asb-portal.cz - Odborný portál pro profesionály v oblasti stavebnictví
Partneři kategorie

Tepelná čerpadla nejsou jedinou možností

23.07.2009
V poslední době jsou v některých médiích až nekriticky vyzdvihovány výhody tepelných čerpadel (TČ), která svými dotacemi podporuje také Ministerstvo životního prostředí v čele s ministrem Martinem Bursíkem. Vytápění tepelnými čerpadly je v určitém období roku velice levné, ale při teplotách blížících se nule nebo dokonce pod bodem mrazu je ekonomicky daleko méně výhodné než vytápění extra lehkým topným olejem nebo třeba zemním plynem.

Hovoří se o tom, že vstupní investice je sice vyšší než u jiných zdrojů energie, ale vzhledem k ekonomickému provozu se investice v několika málo letech uživatelům navrátí a vyplatí, a to především domácnostem. V mnoha evropských zemích (například v Německu a Rakousku) je vytápění tepelnými čerpadly pouze okrajovou záležitostí a větší podíl domácností i firem vytápí zemním plynem nebo extra lehkým topným olejem.

Tepelné čerpadlo není perpetuum mobile

Dosažená úroveň lidského poznání zatím nezná žádné perpetuum mobile, které by zajistilo výrobu tepelné energie bez primárního zdroje energie, kterým jsou kapalná, plynná a pevná paliva nebo elektřina. Bohužel se někteří ministerští úředníci, výrobci tepelné techniky a v neposlední řadě i méně vzdělaní nadšenci snaží tuzemské spotřebitele oklamat tvrzením, že tepelné čerpadlo je takovým tepelným perpetuum mobile, které vyrobí teplo z vody, vzduchu nebo země. Bez primárního zdroje energie nemohou fungovat ani tepelná čerpadla ani jiné kotle. Oproti ostatním kotlům, které teplo vyrábějí s větší účinností tak, že přímo spalují kapalná, plynná nebo pevná paliva, je u TČ primárním zdrojem energie elektřina. Elektricky poháněný kompresor zajišťuje přeměnu nízkopotenciálního tepla získaného z okolního prostředí na teplo využitelné pro ohřev otopné vody. Průměrné tepelné čerpadlo pracující v ideálních podmínkách na každé vyrobené 3 až 4 kW tepelného výkonu potřebuje přibližně 1 kW elektřiny. V ČR je tato elektřina vyráběna většinou v uhelných nebo jaderných elektrárnách.

V konečném důsledku tedy nejsou tepelná čerpadla tak výrazně ekologická, jak se o nich hovoří, a zdaleka nejsou tak ekonomická. Investice do jejich pořízení, instalace a dalšího servisu je ve většině případů v tuzemských podmínkách, ale i v podmínkách jiných zemí s podobným klimatem, návratná pouze v dlouhodobém horizontu, a to i v případě, že počítáme se státní podporou. Tím samozřejmě nechceme říci, že by spotřebitelé měli TČ zcela zavrhnout. Jde jen o to, aby se při úvahách o volbě vytápění nového rodinného domu nebo při rekonstrukci vytápění stávajícího řídili vlastním rozumem a ekonomickou výhodností zvoleného řešení. Tedy aby se spotřebitelé nenechali zlákat první nabídkou typu „investujte do tepelného čerpadla a topíte zadarmo“, ale aby při výběru z  jednotlivých možností porovnávali více technických řešení vytápění postavených na různých technologiích a primárních zdrojích; tedy kromě tepelného čerpadla například vytápění topným olejem, zemním plynem nebo pevnými palivy. Jen tak si můžou být jisti, že vyberou zařízení, které bude dobře a bez poruch sloužit dlouhý čas, a že investované peníze se jim ještě v době životnosti tohoto zařízení vrátí.


Porovnání nákladů na vytápění pro různé druhy paliva - ilustrativní (výpočet pro domácnost se spotřebou 100 GJ/rok, zdroj: TZB-info)


Fakta o tepelných čerpadlech

• Investice do pořízení TČ je vysoká a je nutno dobře zvážit, zda se vůbec vyplatí. U zařízení vzduch – voda je to částka 250 až 300 tisíc korun, při instalaci zařízení země – voda nebo voda – voda je nutno počítat s investicemi mnohem vyššími, které nezřídka dosáhnou i 500 tisíc korun. Tento fakt je dán skutečností, že k ceně vlastního TČ je nutno uvažovat ještě s investicí do zemního kolektoru nebo vrtu, případně napájecí a vsakovací studny.
• Pozor na zařízení, které prodejci vydávají za TČ, ale ve skutečnosti jde o upravené klimatizační jednotky, které jsou ve srovnání se skutečnými TČ velmi hlučné a mají velkou spotřebu elektrické energie.
•    Venkovní jednotka TČ vzduch – voda je během provozu často poměrně hlučná a před instalací je dobře zvážit, zda trvalý hluk bude snesitelný nejen pro majitele, ale i pro jejich sousedy.
• Při využití samotného TČ je nezbytnou podmínkou, aby ve vytápěném objektu bylo instalováno podlahové topení. Teplota výstupní otopné vody je totiž nízká (většinou 35 °C) a nestačí na vytápění objektu klasickými otopnými tělesy.
• Tepelné čerpadlo má omezenou životnost, slabým článkem je hlavně kompresor. Ve Švédsku, kde mají s TČ dlouhodobou zkušenost, se zjistilo, že kompresor má průměrnou životnost cca 10 až 15 let. Ukázalo se, že výměna kompresoru je natolik technicky a finančně náročná, že naprosto běžnou praxí se stala výměna kompletního TČ. V ČR je zatím velmi málo zařízení, kde by se takový fakt dal ověřit.
• TČ jako primární zdroj energie používá elektřinu, která se v ČR většinou nevyrábí z obnovitelných zdrojů. Proto nemůžeme TČ obecně označit jako obnovitelný zdroj energie.
• Při ekonomické úvaze o investici do TČ je potřeba uvažovat i s neustále rostoucí cenou elektřiny. Jen pro porovnání: cena elektřiny pro TČ je v současnosti cca 2,50 Kč/kWh, cena zemního plynu cca 1,65 Kč/kWh a cena topného oleje cca 1,60 Kč/kWh.
• Je nutné si uvědomit, že s klesající teplotou prostředí, ze kterého TČ odebírá nízkopotenciální teplo, klesá i teplota otopné vody na výstupu z TČ a pro účinné vytopení objektu ji musíme nějakým vhodným způsobem na požadovanou teplotu ohřát. To platí i při použití TČ pro ohřev teplé vody.

Současná formulace programu Zelená úsporám má motivovat majitele k instalaci tepelných čerpadel, kotlů na biomasu a solárně termických kolektorů. Při přípravě se však autoři zaměřili pouze na určité tepelné technologie, které jsou podle jejich názoru ekologické, aniž by zohlednili známý fakt, že i jiné technologie vyrobí teplo efektivně, s nízkou produkcí emisí a prakticky nulovou úrovní tuhých znečišťujících látek. Konkrétně například mohu uvést příklad spalování ušlechtilého, nízkosirného extra lehkého topného oleje. Jde o technologii, která pracuje s účinností až 95 %, je snadno regulovatelná a bez problémů ji lze kombinovat s dalšími zdroji, jako jsou krbová kamna nebo již zmíněné solárně-termické kolektory. Věřím proto, že Ministerstvo svůj postoj přehodnotí a podle slov pana Bursíka „dá rovnou šanci všem efektivním a ekologickým technologiím, které jsou na trhu v ČR běžně dostupné.“


Richard Richtermoc
Autor působí jako jednatel společnosti THERMOIL, s. r. o.

Komentáře

Prepíšte text z obrázku do poľa. Ak nedokážete text rozoznať, kliknite na obrázok.

Další z Jaga Media