asb-portal.cz - Odborný portál pro profesionály v oblasti stavebnictví
Partneři kategorie

Průkazem ENB proti globálnímu oteplování

16.03.2009
Ať chceme nebo ne, řada politických rozhodnutí významně ovlivňuje náš život. Průkaz energetické náročnosti budov je jedním z těch, které, ač širší veřejností nepovšimnuto, může výrazně ovlivnit tepelné vlastnosti budov a jejich systémy.

Globální oteplování je fenomén, který se dotýká snad každého. Nejlépe je to vidět na tom, že o něm kde kdo hovoří. Dotklo se nikoli nevýznamně i budov a jejich systémů. Vždyť právě je si mimo jiné vybral Evropský parlament a Rada evropské unie pro boj s globálním oteplováním. Prostředkem pro ovlivňování globálního trhu s energií s cílem ochrany energetických zdrojů, zajištění energetické bezpečnosti a omezení emisí CO2 se stal průkaz energetické náročnosti budov (PENB), který se dnes používá i v České republice.

Mé oblíbené matematické nástroje popisující fyzikální realitu budov a jejich systémů se ocitly v první linii boje za jistější budoucnost. Oštítkujeme si pomocí nich budovy jako ledničky, a kdo si nekoupí Áčko, neví co je šetrnost a nemyslí na své děti. Jenže budova není lednička. A certifikace? Certifikace nemusí vypovídat o skutečném stavu věcí. Jak se říká, historie by mohla vyprávět a bohužel nejen ona: hypoteční krize se přelila do kreditní právě s pomocí certifikovaných, strukturovaných dluhopisů složených z hypotečních dluhů a následky se odváží „certifikovat“ jen málokdo.

Certifikace, která měla chránit investory, je uvedla v omyl a ztráty se vyčíslují dodnes. Bude PENB úspěšnější? Bude mít takový dopad na myšlení investorů, že splní očekávání svých tvůrců? To se neodvážím předvídat. Zaprvé se v marketingových strategiích nevyznám a zadruhé současný stav našeho hodnocení energetické náročnosti budovy (ENB) nereflektuje ambice tvůrců koncepce na evropské úrovni.

Vyhláška 148/2007 Sb.
Vyhláška, kterou se ENB stanovuje a na jejímž základě se PENB vypracovává (vyhláška č. 148/2007 Sb.), je bohužel jen málo použitelná. Zavádí zcela novou terminologii, naznačuje dvě metody bilančního hodnocení, ovšem do poslední chvíle není jasné, která platí, je detailní (uvádí kolik megasekund je v každém měsíci v roce), je futuristická (předvídá vývoj chladivových VRV systémů na velmi dlouho dopředu – počítá s nárůstem chladicího faktoru téměř na desetinásobek oproti současnému stavu), je tajemná (ani s použitím všech odkazů uvedených ve vyhlášce nelze ENB stanovit).

Zcela zásadní však je, že neobsahuje konverzní faktory přepočtu různých typů energie dodávaných do budovy na energii primární nebo emise CO2. Dochází tak k prostému součtu zcela neadekvátních typů energie, například zemního plynu, elektrické energie a biomasy. Takovýto postup je nejen nelogický, ale i v přímém rozporu, alespoň podle mého názoru, s článkem 3 směrnice 2002/91/ES o energetické náročnosti budov, závazným i pro ČR. Proč?

Bez konverzních faktorů postrádá vyhláška smysl. Nepovede ani ke snížení emisí CO2, ani cíleně neovlivňuje trh s energií k dosažení energetické bezpečnosti. Jen sčítá nesourodé typy energie a vytváří nic neříkající a zcela netransparentní hodnotu ENB. V době, kdy našemu předsednictví kralují tři E, z vyhlášky vyplývá, že buď žádnou energetickou koncepci nemáme, nebo nejsme schopni využít nástroj, který představitelé EU považují za jeden z klíčových… To je jen velmi zkrácený výčet toho, o čem se mluví, a který bude, doufejme, brzy uzavřen novelou zmíněné vyhlášky.

Stanovení ENB
Dovolte mi vrátit se v proudu myšlenek o kousek zpět, k budově, která není ledničkou. Pokud se stanovení ENB nemá stát detailní energetickou analýzou s použitím těch nejpokročilejších softwarů (tím není myšlen národní kalkulační nástroj – NKN), což by sice bylo krásné, ale jen stěží realizovatelné, je nutné zvolit kompromis mezi komplexností spojenou s přesností a jednoduchostí spojenou s efektivně vynaloženými náklady. Je však potřeba si uvědomit, že s narůstající jednoduchostí výpočtu narůstá počet stavebnětechnických řešení, která se na PENB nikdy neprojeví, takže z pohledu PENB budou vyhozenou investicí. Nemluvě o narůstající nepřesnosti výpočtu. To lze bezpochyby říci o jakékoli certifikaci založené na bilančním hodnocení, tedy predikci chování systému s použitím matematických modelů.

A co můžeme pro stanovení ENB v současné době použít? Kromě tří softwarů v čele s NKN je tu i soubor evropských norem (vydaných v návaznosti na směrnici 2002/91/ES), předkládající tři možné metody bilančního hodnocení a také postup (EN 15265), kterým by měla být jakákoli národní metodika ověřena.

Pokud je mi známo, tak tvůrci NKN vytvořili vlastní, nezávislou metodu ověření přesnosti jejich výpočtu. Na její přijetí odbornou veřejností si však budeme muset ještě nějaký čas počkat. Do té doby by bylo nejvhodnější držet se EN 15265 a porovnat své výsledky se zbytkem Evropy. Zmíněný soubor norem dále předkládá postupy, na jejichž základě lze vypracovat nutné okrajové podmínky pro bilanční hodnocení. Některé z okrajových podmínek však ani při nejlepší vůli nemáme k dispozici, z tohoto důvodu bych očekával širokou odbornou debatu vyústěnou v dobře zdůvodněný konsenzus. Věřím, že by se tak předešlo stavu, ve kterém je příloha vyhlášky č. 148/2007 Sb., kde jsou k nalezení hodnoty, o nichž není jasné, odkud se vzaly, a jejichž správnost je nejen diskutabilní, ale mnohdy je dokonce evidentní jejich nesprávnost.

Slovo závěrem

Před uveřejněním tohoto článku, jsem měl možnost vidět a vyjádřit se k připravované novele vyhlášky (vyhláška č. 148/2007 Sb.). Jsem velmi rád, že velkou část výše uvedených nedostatků již návrh neobsahuje, konečné znění však ještě nelze předjímat. Přál bych si, aby tento příspěvek přispěl k podle mého názoru podceňované debatě o ENB, která by měla být vedena i mimo okruh odborníků zabývající se energetikou budov.

Domnívám se, že pokud se PENB nemá stát jen další překážkou výstavby a provozu budov, musí být pro investory, kteří ho platí, maximálně atraktivní. Myslím si, že klíčová je věrohodnost ENB, která musí být co nejblíže skutečné potřebě energie budovy. To je údaj, který zajímá každého ekonomicky smýšlejícího člověka.

Dále je podle mě nutné, aby vyhláška umožnila použít různé výpočetní postupy, jejichž volbu by reguloval pouze požadavek předepsané přesnosti výpočtu. Bylo by tak možné zvolit vhodný výpočet pro hodnocenou budovu. Hodnotit malý rodinný dům s jednoduchou otopnou soustavou stejným výpočetním nástrojem jako komplikovaný klimatizovaný objekt je jistě nelogické. Z tohoto důvodu by vyhláška měla obsahovat okrajové podmínky (standardizované užívaní budovy a klimatu), které by použití různých výpočetních nástrojů umožnily.

Doufám, že PENB se stane pro investory podobně atraktivním kritériem, jako jsou již dnes štítky u spotřebičů. Pak by mohl přispět ke snížení provozních nákladů budov, zvýšení energetické bezpečnosti Evropy či v boji proti globálnímu oteplování – podle toho, která z oblastí bude preferována nastavením konverzních faktorů pro přepočet energie.


Ing. Michal Duška
Foto: archiv vydavatelství Jaga Media

Autor působí jako vědecký pracovník na Ústavu techniky prostředí Fakulty strojní ČVUT v Praze.

Komentáře

Prepíšte text z obrázku do poľa. Ak nedokážete text rozoznať, kliknite na obrázok.

Další z Jaga Media