektantů. Jsou-li požadavky projektantů v rozporu s místními podmínkami, je třeba kontaktovat dodavatele. Také si musíme uvědomit, že snímače by neměly vyčnívat do průchozích míst, ani by neměly viset (s výjimkou kulatých teploměrů) v prostoru; zároveň by měly být chráněny před poškozením.

Před každou montáží musíme zvážit:
  • maximální a minimální teplotu okolí (např. u výměníkových stanic a vnějších snímačů),
  • okolní vlhkost či vliv stříkající vody (chladicí věže),
  • otřesy (montáž na VZT jednotky),
  • ochranu proti výbuchu.

Je nevyhnutelné počítat s aktivní délkou snímače, především u snímačů rychlosti vzduchu. Ke každému snímači by měl patřit příslušně označený otvor na kontrolní měření, uzavřený plastovou zátkou. Kabel je třeba přivádět zespodu, aby se do krytu svorkovnice nedostala voda. Zdola se zabezpečí rezervní smyčkou, která umožní nejen vyjímání snímače z příruby nebo nádrže bez odpojování kabelu, ale zabrání i vtékání zkondenzované vlhkosti do svorkovnice. Při montáži snímače na izolované potrubí nebo kanál nelze stlačovat vnější izolaci – je nutné použít odstupňovanou montážní přírubu. Pokud příruba nemá vhodné odstupňování, použijí se distanční trubky.

U skryté montáže do podhledů, pod sádrokarton a podobně je nezbytné zřetelně označit místo montáže a zakreslit ho do dokumentace – vyvarujeme se tak do budoucna problémům. V bezprostřední blízkosti snímače by měl být umístěn štítek s popisem obsahujícím funkci snímače a pozici podle výkresu. Štítek není vhodné upevňovat přímo na snímač, při jeho výměně by mohlo dojít k poškození štítku.

Snímače teploty vody
Snímače teploty mají být ponořeny do média celou aktivní délkou. U potrubí s chladnou a ledovou vodou je třeba zabránit srážení kondenzátu v nádrži – v oblasti izolace je nevyhnutelné prodloužit nádrž trubkou z plastické hmoty a otvor v izolaci důkladně utěsnit (např. voděodolnou lepicí páskou).

Nádrž by se měla montovat ve směru proti toku média (obr. 1a). Při montáži do ohybů musíme dbát na to, aby se nádrž nedotýkala vnitřní stěny potrubí (obr. 1c). Je-li aktivní délka snímače větší než průměr potrubí, nádrž se montuje šikmo nebo do obtoku (obr. 1d, e) – v tom případě musí obtoková trubka zasahovat do hlavní trubky (obr. 2a). Na kritických nebo nejasných místech je vhodné přidat kontrolní nádrž, pozdější vypuštění systému je náročné a téměř nemožné (například v zimě).


Obr. 1: Základní pravidla pro umísťování snímačů teploty vody

Musíme si předem uvědomit i to, že snímač se bude při servisních úkonech vyjímat. Proto je třeba respektovat vzdálenosti (obr. 2b) k překážce, kterou může být rozvaděč, dveře, frekvenční měnič na VZT jednotce, další potrubí apod. Při mísení dvou proudů vody s rozdílnými teplotami by se měla dodržovat dostatečná vzdálenost mezi směšovací jednotkou a snímačem (obr. 2c).

Funkce kabelových a příložných snímačů nezávisí na jejich orientaci, je však nutné zabezpečit důkladný kontakt mezi snímačem a potrubím – u příložných snímačů jde o očištění kontaktní plochy potrubí pilníkem a vyplnění prostoru mezi trubkou a snímačem tepelně vodivou pastou na zlepšení přenosu tepla.


Obr. 2: Při umísťování snímačů se musí počítat i s budoucími servisními úkony; další zásady platí při směšování dvou proudů.

Snímače teploty vzduchu
Kolem trubkových snímačů by měl – i navzdory měřicímu elementu, který je obvykle na konci – obtékat vzduch po celé délce. Tam, kde se předpokládá tvoření vrstev (např. za velkými směšovacími klapkami, ohřívači, chladiči nebo rekuperátory), je třeba vyloučit používání trubkových snímačů, vhodné jsou snímače na měření průměrné hodnoty.

U patronových snímačů s kapilárou je vhodné instalovat svorkovnici výše než kapiláru, aby do svorkovnice nestékala kondenzovaná vlhkost, přičemž patrona by se měla montovat nakloněná směrem dolů (obr. 3a). Kapiláru není nutné ohýbat příliš ostře, poloměr ohybu má být alespoň 50 mm. Prostupy kapiláry stěnami a zdmi je vhodné vždy opatřit průchodovou trubkou a izolací, u průchodu kapiláry plechem vzduchotechnického kanálu je třeba použít gumovou těsnicí průchodku.

Snímače na měření průměrné hodnoty musejí mít celou délku ve vzduchotechnickém potrubí, aktivní délka snímače má být rovnoměrně rozložena po celém průřezu. U jednotek s vodní pračkou vzduchu je vhodné instalovat snímač za lapačem kapek ve směru proudu (obr. 3c).


Obr. 3: Pravidla pro umísťování snímačů teploty vzduchu

Snímače teploty v místnosti
Ideální umístění snímačů pokojové teploty je ve výšce 1,5 m v oblasti pohybu osob (obr. 4a)
a mimo slunečná místa; musíme si dávat pozor na pohyb slunce během dne a na nízký úhel osvícení v zimních měsících. V případě masivních stěn (ocel, kámen, beton) je vhodné použít termoizolační podložku (obr. 4b).

Snímač v místnosti nelze montovat na venkovní stěnu nebo jej umísťovat do výklenku, aby se nebránilo cirkulaci vzduchu. Vliv na měření mají i závěsy, záclony a podobně, vyhýbat bychom se měli též montáži v blízkosti otopných těles, lamp a chladniček. Snímače by se neměly montovat ani na stěnu, kterou prochází komín. Instalační trubky je třeba vždy pořádně utěsnit, protože studený vzduch z podhledu může snímač ochlazovat (obr. 4c).


Obr. 4: Umísťování snímačů pokojové teploty

Snímače venkovní teploty
Místo instalace by měl určovat projekt vzhledem ke světovým stranám – snímač by neměl být vystaven přímému světlu a neměl by se montovat na části fasád s velkou teplotní kapacitou nebo tam, kde se povrch stěny může slunečním zářením rozpálit. Vyhnout se musíme montáži pod převisy střech, protože na těchto místech se může udržovat horký vzduch (obr. 4d). V žádném případě se snímače nemohou umísťovat nad okna! Taktéž je třeba brát ohled na vzduch odváděný vzduchotechnikou, a to především na střechách, kde může točící se vítr zanést odpadní vzduch na nepředpokládaná místa, a tím měření venkovní teploty výrazně ovlivnit.

Snímače vlhkosti
Měření vlhkosti ovlivňuje rychlost proudění vzduchu – základním požadavkem proto je, aby rychlost vzduchu v místě měření nepřesahovala 10 m/s. Tento problém lze řešit například zastíněním snímače děrovaným plechem. Snímače by se však neměly umísťovat ani tam, kde vzduch neproudí, neboť v těchto zónách dochází k přesycení vzduchu (obr. 4e). Při montáži do kanálů s podtlakem může k snímači proudit vzduch zvenčí jeho krytem nebo montážním otvorem, což ovlivňuje měření, proto je v těchto místech nutné zkontrolovat těsnost.

Při zvlhčování vzduchu potřebuje vzduch (na to, aby mohl požadovanou vlhkost přijmout) určitou dráhu, kterou musí respektovat měřicí úsek za zvlhčovačem. Vzdálenost mezi snímačem vlhkosti a zvlhčovačem závisí na změně vlhkosti a rychlosti proudění vzduchu v kanálu a určí ji projektant. Pro pokojové snímače vlhkosti platí podobná pravidla jako pro snímače na měření teploty.

Snímače tlaku

Některé snímače tlaku jsou určeny jen na montáž v určené poloze. Podle možnosti je proto vhodné vybavit přívody manometrů na vodě T-kusy na kontrolní měření. Aby se předešlo jednostrannému zatížení snímače při manipulaci, doporučuje se přívod opatřit uzavíratelným bypassem (obr. 5a). Hrozí-li nebezpečí tvorby kondenzátu, přívody by se měly vést ve spádu 1 : 30 a v nejnižším bodě by měly být opatřeny vypouštěcími kohouty (obr. 5b).


Obr. 5: Hlavní zásady pro umísťování snímačů tlaku

Potrubí se musí chránit před mrazem, není vhodné tvořit na něm smyčky. Měřicí tratě, v nichž proudí vzduch, by neměly být vedeny vnějším prostředím nebo nevytápěnými místnostmi či kanály, protože v těchto případech hrozí zmrazení kondenzátu. Bod, kde se připojuje měřicí sonda, musí být v místě potrubí, kde nedochází k turbulencím. Před tímto bodem by měla být ochranná délka alespoň šest průměrů potrubí (nebo úhlopříček, když jde o potrubí se čtyřúhelníkovým průřezem), za tímto bodem by se měla vzdálenost rovnat alespoň trojnásobku průměru nebo úhlopříčky (obr. 5c). Statické tlaky se měří sondami s nátrubkem, plastové průchodky slouží jen k prostupu trubky stěnou kanálu. Sondu je třeba orientovat rovnoběžně s prouděním (obr. 5d). Pro hadičky do délky 1 m postačuje vnitřní průměr 4 mm, při větších vzdálenostech mezi odběrným místem a snímačem tlaku je lepší použít hadičku s větším průměrem. Přitom platí, že odběrové místo nesmějí ovlivňovat nepravidelnosti potrubí (obr. 5e).

Snímače dalších veličin
Snímači lze dále měřit například vítr či oslnění. Snímače větru je třeba montovat na fasády, které jsou vystaveny hlavním směrům větru, nebo na střechu, přičemž by se nemělo zapomínat na přístupnost pro kontrolu a servis. Při měření oslnění si musíme dávat pozor na možnost zastínění okolními objekty nebo stromy.

Závěr
Uvedená pravidla mohou v některých případech působit na první pohled zbytečně přísně, mají však své opodstatnění. Někdy se však stává, že pro dané podmínky je není možné splnit. V těchto případech, ale i všeobecně, potom základním vodítkem pro správnou montáž (nejen snímačů) zůstává zdravý rozum, technický cit a úcta k práci ostatních dodavatelů.


Z podkladů společnosti Domat Control Systém zpracovala Silvia Friedlová.
Obrázky: Domat

Článek byl uveřejněn v časopisu TZB HAUSTECHNIK.

Komentáře

Prepíšte text z obrázku do poľa. Ak nedokážete text rozoznať, kliknite na obrázok.

Další z Jaga Media