Start energetických průkazů budov
Galerie(3)

Start energetických průkazů budov

Partneři sekce:

Od ledna nastala nejen pro architekty a projektanty výrazná změna. Všechny budovy, zkolaudované po 1. lednu 2009, musejí vlastnit tzv. průkaz energetické náročnosti budovy (PENB), který informuje o předpokládané spotřebě energie objektu. Týká se to i energeticky významných rekonstrukcí starých domů o podlahové ploše nad 1 000 m2. Podle názoru některých odborníků způsobí tato povinnost revoluci na trhu nemovitostí. Úsporné budou mít konkurenční výhodu.


Může za to zákon č. 406/2006, který tuto povinnost ukládá. Pokud ji vlastník nemovitosti či investor nesplní, hrozí mu pokuta od 100 000 až po 1 milion Kč. Veřejné budovy navíc budou muset mít tento průkaz vystaven na nápadném dobře viditelném místě. Pozor na záměnu s energetickým štítkem obálky budovy (definovaný normou ČSN 730540-2:2007), který třídí budovy podle průměrného součinitele prostupu tepla Uem! PENB naproti tomu hodnotí celkovou bilanci spotřeby energie v budově. Tedy nejen vytápění, chlazení a větrání, ale i přípravu teplé vody, osvětlení a tzv. pomocné energie (energie pro čerpadla, ventilátory). 

Budovy jsou podle účelu rozděleny do různých kategorií (např. administrativní, hotely, zdravotnická zařízení) a každá kategorie má odlišné limity pro energetickou náročnost. Budovy, které spadnou při výpočtu do kategorie D a nižší, budou z hlediska zákona nevyhovující. Proto je kladen důraz na to, aby si architekti a projektanti spočítali, respektive nechali posoudit svůj projekt autorizovanými energetickými auditory ve fázi návrhu – energetický průkaz musí být součástí projektové dokumentace ke stavebnímu povolení.

Energetických auditorů je v současné době velice málo. Auditorem se může stát kdokoliv, kdo splní zákonné předpoklady: způsobilost k právním úkonům, bezúhonnost a odbornou způsobilost (např. ukončené VŠ vzdělání a tři roky praxe) a složí odborné zkoušky u Ministerstva průmyslu a obchodu. Může jím být tedy i projektant nebo architekt.

Výpočty se mohou lišit

Spočítat potenciální spotřebu lze s využitím různých, k tomuto účelu speciálně vytvořených, výpočetních nástrojů. V ČR jsou zatím tři softwary, které počítají podle prováděcí vyhlášky 148/2007 Sb. První je Národní kalkulační nástroj pro hodnocení energetické náročnosti budov (NKN), který vypracovala skupina na stavební fakultě ČVUT pod vedením profesora Karla Kabeleho. Program vytvořený v aplikaci MS Excel je možné zdarma stáhnout na webových stránkách fakulty, odkazují na něj i stránky ministerstva průmyslu. ČVUT umožňuje zainteresovaným odborníkům absolvovat školicí kurzy pro správné zadání vstupních údajů a vyhodnocení programu NKN pro výpočet energetického průkazu budovy. Program byl několikrát aktualizován, přesto obsahuje jisté odchylky oproti níže uvedeným nástrojům. Například při finálním výpočtu dělí spotřebu celkovou užitnou plochou budovy a nikoli pouze plochou vytápěnou. Při posuzování spotřeby tepla na vytápění je výsledek zkreslený oproti výsledkům z jiných softwarů. Při posouzení celkové energetické náročnosti je však údaj správný, protože i v nevytápěné zóně svítíme nebo v případě podzemních nevytápěných garáží i větráme. Tento fakt ostatní softwary nezohledňují.

Druhým nástrojem je program Energie 2008, který vyvinula česká společnost K-CAD pod vedením docenta Zbyňka Svobody. Tento software je zpoplatněn. Cena je ovšem ve srovnání s financemi, které investor vynaloží na realizaci stavby, zanedbatelná. Program umožňuje při výpočtech rozdělit budovu na několik zón podle účelu. Také v něm lze zohlednit až tři různé zdroje tepla pro vytápění i pro přípravu teplé vody v každé z tepelných zón budovy, přičemž na výběr jsou jak obecné zdroje tepla (kotle, výměníky), tak tepelná čerpadla či kogenerační jednotky. Do energetické bilance budovy je možné zahrnout i ohřev vody v solárních kolektorech a výrobu elektřiny ve fotovoltaických panelech. Mezi výsledky výpočtu lze nalézt nejen měrné spotřeby energie budovy (celkové i dílčí), ale i spotřebu primární energie a emise CO2.

Třetím českým nástrojem je program PENB 1.0.0, který vyvinula společnost Protech. Tento nástroj je také zpoplatněn a přináší výhodu především pro projektanty vytápění, jelikož spolupracuje s ostatními moduly, které firma Protech poskytuje. Výpočetní jádro je shodné s nástrojem NKN, jelikož společnost Protech spolupracovala při jeho tvorbě se stavební fakultou ČVUT. Modul PENB 1.0.0 bude k dispozici pravděpodobně v únoru tohoto roku. Metodický postup pro stanovení energetické náročnosti budovy není závazný, proto je možné použít libovolný software, který je v současnosti na trhu.

Dynamické simulace

Existuje ještě skupina z těchto softwarů, která se odlišuje od výše uvedených. Je to výpočet  s pomocí dynamického modelu. Program na bázi dynamických simulací je nejpřesnější a je možné ho využít nejen pro výpočty konstrukčních parametrů, ale i pro „chování“ budovy během jejího užívání. Dynamické modely umožňují při modelování například vzít v úvahu akumulaci tepla během celého roku včetně různé denní i noční doby, zahrnují polohu budovy včetně stínění stavby okolní zástavbou, v modelu je počítáno i s chováním uživatelů objektu. Dům se dá rozdělit a sledovat energetickou náročnost každého z bytů. „Myslím, že časem se díky energetickým průkazům dočkáme i různých cen bytů v jednom domě na základě jejich energetické spotřeby,“ říká František Macholda, obchodní ředitel poradenské firmy EkoWATT.

Vyhodnocení s pomocí těchto programů je ze všech zmiňovaných finančně nejnáročnější. Proto se v současnosti vyplatí využívat tyto postupy pro velké projekty: pomocí dynamických simulací spotřeby energie bylo dosaženo příznivé energetické bilance například u ČSOB v Praze Radlicích.

„Ideální je pro administrativní budovy, jejichž investorům nebo nájemcům obvykle velmi záleží na komfortu zaměstnanců. Dobré klima v kancelářích pro ně znamená vyšší produktivitu práce,“ říká Petr Kotek, odborný asistent firmy EkoWATT. „Využívají ho také velcí developeři už ve fázi hmotových studií,“ dodává Petr Kotek.

Iva Nachtmannová
Foto: Texaská univerzita v Austinu, EkoWATT

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB.