asb-portal.cz - Odborný portál pro profesionály v oblasti stavebnictví
Partneři kategorie

Solární elektrárny a jejich rozvoj

17.10.2008
Vyrábět elektřinu s pomocí solárních kolektorů ve velkém by se donedávna odvážil jen naprostý blázen. Díky dotacím z Evropské unie, vyšším výkupním cenám energie z obnovitelných zdrojů a garanci výkupních tarifů po určitou dobu se možnost stala realitou.

Do doby, než byl schválen přelomový zákon o podpoře výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů (č. 180/2005), fotovoltaické panely instalovali pouze nadšenci pro solární energii z řad jednotlivců. Šlo nanejvýš o několik panelů o výkonu jednotek kilowattů nebo o instalace komerční firmy ve spolupráci s univerzitou a za výzkumným účelem.

První, kdo u nás předvedl výrobu elektřiny na komerční bázi ve větším měřítku, byla firma HiTechSolar z Uherského Hradiště, která v dubnu 2006 na střeše bývalé drůbežárny v Opatově položila panely o výkonu 60 kWp. V červenci pak systém skutečně začal dodávat elektřinu do přenosové soustavy. Nebylo to tím, že by od dubna elektrárna nefungovala, ale problémy s monopolním dodavatelem energie, který administrativními průtahy solární elektřinu do sítě blokoval. Místní distributor má totiž ze zákona povinnost elektřinu z obnovitelných zdrojů vykupovat. Největší „žábou na prameni“ z tohoto pohledu byl ČEZ, konkurenční distributoři jsou podle informací prvních provozovatelů mnohem vstřícnější.

Rok 2007 byl z hlediska instalací fotovoltaiky přelomový. Zdejším komerčním podnikům se podařilo pokořit magickou hranici jednoho megawattu instalovaného výkonu. Nejprve se k této hranici přiblížila firma Korowatt se solárním parkem na svahu u jihočeské vsi Bušanovice na Prachaticku. První etapa projektu Bušanovice I., spuštěná začátkem února loňského roku, poskytovala výkon 600 kWp. Ředitel elektrárny Aleš Korostenský prohlásil, že Bušanovice jsou hlavně díky dřevěné konstrukci, využití vlastního modelovacího softwaru a levně získanému pozemku nejlacinější instalací v celé střední Evropě. Náklady na jeden kilowatt výkonu vyšly na 141 600 Kč. Garantovanou výkupní cenu měl nejdříve po dobu patnácti, letos po dobu dvaceti let. Cenu stanoví každý rok nově Energetický regulační úřad, letos je to 13,46 Kč/kWh.

Nemusím se opalovat
Přesto by se při investici 85 milionů neobešel bez bankovního úvěru. Sehnat banku, která by mu na takový projekt půjčila, nebylo snadné. Aleš Korostenský byl přesvědčen, že hornorakouské banky po možnosti financovat čistý zdroj energie na dohled Temelína rády sáhnou. Omyl. „Jedna z nich si po mnohatýdenním jednání vyžádala potvrzení, že příštích dvacet let bude svítit slunce. Pochopil jsem, že tudy cesta nevede,“ vysvětluje. České banky se do úvěrování také příliš nehrnuly, solární elektrárna jim připadala jako riziková investice. Dokonce i Českomoravská záruční a rozvojová banka, která je uvedena v prováděcích předpisech zákona jako jediná pro garance těmto projektům, odmítla garance poskytnout.

„Zástupci garanční banky problematice nerozuměli v tom základním – pochopení rozdílu mezi infračerveným, tedy tepelným, a světelným zářením. Ale já jsem se nechtěl opalovat, já jsem chtěl vyrábět elektřinu,“ dodal Korostenský. Polykrystalické křemíkové články nepotřebují infračervené paprsky, ty snižují jejich účinnost. Důležité je viditelné světelné spektrum, tzn. zejména přímé, ale i rozptýlené světlo. Nepřekáží jim bílá oblaka na nebi, vadí pouze zatažená obloha.

Aleš Korostenský získal nakonec garance v USA a dotaci téměř třicet milionů korun z Operačního programu Podnikání a inovace, který přerozděluje peníze z Evropské unie. Druhá etapa elektrárny Bušanovice následovala letos v únoru. V současnosti výkon obou etap v součtu dosahuje 1,2 MWp, přičemž u druhé části se už investor musel obejít bez evropské dotace. Ministerstvo průmyslu, které dotace rozděluje, mezitím s nástupem Martina Římana změnilo své priority – solární elektřinu odstavil na okraj zájmu. Přesto je podle údajů Korowattu druhá etapa ještě levnější než první: náklady na 1 kWp výkonu dosahují 116 000 Kč.

Nižší náklady, dlouhá garance
Druhým významným projektem, který přispěl k překonání megawattové hranice ve fotovoltaice, bylo spuštění elektrárny v Ostrožské Lhotě u Uherského Hradiště o výkonu nejprve 700 kWp. O to se postarala loni v srpnu společnost HiTechSolar. Firma má ambice provozovat podobná zařízení nejen na Moravě, ale i v Itálii. Podle jejího projektového manažera Vítězslava Jančíka to není zas tak složité: „Provoz fotovoltaické elektrárny je téměř bezúdržbový, není náročný ani na pracovní síly. Bezpečnost můžeme hlídat i z České republiky pomocí kamer nonstop připojených k internetu.“ Itálie láká firmu především kvůli výrazně vyššímu počtu slunečných hodin za rok. Klíčovým krokem tak bude získat vhodné pozemky.

Chronologicky třetí významnou firmou, která se do podnikání na poli fotovoltaických elektráren pustila, je Energy 21. Za ní stojí nizozemský kapitál, investiční skupina Natland. Nástup byl skutečně raketový. Začátkem letošního roku připojila do sítě solární park o výkonu 900 kWp v Jaroslavicích u Znojma, následovala elektrárna v Hrádku u Znojma o výkonu 1,1 MWp. Ve Vojkovicích u Brna má v srpnu spustit systém o výkonu 0,6 MWp a v Dívčicích v jižních Čechách chystá dosud největší solární park na jednom místě – 2,5 MWp. To vše bez jediné koruny dotací z Unie. Na rozdíl od HitechSolaru i Korowattu má nižší počáteční náklady, využívá totiž solární články z tenkého filmu, které jsou levnější a ve zdejších podmínkách prý účinnější (účinnost je 8 %). Jejich účinnost tolik nesnižuje teplo ani mráz a elektřinu vyrábějí i při silně rozptýleném světle, za oblačného počasí.

Dravá firma hledá další pozemky, připravuje si půdu i na Slovensku, kde ovšem zatím neexistuje příhodná legislativa. „Takřka o každý pozemek v Česku, který je vhodný pro stavbu solární elektrárny, musíme svádět boje se zahraničními firmami, které na něm chtějí stavět také,“ řekl ředitel firmy Gary Mazzotti v rozhovoru pro Lidové noviny. O pozemky se „perou“ se Španěly a Němci. Vhodných pozemků je málo, nejvíce je zájem o jižní Moravu, kde je z Česka nejvíce slunečno. Občas je problém i s odmítavým postojem obyvatel obce. Proto Energy 21 vyjádřila zájem skupovat i rozpracované projekty solárních elektráren, které neuspěly s žádostí o dotace.

Čím to je, že sama o dotace nestojí? S dotací by se vložená investice přece vrátila rychleji? „Věříme, že dokážeme naše projekty úspěšně realizovat za nastavených tržních podmínek (aktuálních výkupních cen) bez dalších dotací. Věříme, že tyto prostředky by byly vhodněji využity jinde, například pro podporu drobných soukromých projektů,“ zní odpověď tiskové mluvčí Energy 21 Zuzany Musilové.

Podmínky pro solární energii asi nezůstanou tak příznivé, jako byly dosud, Energetický regulační úřad se podle neoficiálních informací nechal slyšet, že výkupní cena se od příštího roku sníží o pět procent. Při současné ceně 13,46 Kč/kWh by tedy cena klesla na 12,78Kč/kWh. Reakci úřadu zřejmě vyvolává fakt, že od loňského roku se rapidně snížila cena fotovoltaických panelů. Jejich účinnost přitom roste. Při snížení garantovaných výkupních cen by se ovšem mohlo stát, že se zbrzdí růst podílu obnovitelných zdrojů energie na výrobě a ČR tak nebude schopna splnit závazky ke snižování emisí skleníkových plynů.

Strach o ornou půdu
„Časem počítáme s přesunem našich fotovoltaických projektů ze země na střechy průmyslových objektů,“ naznačil ředitel Energy 21 Mazzotti v květnu. Díky dotované energii ze slunce by konečně mohly najít využití stovky chátrajících zemědělských budov. Bývalá drůbežárna v Opatově je zřejmým důkazem. Manažeři firmy HitechSolar dobře ví, že pozemků není nekonečně mnoho. I proto spuštění elektrárny v Ostrožské Lhotě předcházela mnohá jednání se zastupiteli obce – na nich záleželo, zda budou se záměrem souhlasit. S občany je nutno být zadobře, jinak firmy pozemky nezískají. Solární elektrárny sice netrčí do krajiny jako sloupy větrníků, ale mnozí lidé nevidí rádi, když se zabírá zemědělská půda.

Nutno ovšem říci, že pokud by elektrárna po dvaceti či třiceti letech dosloužila a investor by už neměl zájem panely obměnit, je možné pozemky opět snadno uvést do původního stavu. Aleš Korostenský by dokonce půdu vrátil úrodnější, než když si ji pronajímal. Trávu mezi solárními panely totiž spásá několik k tomu účelu zakoupených ovcí.


Iva Nachtmannová
Foto: autorka

Komentáře

Prepíšte text z obrázku do poľa. Ak nedokážete text rozoznať, kliknite na obrázok.

Další z Jaga Media