asb-portal.cz - Odborný portál pro profesionály v oblasti stavebnictví
Partneři kategorie

Nová energetická certifikace

22.02.2013
Požadavky na nízkou spotřebu energie se kladou na mnohé výrobky a technologie. Nejnověji k nim přibyly vzduchové filtry, které se budou označovat energetickým štítkem.
 Označování filtrů je novinkou, která projektantům, nákupčím, majitelům či provozovatelům budov významně zjednoduší výběr energeticky efektivního filtru. Přitom o tom, že nejde o málo, svědčí údaj, podle něhož až 70 % z celkových nákladů na vzduchovou filtraci tvoří elektrická energie.

Novinka Euroventu – objektivní klasifikace energetické účinnosti – zařazuje vzduchové filtry do tříd od A po G. Ve třídě A jsou filtry s nejnižší spotřebou energie, ve třídě G s nejvyšší. Klasifikace vychází z nové normy EN 779:2012. Energetický štítek zobrazuje počáteční a minimální účinnost filtru posuzovanou podle této normy, roční spotřebu energie a taktéž průtok vzduchu za hodinu.

Jiná třída, jiné úspory
Zatímco rozdíl mezi cenou filtrů ve třídě A a třídě B je méně než 10 eur, roční kalkulace úspor při používání filtrů třídy A a třídy B ve větších budovách představuje zcela jiné číslo. Nová klasifikace umožňuje propočítat si snadno energetickou efektivnost filtru a zároveň zvážit, zda daný provoz nebo budova potřebuje filtr nejvyšší kvality, nebo jim svými vlastnostmi a nároky na čistotu vzduchu postačí i vzduchový filtr z nižších tříd.

Výpočet a klasifikace
Spotřeba energie vzduchového filtru zobrazená na energetickém štítku je stanovena jako součinnost objemového průtoku, účinnosti ventilátoru, doby provozu a průměrné tlakové ztráty. Postupným zanášením prachem během provozu tlaková ztráta na vzduchový filtr neustále roste. Na základě těchto údajů se energetická náročnost filtru simuluje v laboratoři na období jednoho roku. Výsledná hodnota energetické úrovně se následně používá ke klasifikaci a rozdělení vzduchových filtrů do energetických tříd od A po G (tab. 1). Spotřebu energie za určité časové období lze vypočítat z integrálu průměrné tlakové ztráty podle vzorce

W = qV . Δp . t / η . 1 000



Co je třeba požadovat od dodavatelů filtrů
  • certifikát Euroventu
  • štítky na všech boxech
  • protokol o testu
  • testování výrobků podle normy EN 779: 2012

Všímejte si nových názvů
Nové klasifikaci se budou pravděpodobně přizpůsobovat i názvy filtrů. Společnost Camfil Farr to řeší příponami produktů, které jsou kombinací energetického hodnocení a minimální účinnosti. Například název Hi-Flo XLT7 A50+ říká v příponě A50+, že filtr Hi-Flo je ohodnocen ve třídě A s minimální účinností větší než 50 %.

Nová norma EN 779: 2012
Informace o počáteční a minimální účinnosti, které uvádějí energetické štítky, úzce souvisí s novým standardem filtrace podle EN 779: 2012, který nabyl účinnosti od 1. ledna 2012. Zatímco v podobné normě z roku 2011 se teoreticky mluvilo o termínech jako minimální účinnost filtru, nejnovější standard zavádí tyto pojmy do praxe a reálné výsledky ukazuje už i energetická klasifikace. Nová norma je proto jednou z iniciativ, kterou lídři na trhu se vzduchovými filtry vítají a označují ji za krok k lepšímu vnitřnímu prostředí.

Standard podle normy EN 779: 2012 seřazuje vzduchové filtry podle jejich nejnižší účinnosti – určuje hodnotu minimální účinnosti, pod kterou nesmějí filtry klesnout během celé životnosti. To je především problém laciných elektrostaticky nabitých syntetických filtrů, které se sice pyšní dobrou počáteční účinností, avšak postupně jejich elektrostatický náboj vyprchává a schopnost účinně filtrovat vzduch se prudce zhoršuje.




Norma pomůže, neřeší však vše
Ačkoliv nová norma skutečně přispívá k lepšímu přehledu mezi kvalitními a méně kvalitními výrobky, stále neřeší některé problémy. Navzdory tomu, že díky ní se z trhu vytratí nejhorší filtry, nízkým nastavením účinnosti v nejvyšších třídách může způsobit pokles kvality i mezi lepšími filtry. Například pro částice s velikostí 0,4 μm má filtr Camfil Farr Hi-Flo XLT7 (z třídy F7) hodnotu minimální účinnosti 56 %, norma však pro filtry ve třídě F7 vyžaduje jen 35 %. Některé výrobce tak budou tyto rozdíly pravděpodobně lákat vydat se cestou snižování kvality a účinnosti svých filtrů. Mohlo by to mít za následek přibližně čtyřicetiprocentní zhoršení kvality ovzduší.
Reálnost této hrozby podtrhuje fakt, že podle průzkumu se ve velké části veřejných budov v Evropě používají filtry třídy F7 s minimální účinností 5 až 10 %. Tedy až 95 % znečišťujících látek proniká zvenčí i do budov a znečišťuje vnitřní prostředí.

Podobnému stavu se dá předejít precizním výběrem filtrů a zvažováním nákladů nejen při nákupu filtrů, ale i během jejich celého životního cyklu. Je třeba se proto zajímat u dodavatelů, jak testují filtry, zda mají nejnovější certifikáty, jestli znají normu EN 779: 2012 a zda podle ní i testují své výrobky. Kvalita ovzduší ve vnitřních prostorách, kde lidé tráví 80 až 90 % svého času, je silnou motivací na výběr nejlepších řešení.

Ing. Imrich Meszároš
Obrázky: Camfil Farr

Autor působí jako ředitel slovenské pobočky firmy Camfil Farr.

Článek byl uveřejněn v časopisu TZB HAUSTECHNIK.

Komentáře

Prepíšte text z obrázku do poľa. Ak nedokážete text rozoznať, kliknite na obrázok.

Další z Jaga Media