asb-portal.cz - Odborný portál pro profesionály v oblasti stavebnictví
Partneři kategorie

Kosmetické změny programu Zelená úsporám nemohou zabránit jeho totálnímu zhroucení

30.09.2009
Přinášíme reakce na článek Kosmetické změny programu Zelená úsporám nemohou zabránit jeho totálnímu zhroucení od JUDr. Ing. Mgr. Petra Měchury.

Stanovisko Cechu pro zateplování budov v ČR
Ing. Milan Machatka, CSc.
(předseda představenstva Cechu pro zateplování budov v ČR)

Autor článku pan Měchura předkládá ve svém článku tvrzení, která jsou nepřesná nebo neodpovídají skutečnosti v oblasti zateplování. Zateplování budov je opatřením, které se v Evropě uplatňuje nepřetržitě více než 30 let. Množství provedeného zateplení neklesá ani v zemích, kde se realizuje již od roku 1975. V průběhu této doby nikdy nedošlo – na základě praktických zkušeností – k jeho zpochybnění z důvodu délky finanční návratnosti. O jeho výhodnosti svědčí i tuzemské výsledky v oblasti úspor energie zateplením – investice jsou spláceny často jen dosahovanými úsporami a není výjimkou úspora vyšší než 50 procent.

Existují zajisté účinnější opatření, ale bez dlouhodobého ověření v tak velkém měřítku jako zateplení, tedy bez patřičné jistoty dlouhodobého efektu. O tom, že zateplování objektů je žádoucí a opodstatněné, svědčí i skutečnost, že v poslední době bylo v České republice realizováno stále více zateplení i bez státních dotací.
Nemohu souhlasit s tvrzením týkajícím se nedostatku materiálu – stavebních firem i materiálu pro zateplení je v Česku dostatek, dokonce přebytek. Otázka kvalitativní úrovně českého stavebnictví není věcí vyhlášeného programu. Případné těžkosti s kvalitou se budou projevovat i u jiných opatření než při zateplování. Co se týká pomalého čerpání prostředků, je třeba vzít v úvahu, že finanční prostředky pro podporu v rámci programu není nutné vyčerpat v letošním roce.

Panelové budovy jsou zatepleny zatím jen přibližně ze 30 procent. Životnost je doba, po kterou stavba plní základní požadavky. Panelové objekty, případně opravené panelové objekty, tuto podmínku splňují. Občasné demolice panelových budov v Německu probíhají ze zcela jiných pohnutek, než je otázka životnosti.
Konstatování, že nelze vždy splnit podmínky programu realizací jen jednoho opatření, je všeobecně známé. Na rozdíl od dřívějšího znění programu je však posun k mírnějším podmínkám více než patrný. Vyslovení závěrů v článku na základě tvrzení, která jsou nepřesná nebo neodpovídají skutečnosti, zákonitě nabádá k jejich zpochybnění.

Stanovisko Ministerstva životního prostředí ČR
Mgr. Petr Holub
(ředitel odboru udržitelné energetiky a dopravy na Ministerstvu životního prostředí ČR)

Dovoluji si reagovat na článek pana Měchury. Na úvod doporučuji čtenářům, aby se o podmínkách programu Zelená úsporám informovali na oficiálních stránkách programu www.zelenausporam.cz. Autor totiž i základní fakta podává zkresleně. Například není pravda, že program nepodporuje krby a kamna s teplovodní vložkou sloužící jako hlavní zdroj vytápění. On je podporuje, nicméně i tato zařízení musejí dosáhnout stejných účinnostních a emisních parametrů jako kotle. Ostatně při úpravě podmínek programu jednalo Ministerstvo životního prostředí s Cechem kamnářů České republiky a přijalo v podstatě všechny jeho připomínky.

V podmínkách programu není řečeno, že na dosažení 20procentního snížení měrné roční potřeby tepla na vytápění stačí pouze vyměnit okna či zateplit jednu stěnu a střechu – od pojmu počet opatření jsme úplně upustili. To, jak vlastník domu dostojí tomuto požadavku, se bude plně odvíjet od konkrétního domu a konkrétní situace. Lidé si tak sami vyberou smysluplná (a třeba i nejlevnější) opatření. Podmínkou však je, že opatření, která vedou k 20procentní úspoře (respektive k úspoře 30 procent u vyšší sazby dotace), musejí být provedena kvalitně, musejí tedy splňovat doporučenou hodnotu prostupu tepla (U) podle příslušné normy.

Má druhá poznámka směřuje k formě článku. Ten je plný neúplných a nezdůvodněných tvrzení. Například věta „program pro novostavby sice nepodporuje kotle bez akumulační nádrže, ale čeští stavebníci to snadno obejdou,“ vyjadřuje jakousi obavu autora, ale zdůvodnění, proč si to autor myslí, už chybí. Žadatel musí zařízení zapojit podle schématu, které přikládal k žádosti. Musí hotový projekt vyfotit a jeho instalaci doložit protokolem o uvedení zařízení do provozu. V případě asi desetiny projektů proběhne kontrola na místě, a pokud se zjistí nedodržení podmínek programu, majitel o dotaci přijde.

Autor jen tak mimochodem v textu poznamenává „I v této části programu (C3) lze proto uvažovat o plýtvání státními prostředky,“ a zmiňuje, že program dává dotaci na solární kolektory bez rozlišení toho, zda jde o účinné vakuové kolektory nebo kolektory levnější s plochým absorbérem. Program totiž poskytuje fixní částku na instalaci, kterou podmiňuje určitými solárními zisky. Pokud se rodina rozhodne instalovat na svůj dům vakuové kolektory, může jich instalovat menší počet (tedy zaplnit menší plochu). Pokud zvolí ploché kolektory, musí jich pro pokrytí své potřeby použít více. Výsledný ekologický efekt je nakonec stejný.

Za třetí stručně popíšu logiku snižování emisí oxidu uhličitého z budov. Nejdříve je třeba dosáhnout toho, aby budova potřebovala co nejméně energie, v českých podmínkách zejména na vytápění. Tedy zateplit. Zateplení má dlouhou životnost, která odpovídá renovačním cyklům budov. Následně je vhodné tuto nízkou potřebu energie zajistit z obnovitelných zdrojů energie. Ano, výměna uhlí za biomasu má zcela největší tzv. greening, tedy měrné snížení emisí za jednu korunu, ale ani biomasa není neomezený zdroj. Proto i při výměně zdroje se snažíme žadatele motivovat, aby objekt současně zateplil (dotačním bonusem, informačními materiály).

Na závěr poznámka k tomu, kdo jsou kritici programu Zelená úsporám. Na jednu stranu ti, kterým skutečně jde o vylepšení programu, jeho lepší dostupnost lidem, jeho větší ekologické účinky. Řada z nich srpnovou úpravu podmínek velmi uvítala (Cech pro zateplování budov, Sdružení podnikatelů ve stavebnictví, Hospodářská komora, Svaz českých a moravských bytových družstev a další). Druhou skupinou kritiků jsou ti, kterým o vylepšení podmínek nejde a kteří by rádi převedli prostředky do jiných oblastí, kde investice většinou realizují velké společnosti. To mimo jiné požaduje Česká asociace odpadového hospodářství, kterou autor článku řídí. Svaz průmyslu a dopravy by zase rád miliardy přesunul průmyslovým podnikům. Například do oblasti odpadového hospodářství, ve které působí autor článku.

Chci zdůraznit, že Ministerstvo životního prostředí se zasazuje a vždy bude zasazovat o to, aby prostředky z prodeje emisních kreditů zůstaly českým domácnostem. Ty mohou díky programu ročně ušetřit až tři miliardy korun za vytápění a zlepšit kvalitu svého bydlení. Zároveň se sníží české emise oxidu uhličitého v sektoru, který byl dlouho zanedbáván.


Foto: Dano Veselský

Článok bol uverejnený v časopise TZB HAUSTECHNIK.

Komentáře

Prepíšte text z obrázku do poľa. Ak nedokážete text rozoznať, kliknite na obrázok.

Další z Jaga Media