Management rizik

Každá průmyslová či obchodní společnost je úzce propojena širokým spektrem interních procesů, které v sobě díky své povaze vždy skrývají určitou míru různorodého rizika. Tato rizika mohou mít velmi negativní dopad pro samotnou společnost, její majetek, zaměstnance, externí zákazníky či klienty. Systematickým snižováním těchto dopadů, identifikací, vyhodnocováním, důkladnou analýzou, ošetřováním a monitorováním rizik se zabývá samostatný obor s názvem management rizik, anglicky risk management.

V poslední době si nelze nevšimnout postupného vývoje managementu rizik a odlišného přístupu k této problematice, neboť stále více společností si uvědomuje hrozby vyplývající z nedostatečného řešení identifikace rizik a věnuje tomuto sektoru čím dál větší prioritu. Společnosti se managementem rizik zabývají v rámci vlastních interních procesů a sdílejí firemní know-how i se svojí klientelou.

Principy popisuje směrnice
Systém managementu rizik, jeho principy a směrnice jsou všeobecně zakotveny v normě ČSN ISO 31000 z roku 2010. Norma popisuje systematický proces identifikace, analýzy a efektivního ošetřování rizik a lze ji aplikovat v jakékoliv organizaci v mnoha oblastech a na mnoha úrovních. Hodnocení rizik je navíc zákonnou povinností každého zaměstnavatele. V rámci facility managementu je potřeba se této problematice hlouběji věnovat prostřednictvím integrovaného řízení společnosti naplňujících požadavky mezinárodních norem ISO 9001, 14001, OHSAS 18001 a ISO/IEC 27001.

Rizika ohrožující chod firmy
Za riziko se považuje v rámci terminologie kombinace pravděpodobnosti (nebo četnosti) výskytu nebezpečné události a jejich následků. Za nebezpečnou událost lze považovat jakoukoliv událost, poruchu, která může způsobit poškození, fyzické zranění, újmu na zdraví lidí, škody na majetku či životním prostředí. Každý pracovní úkon, každá činnost, kterou běžná společnost zajišťuje vlastními výkony svých zaměstnanců či s využitím jakékoliv mechanizace, technologie ve vnitřním či vnějším prostředí, může být riziková. Mimo riziko zdroje pochybení lidského faktoru, např. nedodržení pravidel bezpečnosti ochrany a zdraví při práci a některé další potenciální zdroje rizik, se facility manager primárně zaměřuje na procesní preventivní a prediktivní (diagnostickou) údržbu jednotlivých budov, strojů či podpůrných technologií, zejména v průmyslových závodech, ale i v moderních administrativních centrech.

Průmyslová výroba si žádá větší opatření
Specifika a rozdíly v těchto sférách určitě existují. Výrobní závod zaměřený na potravinářské, strojní, stavební, automobilové či jiné průmyslové odvětví má zajisté zcela odlišné procesy ve srovnání s administrativní budovou plnou kancelářských či nebytových prostor. Výrobní procesy představují daleko větší míru rizik, která reflektují četnější pravděpodobnost vzniku nebezpečných událostí, v tom nejhorším případě i smrtelných pracovních úrazů. I vyspělé průmyslové firmy s českým i zahraničním kapitálem se již v mnohých kauzách přesvědčily o tom, že zavedení systému managementu rizik je nezbytné a dokáže takové organizaci významnou měrou redukovat počet pracovních úrazů vlastních zaměstnanců i ušetřit nemalé finanční prostředky. U administrativních objektů je míra rizika na nižší úrovni, a proto jejich provozovatelé nemusí řešit tak rozměrná opatření k identifikacím a následným analýzám rizik.

Odstraňování následků havárie se společnosti prodraží
Dlouholetou analýzou nákladů spojených se zajištěním řádné preventivní údržby, např. formou revizních činností, profylaktických prohlídek, odborných prohlídek, funkčních zkoušek, kontrol provozuschopnosti, servisních kontrol apod. bylo zjištěno, že tato řešení napříč sektory přináší prokazatelné výhody oproti reaktivnímu řešení. Primární výhody preventivní údržby spočívají v udržování lepší kondice samotných budov i jejich technologií, v prodlužování etapy jejich technické i provozní životnosti. Ve vztahu k managementu rizik je preventivní údržba považována za jednoznačný nástroj pro efektivní snižování rizik. Úkolem facility managera je zpracovávat plány preventivní údržby, analyzovat její nákladovost a porovnávat tyto údaje s četností reaktivních zásahů. Je třeba si uvědomit, že i přes řádnou prevenci nelze zabránit haváriím a poruchám zařízení, ale tyto incidenty je možné díky prevenci řešit mnohem efektivněji a ve svém důsledku i levněji.
–>–>
Prevence se vždy vyplatí
Vzhledem k neustálému pokroku ve vývoji moderní techniky, sofistikovanějšímu řešení projektů výstavby nových budov, výrobních závodů a jejich technologií, zvyšujícímu se prioritnímu zájmu organizací o ochranu a bezpečnost svých zaměstnanců a životní prostředí se preventivní řešení vyplatí v téměř každé organizaci. Ekonomický faktor (při následném odstraňování havárií či při větších opravách na zařízení, které není pravidelně udržováno v době své životnosti i při řešení pracovních úrazů zaměstnanců) úspěšně motivuje většinu organizací ke snižování jakýchkoliv možných rizik ve svých interních procesech a jednou z forem je preventivní údržba zařízení. Diskuse nad jejím zavedením by se pravděpodobně nevyplatila s organizací, které na těchto základních principech ekonomiky nezáleží, či v takových organizacích, kde investice do procesů snižujících rizika preventivní údržbou zařízení bude nákladnější než potenciální četnost vzniku rizika v průběhu životnosti daného zařízení. Existují různá technologická vybavení a zařízení, u nichž je predikována nižší poruchovost a provozní životnost nebo je jejich výměna v případě poruchy finančně zanedbatelná oproti preventivní pravidelné údržbě.

Risk management je nekonečný živý proces
Samotný proces začíná zjišťováním míry rizika, následuje jeho posouzením, důkladnou analýzou, ošetřením a přezkoumáním. Cílem těchto fází procesu řešení jednotlivých rizik je snížení či úplné zabránění jeho vzniku. Za živý proces je označován z důvodu neustálého vzniku nových rizik v souvislosti se změnami technologií, vybavení, výrobních i nevýrobních postupů, personálních změn na straně facility managera i straně klientů. Každý klient využívá navíc různé procesní nástroje a metody, kterými se snaží všechna identifikovaná rizika shrnout do přehledných databází, na trhu existují různé softwarové programy, které usnadňují proces řešení rizik. Je nutné si uvědomit, že rizika vznikají téměř ve všech interních procesech jednotlivých organizací, že jejich množství vyplývá z charakteru činností těchto organizací a v případech, kdy se tyto činnosti jakýmkoliv způsobem prolínají, měly by jednotlivé organizace svá rizika navzájem sdílet. Proces vzájemného předávání rizik mezi organizacemi je samostatnou kapitolou a vydal by na další článek.

Zdeněk Kulhánek
Foto: archiv OKIN Group

Článek vznikl ve spolupráci s Okin Group. Autor je provozní manažer zakázky Philip Morris ČR.

Článek byl uveřejněn v  časopise ASB.