asb-portal.cz - Odborný portál pro profesionály v oblasti stavebnictví
Partneři kategorie

Jak efektivně zacházíme s energií?

23.10.2009
Vzhledem ke stoupajícím cenám energie a zmenšujícím se zásobám surovin se stává energetická efektivita zásadním tématem. Česká republika bohužel patří v celoevropském srovnání k těm zemím, které energií plýtvají nejvíce. Úsporný potenciál zde není dostatečně využíván, někdy i z důvodu, že nebývá zcela rozpoznán.
Ke změně situace má přispět například program Zelená úsporám, který podporuje inovativní opatření pro zvýšení energetické efektivity. K lepšímu nakládání s energiemi v Česku chce přispět i Česko-německá obchodní a průmyslová komora (ČNOPK), pro kterou je energetická efektivita jedním ze stěžejních témat.

Energetická efektivita v budovách

Potenciál energetických úspor v sektoru budov je velký, všeobecně se hovoří o možných úsporách 20 až 30 procent. Co se týká opatření a technologií vedoucích k efektivnějšímu zacházení s energiemi, je Česko ve srovnání s jinými evropskými zeměmi nováčkem. V Německu mají témata jako tepelné izolace a zpětné získávání tepla, nízkoenergetické a pasivní domy nebo využívání obnovitelných energií dlouhou tradici a německé inovativní technologie patří k evropské špičce. V této souvislosti uspořádala ČNOPK v rámci tzv. Iniciativy na podporu exportu v oblasti energetické efektivity pod záštitou německé vlády workshop Efektivní využívání energií v budovách, nízkoenergetické domy, během něhož mělo české odborné publikum možnost vyslechnout příspěvky jak německých, tak i českých odborníků.

Spolupráce s německými odborníky a firmami je pro Českou republiku velkým přínosem, protože nabízí možnost profitovat z jejich dlouholetých zkušeností s nízkoenergetickými a pasivními domy, o které je v současné době u nás menší zájem než v jiných evropských zemích. Proč tomu tak je, se snažila ČNOPK zjistit v rámci studie o energetické efektivitě budov v České republice. Oslovení odborníci se shodli na tom, že jedním z hlavních důvodů nízkého počtu nízkoenergetických projektů je skutečnost, že stavebnictví v Česku se řídí především cenami. Jak pro investora, tak pro stavitele jsou v prvé řadě rozhodující pořizovací náklady. Pozdější provozní náklady budov nebývají tolik zohledňovány. Kromě toho nemá ani nákladová položka za energii v rozpočtu samotných firem velký význam. To se odráží právě v počtu realizací stavebních projektů nízkoenergetických domů. Jedná se spíše o ojedinělé projekty, přičemž je větší zájem o nízkoenergetické domy než o pasivní. V současné době představují nízkoenergetické domy méně než jedno procento všech stavebních projektů.

Malá podpora státu

Dalším z problémů je státní politika, která není v Česku dostatečně motivující. Na rozdíl od Německa, kde je regulační politika koncipována efektivně, narážejí investoři v Česku především na relativně nízké finanční příspěvky ze strany státu a zdlouhavou administrativu. Kromě toho se jako velký problém ukázala nekoncepční pravidla pro podávání žádostí o státní finanční podporu, která se velmi často mění. Může se tak stát, že žadatel, který provede rekonstrukci budovy opravňující k získání financí od státu, při podání žádosti zjistí, že tento rok již nesplňuje potřebná kritéria, protože ta byla mezitím změněna. V Německu se regulační politika zakládá na jasně vypracovaném konceptu. Zájemci mohou využít daňových úlev, úvěrů s nižším úročením a dotací od státu, které bývají zpravidla vypláceny po provedení rekonstrukce.

Centrálním opatřením jsou programy Energeticky efektivní stavění a Energeticky efektivní sanace. V rámci prvně jmenovaného poskytuje například bankovní skupina KfW výhodné půjčky na pořízení nízkoenergetických a pasivních domů až do výše 100 procent stavebních nákladů, maximálně 50 tisíc eur na obytnou jednotku, při pevném úročení na prvních deset let. Půjčka je poskytována na budovy s maximální roční měrnou spotřebou primární energie 40 kWh na metr čtvereční užitné plochy a zároveň nesmí tato spotřeba a tepelná ztráta budovy přesáhnout 55 procent hodnoty uvedené ve vyhlášce o úsporách energie.

Jedná-li se o financování pasivního domu, nesmí roční měrná spotřeba primární energie překročit 40 kWh na metr čtvereční užitné plochy a roční měrná spotřeba tepla může dosáhnout maximálně 15 kWh na čtvereční metr vytápěné plochy. Půjčku lze ale získat i na budovy s maximální roční měrnou spotřebou primární energie 60 kWh na metr čtvereční užitné plochy, u kterých tato spotřeba a tepelná ztráta budovy nepřekročí 70 procent hodnoty uvedené ve vyhlášce o úsporách energie.

Zastaralé pracovní postupy
Jako druhý hlavní důvod pro malý počet nízkoenergetických projektů označili dotázaní odborníci samotné projektanty, kteří i nadále používají jak při projektování novostaveb, tak i při rekonstrukci budov zastaralé pracovní postupy. Moderní technologie používají pouze na žádost klienta a nikoliv z vlastní iniciativy. Tuto skutečnost potvrzují i výsledky průzkumu mezi 85 stavebními firmami, který byl také součástí studie. Osloveny byly významné stavební firmy v ČR, developerské firmy zaměřené na obytné, administrativní, průmyslové, obchodní a logistické budovy i stavební firmy, jejichž nabídka zahrnuje nízkoenergetické domy.

Cílem byla analýza skutečné situace na trhu z pohledu praxe. Z průzkumu vyplynulo, že velká část developerských i velkých stavebních firem se stavbou nízkoenergetických domů nezabývá, což signalizoval nízký zájem o účast na průzkumu ze strany developerských firem (obr.). Kromě toho se ukázalo, že v době provádění průzkumu ani jedna velká stavební či developerská firma nerealizovala ani neplánovala nízkoenergetické projekty (tab.).

Právě zde je skrytý největší potenciál energetických úspor. Možnosti, jak dosáhnout úspor, je zvýšit informovanost stavitelů i klientů (například vysvětlení předností dražších stavebních materiálů, obnovitelných energií apod.), více motivovat stavební firmy i klienty formou dostatečně vysokých státních dotací, zvýhodněných úvěrů a daňových úlev, více zohledňovat výsledky energetických auditů a již od počátku stavebního záměru dbát na energetickou efektivitu.

Energetická efektivita v průmyslu
Vysoký potenciál úspor je bezesporu skrytý i v průmyslu, kde se energetická efektivita prosazuje jen velmi pomalu. Zde se Česko částečně potýká i s nedostatkem základních znalostí energetického managementu. Zařízení jsou zastaralá nebo nevhodně využívaná a procesy neprobíhají podle principů energetické efektivity. Pro zlepšení této situace se zapojila ČNOPK v roce 2006 do programu SAVE II – EUREM.NET, čímž se Česká republika přidala k dalším jedenácti zemím EU, v nichž od roku 2008 probíhají na základě jednotných učebních osnov kurzy European Energy Manager (Manažer pro energetiku). Hlavním cílem je jednak podpora úsporného zacházení s energií ve firmách a s tím spojené snižování nákladů, jednak přispění k ochraně klimatu. Kurz je v Česku akreditován Ministerstvem školství a tělovýchovy jako rekvalifikační kurz.

Současně je zařazen i do systému Celoživotního vzdělávání členů České komory akreditovaných inženýrů a techniků (ČKAIT). Účastníci kurzu získají během jednoho roku odpovídající odbornou kvalifikaci. Po 200 hodinách teoretické výuky a řešení konkrétních příkladů ze šestnácti odborných předmětů (např. ekonomika, klimatizace, vytápění, osvětlení, energetické požadavky na budovy, solární energie atd.) vypracovávají účastníci závěrečnou projektovou práci, jejímž cílem je konkrétní návrh řešení a vyčíslení úspor za energii, které realizace navrženého opatření dané organizaci či podniku přinesou. Realizací závěrečných prací 15 úspěšných absolventů prvního ročníku kurzu je možné ročně ušetřit 128 694 MWh (cca 122 milionů korun) a snížit emise o 151 283 tun CO2. Téměř všechny závěrečné práce jsou realizovány, u některých již byla realizace dokončena. V roce 2008 byly zahájeny a zrealizovány hned čtyři projekty a do konce května 2009 byly ukončeny další dva. Šest dalších projektů je nyní ve fázi příprav a má být realizováno v roce 2010.

Příklady realizací energetických opatření
Se svolením vedení firem zde uvádíme několik příkladů závěrečných prací.
1. Společnost ČESKÁ RAFINÉRSKÁ, a. s., patří mezi největší odběratele zemního plynu v republice. Pro technologické účely se plyn z vysokého tlaku redukuje na tlak podstatně nižší, a to přes škrticí ventily, aniž by byla energie skrytá v plynu jakkoliv zužitkována. Účastník kurzu se v závěrečné práci zabýval investicí do instalace expanzní turbíny, která by energii skrytou v plynu přeměnila na elektrickou energii určenou k vlastní spotřebě ve společnosti a snížila by náklady na nákup elektřiny. Tato investice by vedla k roční úspoře cca 10 milionů korun a její návratnost lze očekávat maximálně do tří let.

2. Budova strojírny gumárenského podniku MITAS, a. s., byla vytápěna parním topením. Nevýhodou instalovaného parního topení je jeho špatná regulovatelnost. Cílem závěrečné práce bylo najít úspory energie změnou topného média v budově strojírny, a to z parního na teplovodní vytápění. Demontáží současného parního topného systému, instalací nového teplovodního topného systému a zavedením regulačních systémů pro tuto soustavu lze dosáhnout úspor energie ve výši 59 procent, což přináší finanční úsporu asi 1,5 milio­nu korun. Návratnost investice je přitom jen jeden rok.

3. V provozovnách společnosti Bosch Termotechnika, s. r. o., je mnoho ručních přístrojů a nářadí poháněno stlačeným vzduchem. S rostoucí cenou elektrické energie se tento způsob pohonu jeví jako velmi neefektivní. Elektrická energie se nejprve se značnou ztrátou přemění v energii stlačeného vzduchu a následně je tento stlačený vzduch rozváděn po celých areálech provozoven. Nemalá ztráta vzniká v potrubí i v koncovém členu. V závěrečné práci bylo zvažováno nahrazení tohoto systému elektrickými přenosnými přístroji. V současné době již byl proveden audit vzduchového potrubí; jeho prioritou bylo nalézt netěsnosti, dále byla diverzifikována distribuce stlačeného vzduchu nákupem dvou nových kompresorů, které se umístily blíže ke spotřebě stlačeného vzduchu. Kompresor je nyní také pravidelně vypínán v průběhu volna a nočních směn, které jej ke své činnosti nepotřebují. Celkově se dá říci, že potenciál nastíněný původním projektem byl využit zhruba ze 30 procent a úspora oproti původnímu stavu je asi 20procentní.

4. Potenciál úspor, prezentovaný v závěrečné práci účastníka ze společnosti Siemens, s. r. o., s názvem Optimalizace nákladů systému chlazení Veletržního paláce Národní galérie v Praze, je příkladem nízkorozpočtového opatření. V porovnání s předchozím rokem by se realizací tohoto opatření uspořilo v dané části energetického systému minimálně 37 procent nákladů a dosáhlo by se návratnosti investovaných prostředků do šesti měsíců od instalace. Řešení se stalo součástí komplexnějšího záměru spojeného s rozsáhlou stavební rekonstrukcí budovy.

Tab.: Činnost firem zaměřená na nízkoenergetické projekty a vyjádřená počtem projektů v jednotlivých oblastech výstavby



Závěr
Na začátku letošního roku byl otevřen druhý ročník kurzu. Patnáct účastníků má nyní za sebou teoretickou část. V současné době pracují na své závěrečné práci a v prosinci 2009 budou skládat závěrečnou zkoušku. Třetí ročník bude zahájen v lednu 2010. Velký zájem o tento kurz dokazuje, že význam energetické efektivity v Česku roste, a to nejen v průmyslu, ale i ve stavebnictví, což vyplývá i z výsledků výše zmiňované studie.

Údaje o závěrečných pracích účastníků prvního ročníku kurzu Manažer pro energetiku  poskytla odborná garantka a koordinátorka kurzu Hana Potůčková.


Martina Kyselová
Autorka působí v Česko-německé obchodní a průmyslové komoře.

Obrázek: ČNOPK
Foto: Dano Veselský

Literatura
1. Deutsch-Tschechische Industrie- und Handelskammer (Česko-německá obchodní a průmyslová komora): ­Zielgruppenanalyse Tschechien. Energieeffizienz im Gebäudesektor. AHK Geschäftsreiseprogramm 2008/09. 2009.
2. KfW-Programme Energieeffizientes Bauen und Sanieren. Dostupné na internetu: http://www.energiefoerderung.info/(15.07.2009).

Článek byl uveřeněn v časopisu TZB HAUSTECHNIK.

Komentáře

Prepíšte text z obrázku do poľa. Ak nedokážete text rozoznať, kliknite na obrázok.

Další z Jaga Media